Elfstedentocht

Elfstedentocht (Závod jedenácti měst) je dálkový závod v rychlobruslení, pořádaný v nizozemské provincii Frísko. Trasa vede po zamrzlých plavebních kanálech, měří mezi 189 a 199 kilometry a prochází jedenácti historickými frískými městy, jejichž sdružení Koninklijke Vereniging De Friesche Elf Steden je pořadatelem závodu: Leeuwarden, Sneek, IJlst, Sloten, Stavoren, Hindeloopen, Workum, Bolsward, Harlingen, Franeker a Dokkum, start i cíl je v Leeuwardenu. Traťový rekord vytvořil roku 1985 Evert van Benthem a činí 6 hodin a 47 minut. Závod je pro Nizozemce prvořadou společenskou událostí, trať bývá lemována davy diváků.

Závod se koná od roku 1909 pouze ve velmi tuhých zimách, podmínkou k jeho uspořádání je síla ledu dosahující minimálně 15 cm (na místech, která traťoví komisaři označí kvůli tenkému ledu jako nebezpečná a kterým se frísky říká klúnje, musejí závodníci zout brusle a přejít po souši). Proběhlo patnáct ročníků, ve 21. století se Elfstedentocht ještě nekonal: závod naplánovaný na 12. února 2012 byl kvůli oblevě na poslední chvíli zrušen.^[1]

Elfstedentochtu se účastní pouze obyvatelé jedenácti fríských měst, jsou mezi nimi profesionálové i rekreační bruslaři. Rekord padl v roce 1986, kdy stálo na startu 16 999 lidí. Mezi nimi byl pod falešným jménem W. A. van Buren pozdější král Vilém Alexandr Nizozemský.^[2]

V letech 1933 a 1940 se závodníci na vedoucích místech dohodli, že nebudou bojovat o celkové prvenství a do cíle přijeli ruku v roce. Poté byla tato praxe zakázána a když v roce 1956 přeťalo cílovou čáru pět rychlobruslařů současně, skončil závod oficiálně bez vítěze.

Mimořádně drsné podmínky nastaly v roce 1963, kdy v době konání akce Nizozemsko zasáhly extrémní mrazy a vichřice. Z 9682 účastníků dorazilo do cíle pouze šedesát devět, mnozí utrpěli vážné omrzliny.^[3] Tento ročník vešel do dějin jako Peklo roku 1963 a byl o něm natočen film Mrazivý závod (2009, režie Steven de Jong).

Před kulturním domem v Leeuwardenu stojí od roku 1966 bronzová socha účastníka Elfstedentochtu, jejímž autorem je Auke Hettema.