Ekonomika Bosny a Hercegoviny
Ekonomika Bosny a Hercegoviny patří k pěti nejslabším evropským ekonomikám. Světová banka ji řadí do skupiny Lower-middle-income economies (podprůměrně příjmové ekonomiky).
| Ekonomika Bosny a Hercegoviny | |
|---|---|
.jpg) Bosenská centrální banka | |
| Měna | Konvertibilní marka (BAM) |
| Fiskální období | kalendářní rok |
| Obchodní organizace | CEFTA |
| Statistické údaje | |
| Populace | ▼ 3 492 018 (1. ledna 2019)[1] |
| HDP | ▲ $21,328 mld. (nominalní 2021 odhad)[2] ▲ $52,414 mld. (PPP, 2021 odhad)[3] |
| Změna HDP | ▲ 1,4% (2014 odhad) |
| HDP na obyvatele | ▲ $6 536 (nominalní, 2021 odhad)[2] ▲ $16 063 (PPP, 2021 odhad)[2] |
| HDP podle sektorů | zemědělství: 8,1% průmysl: 26,4% služby: 65,3% (2013 odhad) |
| Inflace (CPI) | ▼ 2,2% (CPI, 2012 odhad) |
| Míra chudoby | 17,5% (2021)[4] |
| Pracovní síla | ▼1,49 mil. (2012 odhad) |
| Nezaměstnanost | 44,6% CIA World fact book (2015 odhad) |
| Zahraničí | |
| Vývoz | $3,95 mld. (2013 odhad) |
| Dovoz | $6,94 mld. (2013 odhad) |
| Hrubý zahraniční dluh |  $10 87 mld. (31.12. 2017 odhad)[5] |
| Veřejné finance | |
| Veřejný dluh | 70,1% HDP (31. 12. 2014 est.) [6] |
Struktura editovat
Bosna a Hercegovina byla vedle Makedonie nejzaostalejší republikou v bývalé socialistické Jugoslávii. Zemědělství bylo většinou v soukromých rukou, ale bylo nemechanizované, velmi nevýkonné a potraviny se musely dovážet. Vinice a sady byly značně poničeny válečnými událostmi v letech 1992 – 1995. V současnosti (2006) zemědělství vytváří 10,2 % HDP.[7] Mezi hlavní zemědělsky využívané oblasti patří příhraničí Hercegoviny s Chorvatskem (rozsáhlá polje), údolí řek (např. Bosny a Neretvy) a nížinný sever země (okolí měst Banja Luka, Bijeljina či Brčko). Zemědělství je zaměřeno na pěstování pšenice, kukuřice, ovoce – zejména švestky, zeleniny a chov skotu a ovcí. Ještě dnes je v některých oblastech (hlavně v horách) zemědělství závislé na lidské síle či síle zvířat.
I dnes jsou patrné následky centrálně plánovaného hospodářství – velký podíl ekonomicky aktivních zaměstnávají průmyslová odvětví. V době socialismu bylo v BiH umístěno velké množství těžkého průmyslu – strojírenství a hutnictví v Sarajevu, Zenici, Tuzle, Prijedoru a Jajce (ocelárna byla dokonce i na znaku tehdejší Socialistické republiky Bosna a Hercegovina). Zbrojařské závody, které se nacházely na území současné BiH, měly velký význam z hlediska obrany celé SFRJ.
Ekonomickým centrem celé země bylo a je hlavní město Sarajevo, kde se koncentrují veškeré služby a sídlí významné instituce (Centrální banka, burza apod). Dalšími ekonomickými centry jsou Banja Luka, Tuzla, Mostar a Zenica. V nynější době je však Bosna a Hercegovina ekonomicky rozdělena podle dvou entit; Republika srbská hospodářsky spolupracuje se Srbskem, Federace Bosny a Hercegoviny především s Chorvatskem. Aby země podpořila rozvoj investic, snížila daně (na rozdíl od Srbska tu však není rovná daň), obě entity mají vlastní daňovou soustavu.
Ekonomický vývoj po bosenské válce editovat
Tři roky války zničily většinu bosenského hospodářství a infrastruktury. Po ukončení bojů se výroba sice mírně zvýšila (1996–1999), poté se ale růst značně zpomalil (1999-2002). Od roku 2003 roční reálný růst HDP dosahuje v průměru 7 %. S rozvojem hlavně infrastruktury pomohly mnohé evropské fondy poválečné obnovy.
Dalším šokem byly velké změny v rozmístění obyvatelstva; mnohé dříve zalidněné oblasti se vylidnily, jinde se naopak přistěhoval velký počet uprchlíků. Radikální změny tak prodělalo samozřejmě náboženské i národnostní složení státu.
Bosna a Hercegovina patří mezi prioritní země zahraniční rozvojové spolupráce České republiky. Projekty se zaměřují především na předávání českých zkušeností z období transformace v oblastech rozvoje venkova, zemědělství, průmyslu, dopravy i veřejné správy či občanského sektoru.[8]
Do Bosny a Hercegoviny směřují velké investice také ze strany sousedních zemí, tedy hlavně Chorvatska a Srbska. Srbsko dobře spolupracuje hlavně s RS, Chorvatsko investuje ve Federaci Bosny a Hercegoviny. Pro Záhřeb se jedná o zemi, kam jde největší díl zahraničních investic. Dalšími významnými investory jsou Turecko, Rakousko a arabské země (Saúdská Arábie).
Současné hospodářské ukazatele editovat
Hodnota HDP na obyvatele v PPP je dle údajů MMF 8.200 USD (2011),[9] což řadí Bosnu a Hercegovinu až na 40. místo v Evropě a na 91. místo ze 179 hodnocených zemí světa.
Mezi současné ekonomické problémy státu patří především korupce (hlavně na úrovni nižších samosprávních celků). Země je[kdy?] na 84.–93. místě ve zkorumpovanosti (stejně jako např. Makedonie a Černá Hora, z evropských zemí jsou hůře hodnoceny již jen Albánie, Moldavsko, Ukrajina, Rusko a Bělorusko).[10]
Obrovský problém představuje vysoká míra nezaměstnanosti (až do roku 2005 přesahovala 40 %) a část nezaměstnaných svou životní situaci řeší zapojením ve stínové ekonomice, případně odchodem do zahraničí. V roce 2006 se míra nezaměstnanosti podle oficiálních údajů snížila na 31,1 %.[11]
Spolu s nízkou kupní silou a životní úrovní obyvatelstva je kritický stav dopravní infrastruktury; projekty na výstavbu dálnic jsou podmíněné velkolepými investicemi, kterých je země sama jen stěží schopna.
Mezi pozitivní hospodářské činitele lze uvést například poměrně nízkou inflaci (činila 2,9 % v roce 2005, po nárůstu v roce 2006 na 5,7 %, v roce 2007 znovu klesla na 1,5 %) a trvalý růst HDP (2002 9,9 %, 2003 4,5 %, 2004 8,5%, 2005 5,8 %, 2006 7,1 %).[11]
Pozitivním faktorem způsobujícím zájem zahraničních investorů je též kvalifikovaná pracovní síla ve městech ve velmi výhodném poměru k mzdovým nákladům – průměrný plat činil v roce 2003 486 KM (v přepočtu okolo 7 800 Kč).[12]
Další ekonomický rozvoj je komplikován nejednotnou ekonomickou politikou státu – obě entity (Federace Bosna a Hercegovina a Republika srbská) postupují zcela nezávisle na sobě, čímž se prohlubují ekonomické bariéry uvnitř země.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Population on 1 January [online]. Eurostat [cit. 2020-06-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c Dostupné online.
- ↑ World Economic Outlook Database, October 2020 [online]. International Monetary Fund [cit. 2020-06-19]. Dostupné online.
- ↑ http://biznis.ba/stopa-nezaposlenosti-u-bih-157-odsto/
- ↑ CIA World Factbook [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2019-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Eurostat: General government gross debt - annual data[nedostupný zdroj]
- ↑ Archivovaná kopie. www.cia.gov [online]. [cit. 2008-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-15.
- ↑ Archivovaná kopie. www.businessinfo.cz [online]. [cit. 2008-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-10-05.
- ↑ IMF - World Economic Outlook Database, October 2008
- ↑ Žebříček zemí na stránkách Transparency International
- ↑ a b http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/stat.asp?StaID={0D6F4B44-BED1-4B4B-AE9B-E7971F6FB593}
- ↑ Archivovaná kopie. www.bosna.unas.cz [online]. [cit. 2008-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-02-05.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ekonomika Bosny a Hercegoviny na Wikimedia Commons
