Dusičnan měďnatý

chemická sloučenina

Dusičnan měďnatý je měďnatá sůl kyseliny dusičné se vzorcem Cu(NO3)2. Tato modrá hygroskopická látka je velice rozpustná ve vodě, podobně jako ostatní dusičnany.

Dusičnan měďnatý
Prášková forma
Prášková forma
Vzorec
Vzorec
Obecné
Systematický názevDusičnan měďnatý
Triviální názevLedek měďnatý
Anglický názevCopper nitrate
Sumární vzorecCu(NO3)2
Vzhledmodré krystalky nebo prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS3251-23-8
PubChem18616
Číslo RTECSGL7875000
Vlastnosti
Molární hmotnost187,556 g/mol
241,602 g/mol (trihydrát)
295,648 g/mol (hexahydrát)
Teplota tání256 °C
114,44 °C (trihydrát)
Teplota rozkladu170 °C (trihyhrát, -HNO3)
Teplota dehydratace26,4 °C (hexahydrát, -3 H2O)
Hustota2,320 g/cm3(trihydrát)
2,074 g/cm3 (hexahydrát, 20 °C)
Index lomunD= 1,43 (trihydrát)
Rozpustnost ve vodětrihydrát
137,8 g/100 g (0 °C)
252,0 g/100 g (20 °C)
475,1 g/100 g (40 °C)
475,1 g/100 g (60 °C)
667,3 g/100 g (80 °C)
1 270 g/100 g (100 °C)
hexahydrát
248,5 g/100 g (0 °C)
366,9 g/100 g (10 °C)
785 g/100 g (20 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
methanol
ethanol
100 g/100 ml (trihydrát, 12,5 °C)
glycerol
Měrná magnetická susceptibilita6,5×10−6 cm3g−1 (trihydrát)
Struktura
Krystalová strukturakosočtverečná
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−1 217 kJ/mol (trihydrát)
−2 105 kJ/mol (hexahydrát)
Izobarické měrné teplo cp1,405 JK−1g−1 (hexahydrát)
Bezpečnost
GHS03 – oxidační látky
GHS03
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
NFPA 704
0
1
1
OX
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výroba editovat

Rozpouštění mědi v zředěné (první rovnice) a koncentrované (druhá rovnice) kyselině dusičné:

 
Měď reaguje s kyselinou dusičnou za vzniku dusičnanu měďnatého, vody a oxidu dusnatého.
 
Měď reaguje s kyselinou dusičnou za vzniku dusičnanu měďnatého, vody a oxidu dusičitého.

Podle Beketovovy řady kovů běžné kyseliny nereagují s mědí a dalšími tzv. ušlechtilými kovy. U kyseliny dusičné (a jiných oxidujících kyselin) dochází k redukci části kyseliny za současné oxidace ušlechtilého kovu na kation a při reakci tak nevzniká vodík:

 
 

Dusičnan měďnatý lze vyrábět i jinak, než rozpouštěním mědi v kyselině dusičné. Jedna z možností je například vyredukování stříbra z dusičnanu stříbrného (stříbro je ušlechtilejší kov než měď), za současného rozpuštění mědi na měďnatou sůl.

 

Levnější metoda je reakce síranu měďnatého s dusičnanem vápenatým, kde vzniká rozpustný dusičnan měďnatý a nerozpustný síran vápenatý, který je možné oddělit filtrací.

 

Reakce editovat

Při zahřívání dochází k rozpadu podle rovnice:

 

Dochází k rozpadu na oxid měďnatý, oxid dusičitý a kyslík, proto je stejně jako další dusičnany dobré oxidační činidlo. Může probíhat reakce s dalšími kovy, které mají zápornější elektrodový potenciál. Reakce probíhá velice jednoduše (jako příklad uveďme zinek)

 

Bezpečnost editovat

Díky mědi v molekule sráží bílkoviny, enzymy a způsobuje rozpad hemoglobinu, podobně jako síran měďnatý. Při požití dochází k akutní otravě mědí.

Reference editovat

  1. a b Cupric nitrate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura editovat

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy editovat