Druhá bitva na Marně

Druhá bitva na Marně
	konflikt: První světová válka
	Francouzský bajonetový útok
Trvání	15. července - 6. srpna 1918
Místo	řeka Marna blízko Paříže, Francie
Souřadnice	49°5′ s. š., 3°40′ v. d.
Výsledek	Drtivé vítězství států Dohody
Strany
Francie; Spojené království; Spojené státy americké; Itálie	Německé císařství
Velitelé
Ferdinand Foch; Paul André Maistre; Antoine de Mitry; Émile Fayolle; Charles Mangin; Alexander Godley; Alberico Albricci	Erich Ludendorff; Karl von Einem; Bruno von Mudra; Max von Boehn
Síla
44 francouzských divizí; 8 amerických divizí; 4 britské divize; 2 italské divize; 408 těžkých děl; 360 polních baterií; 346 tanků	52 divizí; 609 těžkých děl; 1047 polních baterií
Ztráty
přes 120 000 mrtvých nebo raněných, z toho:; Francie přes 95 000; Spojené království přes 16 000; Spojené státy 12 000	139 000 mrtvých nebo raněných; asi 30 000 zajatých; 793 ztracených děl
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Druhá bitva na Marně (francouzsky Seconde bataille de la Marne), která se odehrála 15. července–6. srpna roku 1918 nedaleko Paříže, byla poslední velkou bitvou na západní frontě v první světové válce. Síly v ní změřily armády Francie, Spojených států, Spojeného království a Itálie s německou armádou. Přes počáteční německý postup přešli Spojenci postupně do protiútoku a Němci byli poraženi.

Situace před bitvou editovat

V polovině roku 1918 již vládlo na frontách velké vyčerpání. Trojdohoda však na tom byla o poznání lépe, protože řady vojsk doplňovaly čerstvé americké jednotky. Německý generál Erich Ludendorff však stále doufal v konečné vítězství, a tak naplánoval další ofenzívu. Po uzavření Brestlitevského míru posílil své jednotky přisunutím vojsk z východu.

Průběh bitvy editovat

15. července zahájil Ludendorff svou ofenzívu, ta však vyšla do prázdna. Francouzi byli totiž včas informováni a ještě před zahájením dělostřelecké přípravy se ze svých pozic stáhli. 17. července přikázal Ludendorff ofenzívu zastavit. Prudký spojenecký protiútok s nasazením tanků do boku předsunutých pozic donutil Němce k ústupu. Dne 8. srpna zaútočili nečekaně Britové u Amiensu. Obrana se zhroutila a bylo zajato na 60 tisíc Němců. Ludendorff prohlásil, že se jedná o černý den německé armády.

Důsledky editovat

Od tohoto dne začala německá vojska prakticky neustále ustupovat. 14. srpna dal německý císař Vilém II. pokyn k zahájení mírových jednání. 26. září zahájily spojenecké armády všeobecnou ofenzívu útokem mezi Verdunem a Remeší. 28. září začal německý ústup z Flander. Erich Ludendorff věděl, že po vojenské stránce je Německo ztraceno a žádal, aby příměří bylo uzavřeno za každou cenu. V noci ze 4. na 5. října se německé vrchní velení obrátilo na spojence s žádostí o mír. 11. listopadu 1918 Německo uzavřelo příměří.

Odkazy editovat

Literatura editovat

Miroslav a Hana Honzíkovi, 1914/1918 Léta zkázy a naděje, Nakladatelství Panorama 1984
Yvette Heřtová, Zákopová válka, Mladá fronta 1983
WESTWELL, Ian. I. světová válka : vyčerpávající popis průběhu I. světové války, doplněný analýzami rozhodujících střetnutí a přelomových bitev. Praha: Fortuna Libri, 2009. 256 s. ISBN 978-80-7321-505-7.

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Druhá bitva na Marně na Wikimedia Commons
The Second Battle of the Marne 1918