Drchnička rolní
Drchnička rolní (Anagallis arvensis) je drobná, jednoletá bylina, která je v české přírodě nejrozšířenějším druhem rodu drchnička. Tento archeofyt je považován za méně významný polní plevel a toxickou rostlinu pro domácí zvířata.
 Drchnička rolní | |
|---|---|
 Drchnička rolní (Anagallis arvensis) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | vřesovcotvaré (Ericales) |
| Čeleď | prvosenkovité (Primulaceae) |
| Rod | drchnička (Anagallis) |
| Binomické jméno | |
| Anagallis arvensis L., 1753 | |
| Synonyma | |
Lysimachia arvensis | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Výskyt editovat
Druh pochází ze Středomoří, odkud byl jako okrasná rostlina rozšířen po celé Evropě, střední a východní Asii, po indickém subkontinentu, Africe, Austrálii i Severní Americe. V České republice bývá rostlinou hojnou nebo občasnou, nejčastěji roste v termofytiku a mezofytiku, do podhůří vystupuje jen vzácně.[1][2]
Ekologie editovat
Vyrůstá na mírně kyselých půdách na polích, vinicích, v zahradách, u cest a na rumištích i ruderálních trávnicích. Je poměrně teplomilná a vyhledává půdy dostatečně zásobené dusíkem.
Poměrně rychle se vyvíjí, ze semen vzchází v dubnu a květnu a květy se objevují již koncem května, plody dozrávají v letních měsících a usychá obvykle ještě před žněmi. Má mělce sahající větvený, kůlovitý kořen a je proto choulostivá na sucho. Ve vlhčích obdobích semena v půdě znovu vyklíčí na konci léta, ale prvé podzimní mrazíky ji obvykle zahubí; za zvlášť příznivých podmínek však přečká i mírnou zimu.[1][2][3][4]
Popis editovat
Jednoletá rostlina se čtyřhrannou, poléhavou až vystoupavou, 5 až 30 cm dlouhou, větvenou lodyhou; z pupenů hypokotylu vyrůstají další výhonky. Listy bez palistů jsou vstřícné nebo rostou po třech v přeslenech, jsou přisedlé, eliptické až vejčité, 15 × 20 mm velké, celokrajné, tupě špičaté a mají někdy po obvodě úzký blanitý lem.
Jednotlivé květy rostou na tenkých a dlouhých stopkách, které jsou za květu vzpřímené a ve zralosti svěšené. Květy jsou oboupohlavné, pětičetné a vyrůstají z úžlabí středních a horních listů, bývají červené nebo vzácněji modré či světložluté. Zvonkovitý kalich je hluboce dělený v kopinaté, 5 mm dlouhé lístky s blanitým okrajem. Kolovitá koruna, zpravidla v průměru okolo 7 mm velká, má lístky obvejčité, po okraji jemně zubaté a žláznatě brvité. Pět tyčinek s chlupatými nitkami vyrůstá v jednom kruhu, semeník je svrchní a po opylení hlavičkovité blizny dozrává v tobolku. Kvete od června do září.[1][2][3][4][5]
Rozmnožování editovat
Květ nemá nektar a je opylujícím hmyzem obvykle opomíjen. Koruna se po tři dny ráno otevírá a odpoledne opět uzavírá, při těchto pohybech korunní plátky přitlačují prašníky přímo na bliznu a dochází tak k samoopylení. Plodem je kulovitá, 4 mm velká, jednopouzdrá tobolka otevírající se víčkem. Obsahuje až 40 drobných semen, která jsou trojhranná, jemně bradavčitá, červenohnědá až tmavohnědá a dlouhá asi 1,5 mm.
Rostliny se rozmnožuje výhradně semeny, kterých na rostlině dozraje několik stovek a v půdě si podržují klíčivost i po dobu 10 let. Čerstvá semena po dozrání špatně klíčí, nejlépe vzchází z povrchových vrstev půdy po přezimování v dubnu a květnu. První plody dozrávají v červenci.[2][3][4][6]
Význam editovat
Drchnička rolní se vyskytuje na polích jako méně nebezpečný plevel, ve středoevropských podmínkách hlavně v okopaninách a prořídlých víceletých pícninách, občas také v obilninách a zeleninách.
Celá rostlina je jedovatá a dokáže způsobit i smrtelnou otravu. Riziko představuje zejména pro krávy a ovce, které spásají strniště, kde po sklizni někdy hromadně vyrostou nové rostliny. Příčinou případného úhynu zvířat bývá akutní selhání ledvin. Hlavní škodlivou látkou je glykosid cyklamin, obsažený v celé rostlině; nejvíce ho obsahuje kořen.
V minulosti byla tato rostlina v některých zemích léčivkou, používala se k léčbě duševních nemocí a epilepsie. Aplikovala se také při zácpě nebo proti žlučníkovým a ledvinovým kamenům.[2][7][8]
Galerie editovat
-
Porost drchničky rolní -
Modrý květ -
Nezralé tobolky
Reference editovat
- ↑ a b c HOUSKA, Jindřich. BOTANY.cz: Drchnička rolní [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 23.05.2008 [cit. 2016-01-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e HRONEŠ, Michal. Natura Bohemica: Drchnička rolní [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 17.12.2012 [cit. 2016-01-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c Herba, Atlas plevelů: Drchnička rolní [online]. Česká zemědělská univerzita, FAPaPZ, Katedra agroekologie a biometeorologie, Praha [cit. 2016-01-21]. Dostupné online.
- ↑ a b c AtlasRostlin.cz: Drchnička rolní [online]. Tiscali media, a.s., Praha [cit. 2016-01-21]. Dostupné online.
- ↑ POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Drchnička rolní [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2016-01-21]. S. 44. Dostupné online.
- ↑ Drchnička rolní [online]. Agromanual cz, Kurent, s.r.o., České Budějovice, rev. 21.01.2016. Dostupné online.
- ↑ DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Ilustrace Otto Ušák. Praha: Československá akademie věd, 1956. 384 s. HSV 38873/55/SV3/6423. Kapitola Drchnička rolní, s. 220–221.
- ↑ FRYNTA, Robert; PATOČKA, Jiří. Drchnička rolní – jedovatá i léčivá. S. 577. Vesmír [online]. Přírodovědecký časopis Vesmír, Vesmír, s. r. o., Praha 1, 2008 [cit. 21.01.2016]. Roč. 87, čís. 09, s. 577. Dostupné online. ISSN 1214-4029.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu drchnička rolní na Wikimedia Commons 
Taxon Anagallis arvensis ve Wikidruzích- Botanický ústav AV ČR – rozšíření drchničky rolní v ČR
