Drahobudice

obec v okrese Kolín ve Středočeském kraji

Drahobudice[4] je obec ležící v okrese Kolín, 13 km na jih od Kolína v nadmořské výšce 350 metrů. Žije zde 242[1] obyvatel. Obcí prochází železnice vedoucí z Kolína do Ledečka. V obci se nachází chovný rybník a hasičská nádrž, která je využívána také jako koupaliště.

Drahobudice
kostel Nejsvětější Trojice
kostel Nejsvětější Trojice
Znak obce DrahobudiceVlajka obce Drahobudice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKolín
Obec s rozšířenou působnostíKolín
(správní obvod)
OkresKolín
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel242 (2023)[1]
Rozloha5,56 km²[2]
Katastrální územíDrahobudice
Nadmořská výška339 m n. m.
PSČ281 44
Počet domů96 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduDrahobudice 51
281 44 Zásmuky
ou.drahobudice@tiscali.cz
StarostaLadislav Barták
Oficiální web: www.obec-drahobudice.cz
Drahobudice
Drahobudice
Další údaje
Kód obce564681
Kód části obce31640
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Drahobudice je také název katastrálního území o rozloze 5,56 km2.[5]

Historie editovat

Jméno Drahobudice je odvozeno od osobního jména Drahobud (ves lidí Drahobudových). První písemná zmínka o obci pochází z roku 1338. V roce 1429 držel Drahobudice Boleslav z Drahobudic, který dal ve vsi vybudovat tvrz. V roce 1438 se obec nacházela v držení Mikuláše Popela z Vesce. Okolo roku 1508 byly Drahobudice koupeny ke Hrádku, při kterém zůstaly až do roku 1564, kdy v tomto roce dostal Drahobudice Václav Myška ze Žlunic, který je v roce 1593 prodal svému bratrovi Jaroslavu Myškovi ze Žlunic. Po třicetileté válce (1618–1648) byly Drahobudice zpustošeny. Roku 1669 byla založena část Bílkov.

Územněsprávní začlenění editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[6]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kouřim
  • 1868 země česká, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[7]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[8]
  • 1945 země česká, správní okres Kolín, soudní okres Kouřim[9]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kolín[10]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kolín
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kolín

Rok 1932 editovat

Ve vsi Drahobudice (přísl. Bílkov, 416 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] družstvo pro rozvod elektrické energie v Drahobudicích, 2 hostince, kolář, 2 kováři, obuvník, 2 porodní asistentky, rolník, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Drahobudice, 2 švadleny, trafika, truhlář

Části obce editovat

V letech 1961–1979 k obci patřily Hatě a Horní Jelčany.[12]

Památky v obci editovat

  • Kostel Nejsvětější Trojice v Drahobudicích – původně gotický kostel, poprvé připomínaný jako farní v roce 1352. Roku 1753–1754 architekt Ignác Jan Nepomuk Palliardi barokně přestavěl kostel podle svého architektonického návrhu. V tomto kostele byla původně, po italském způsobu, zhotovena klenba, která byla pokryta taškami bez dřevěných krovů. V roce 1778 byl kostel na náklady císařovny Marie Terezie opraven. Po převratu byl kostel opět navrácen církvi a v roce 1991 nastala velká rekonstrukce, kterou ale zmařil oheň, jenž vypukl 21. října 1992.
  • Farní úřad byl postaven v roce 1762. Zbožný nový bečvárský patron Hillebrand se postaral i o postavení nové fary. To se stalo roku 1762. Prvním farářem v novém Drahobudickém kostele byl farář Josef Lorenz ze Solopysk. Hned však nemohl ve faře v Drahobudicích bydlet. Zůstával s počátku v zámku v Bečvárech, později pak, nežli se fara dostavěla, v dřevěné chalupě v Drahobudicích, naproti kostelu, asi tam, kde nyní jest číslo popisné 32. (2008 – rodina Kumstátova)
  • Škola v Drahobudicích byla založena roku 1762. V letech 1835–1836 Martin Liška, majitel bečvareckého panství, s Václavem Vraždou z Kunvaldu nechali zbudovat novou školní budovu. V přízemí byly byty pro učitele a pomocníka, v poschodí byly umístěny dvě třídy. Škola v Drahobudicích byla provozována do roku 1976. A od tohoto roku byla škola využívána jako internát Střední zdravotní školy v Kolíně a to až do roku 1990. Od těchto let byla školní budova využívána jako obecní úřad a od roku 1994 je využívaná k soukromým účelům. V roce 2008 byla školní budova prodána do soukromých rukou.

Doprava editovat

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2,5 km vede silnice I/2 Praha - Říčany - Kutná Hora - Pardubice.
  • Železnice – Obec Drahobudice leží na železniční trati 014 Kolín - Uhlířské Janovice - Ledečko. Je to jednokolejná regionální trať, zahájení dopravy bylo roku 1900. Na území obce leží železniční zastávka Drahobudice.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávky příměstské autobusové linky Kolín-Bečváry-Zásmuky-Skvrňov (v pracovních dnech 6 spojů, o víkendu 1 spoj) a Bečváry-Zásmuky (v pracovních dnech 1 spoj) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).
  • Železniční doprava – Po trati 014 jezdilo v pracovních dnech 11 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků.

Galerie editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Publikace 100 let sboru dobrovolných hasičů v Drahobudicích
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  6. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  7. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  8. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  9. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  10. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 243. (česky a německy)
  12. Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-03-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat