Dragon (kosmická loď)
Dragon byla komerční kosmická loď, vyvinutá soukromou společností SpaceX s podporou v rámci programu COTS, vypsaného organizací NASA. První zkušební let lodi Dragon proběhl 8. prosince 2010. Bylo to poprvé, co se kosmická loď vyvinutá soukromou společností úspěšně dostala na oběžnou dráhu a poté se vrátila zpět na Zemi. V říjnu 2012 již plně naložená loď odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).[1] Poslední start se uskutečnil 7. března 2020. První komerční pilotovanou lodí je její nástupce, loď Dragon 2.
| Kosmická loď Dragon | |
|---|---|
 Kosmická loď Dragon v průběhu letu CRS-3 | |
| Základní údaje | |
| Výrobce | SpaceX |
| Země původu |  USA |
| Provozovatel | SpaceX |
| Použití | zásobování ISS |
| Technické specifikace | |
| Typ | nákladní kosmická loď |
| Nosná raketa | Falcon 9 |
| Životnost | 7 dní (v samostatném letu) |
| Startovní hmotnost | 7 510 kg |
| Prázdná hmotnost | 4 200 kg |
| Kapacita nákladu | až 3 310 kg |
| Délka | 6,1 m |
| Průměr | 3,7 m |
| Objem | 10 m³ (přetlakový) 14 m³ (nepřetlakový) |
| Energie | solární panely |
| Oblast působení | nízká oběžná dráha Země |
| Výrobní specifikace | |
| Stav | vyřazena |
| Vyrobeno | 14 |
| Vypuštěno | 23 |
| Ztraceno | 1 |
| První start | 8. prosince 2010 |
| Poslední start | 7. března 2020 |
| Související zařízení | |
| Deriváty | Dragon 2 |
Kontrakt COTS editovat
V soutěži vypsané v rámci programu Commercial Orbital Transportation Services (COTS) byla v roce 2006 vybrána společnost SpaceX, aby vyvinula kosmické plavidlo pro dopravu nákladu a výhledově i lidských posádek, na nízkou oběžnou dráhu Země, zejména ke stanici ISS. V rámci přiděleného kontraktu v hodnotě minimálně 278 mil. USD byla společnost zavázána k vývoji plavidla a provedení 3 demonstračních letů lodi. K vynášení lodi Dragon vyvinula SpaceX svou vlastní kosmickou raketu Falcon 9. Důvodem k vypsání COTS bylo ukončení provozu kosmického raketoplánu v roce 2011 a nutnost rozšíření přepravních kapacit na nízkou oběžnou dráhu Země ještě před prvním pilotovaným letem lodi Orion organizace NASA.
Konstrukce lodi editovat
Dragon editovat
Základní konfigurace určená pro bezpilotní dopravu nákladu na stanici ISS.
Jedná se o loď klasické koncepce s návratovou kapslí umožňující balistický nebo řízený návrat s využitím mírného vztlaku tělesa. Uvnitř lodi je hermetický prostor o objemu 10 m³ až pro 3 310 kg nákladu. Kromě toho je do budoucna plánováno využití lodi i v pilotovaném režimu, kdy bude možné do kabiny usadit až 7 astronautů. Součástí návratové kabiny je většina technologických systémů lodi, jako je 18 korekčních raketových motorů Draco o tahu 400 N, avionika, napájecí systém, nádrže pohonných hmot atd. Na špici lodi je umístěn stykovací uzel CBM. Ten je při startu lodi překrytý aerodynamickým krytem. Při letech s lidskou posádkou pak bude loď doplněna o záchranný raketový systém. Délka kabiny je 3,1 m s krytem pak 4,5 m. Maximální průměr 3,7 m.
Kromě vlastní návratové kabiny je součástí lodi válcová nástavba, u které není předpokládán zpětný návrat na Zemi. K této nástavbě je připojen pár solárních panelů. Uvnitř nástavby je nepřetlakový prostor pro umístění dalšího nákladu o objemu až 14 m3.
V nákladní variantě je celková délka lodi včetně krytu spojovacího uzlu okolo 7,5 m, maximální průměr 3,7 m a celková hmotnost okolo 8 tun. Z toho činí suchá hmotnost lodi 4200 kg, pohonné hmoty až 1230 kg, náklad uvnitř kabiny až 1700 kg a náklad v externí nástavbě až 850 kg.
Loď je vybavena tepelným štítem z materiálu PICA-X (phenolic impregnated carbon ablator), který je dimenzován pro návrat lodi z oblastí Měsíce a Marsu.
Vlastní přistání je zabezpečeno soustavou dvou výtažných a tří hlavních padáků. Výtažné padáky, vypouštěné ve výši cca 13 km, slouží ke zpomalení a stabilizaci pádu. Hlavní padáky o průměru 35 m se otvírají ve výši 3 km a zabezpečí měkké přistání rychlostí 5–5,5 m/s. Bezpečné dosednutí je zajištěno i při selhání jednoho z hlavních padáků.
Dragon 2 editovat
DragonLab editovat
Nepilotovaná verze lodi určená k samostatným letům na oběžné dráze země za účelem provádění různorodých experimentů. Nosná kapacita vynášeného nákladu bude 6000 kg na oběžnou dráhu a 3000 kg zpět na Zemi. Žádné lety této konfigurace nejsou v plánu.
Red Dragon editovat
Nepilotovaná nákladní verze určená pro dopravu až 1000 kg nákladu na povrch Marsu. Původně se s prvním startem počítalo v roce 2018, ale v červenci 2017 bylo oznámeno, že projekt Red Dragonu byl zrušen.[2]
Dragon XL editovat
Kosmická loď určená k zásobování stanice Gateway.
Harmonogram misí editovat
| Datum startu lodi | Let | Číslo lodi[* 1] | Stav | Hmotnost
Nákladu |
Čas strávený na ISS | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 8. prosinec 2010 | SpX-C1 | C101 | Úspěšná | 3hodinový bezpilotní let s testem všech klíčových systémů lodi a návratem na Zemi | ||
| 22. květen 2012 | SpX-C2+ | C102 | Úspěšná | 525 kg | 5d 16h | testovací bezpilotní let, nácvik automatických setkávacích manévrů, spojení se stanicí ISS |
| 7. říjen 2012 | SpaceX CRS-1 | C103 | Úspěšná | 905 kg | 17d 22h | 1. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS |
| 1. březen 2013 | SpaceX CRS-2 | C104 | Úspěšná | 677 kg | 22d 18h | 2. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS |
| 16. duben 2014 | SpaceX CRS-3 | C105 | Úspěšná | 2089 kg | 27d 22h | 3. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS; otestování návratu (opakovaného použití) prvního stupně nosné rakety Falcon 9[3] |
| 21. září 2014 | SpaceX CRS-4 |
C106.1 | Úspěšná | 2216 kg | 31d 22h | 4. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS, součástí nákladu bylo i 20 laboratorních myší |
| 10. leden 2015 | SpaceX CRS-5 | C107 | Úspěšná | 2317 kg | 29d 03h | 5. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS |
| 14. duben 2015 | SpaceX CRS-6 C108.1 |
C108.1 | Úspěšná | 2015 kg | 33d 20h | 6. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS; otestování návratu (opakovaného použití) prvního stupně nosné rakety Falcon 9 |
| 22. červen 2015 | SpaceX CRS-7 | C109 | Neúspěšná | - | 7. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS; raketa explodovala 139 sekund po startu | |
| 8. duben 2016 | SpaceX CRS-8 | C110.1 | Úspěšná | 3136 kg | 30d 21h | 8. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS, dopravení pokusného modulu BEAM společnosti Bigelow Aerospace |
| 18. červenec 2016 | SpaceX CRS-9 | C111.1 | Úspěšná | 2257 kg | 36d 7h | 9. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS |
| 19. únor 2017 | SpaceX CRS-10 | C112.1 | Úspěšná | 2490 kg | 23d 8h | 10. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS |
| 3. červen 2017 | SpaceX CRS-11 |
C106.2[4] | Úspěšná | 2800 kg | 27d 2h | 11. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS,[4] znovupoužití lodi Dragon z mise CRS-4. |
| 14. srpen 2017[5] | SpaceX CRS-12 | C113.1 | Úspěšná | 2910 kg | 30d 22h | 12. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS. |
| 1. listopad 2017[6] | SpaceX CRS-13 | C108.2 | Úspěšná | 2205 kg | 25d 21h | 13. ze série bezpilotních zásobovacích letů ke stanici ISS. |
| 2. dubna 2018 | SpaceX CRS-14 | C110.2 | Úspěšná | 2647 kg | 23d 1h | |
| 29. června 2018 | SpaceX CRS-15 | C111.2 | Úspěšná | 2697 kg | 31 dní | |
| 5. prosince 2018 | SpaceX CRS-16 | C112.2 | Úspěšná | 2573 kg | 39d 10h | První stupeň přistál nouzově do moře – porucha čerpadla roštových kormidel. |
| 4. května 2019 | SpaceX CRS-17 | C113.2 | Úspěšná | 2482 kg | 30 dní 9 hodin 13 minut | |
| 25. července 2019 | SpaceX CRS-18 | C108.3 | Úspěšná | 2312 kg | 30 dní 20 hodin 24 minut | První mise, při které byl použit potřetí stejný Dragon |
| 5. prosince 2019 | SpaceX CRS-19 | C106.3 | Úspěšná | 2617 kg | 29 dní 19 hodin 54 minut | Druhá mise, při které byl použit potřetí stejný Dragon |
| 7. března 2020 | SpaceX CRS-20 | C112.3 | Úspěšná | 1977 kg | 29 dní | Poslední mise Dragonu první generace, všechny další obstará Dragon 2. |
- ↑ Pokud je kosmická loď znovupoužitá, tak je za číslem lodi i číslo značící, po kolikáté byla použita.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ ČTK. Na zásobovací misi k ISS poprvé zamířila soukromá vesmírná loď. Novinky.cz [online]. Borgis, 2012-10-08 [cit. 2012-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-10-10.
- ↑ ŽIVĚ: Elon Musk promluví na konferenci. www.kosmonautix.cz. 2017-07-19. Dostupné online [cit. 2017-07-20].
- ↑ STRAKA, Vít. Záznam online přenosu startu lodi Dragon SpaceX-3 [online]. Česká astronomická společnost, 2014-4-18, rev. 2014-4-19 [cit. 2014-05-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Znovupoužitelnost dosáhla i na Dragony [online]. www.kosmonautix.cz, 31. května 2017. Dostupné online.
- ↑ Mise CRS-12 (průběžně aktualizováno) – ElonX. ElonX. 2017-07-01. Dostupné online [cit. 2017-08-12].
- ↑ Launch Schedule – Spaceflight Now. spaceflightnow.com [online]. [cit. 2017-06-04]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu SpaceX Dragon na Wikimedia Commons - Oficiální stránka lodi Dragon, společnosti SpaceX – anglicky Archivováno 5. 4. 2013 na Wayback Machine.
- Specifikace lodi na KOSMO.CZ
- Stránka lodi Dragon v encyklopedii Space 40
