Dolský mlýn
Dolský mlýn (německy Grundmühle)[1] leží v Národním parku České Švýcarsko[2] poblíž soutoku řeky Kamenice a Jetřichovické Bělé, asi 1,2 km východně od Kamenické Stráně v okrese Děčín, do jejíhož katastru též přísluší. Zřícenina starobylého mlýna, je chráněná jako kulturní památka.
| Dolský mlýn | |
|---|---|
 Dolský mlýn na podzim | |
| Poloha | |
| Adresa | Kamenická Stráň,  Česko |
| Souřadnice | 50°50′54,96″ s. š., 14°20′51″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 102346 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
První písemné zmínky o mlýnu pocházejí z roku 1573. Jednalo se o trojkolový mlýn, přičemž dvě kola poháněla mlecí zařízení a třetí pilu. Od konce třicetileté války patřil k bynoveckému panství, v roce 1696 ho odkoupil mlynář Jan Kryštof Pohl. V majetku rodu Pohlů zůstal až do roku 1910.[3] Ti jej několikrát přestavovali, v roce 1727 barokně, později pak ještě v letech 1819 a 1845. Vzhledem k tomu, že Kamenice byla využívána k splavování dřeva, nemohli majitelé v tomto období odvádět vodu do náhonu a tudíž nemohli mlít. Toto bylo majitelům kompenzováno udělením práva k vaření piva a pálení lihu v roce 1888.[3]
Okolí Dolského mlýnu také ožilo turistickým ruchem poté, co byla roku 1881 zahájena přeprava na lodičkách ve Ferdinandově soutěsce mezi Srbskou Kamenicí a Dolským mlýnem. Mlýn, v té době nazývaný Grundmühle, se stal oblíbeným výletním hostincem a turistickou destinací.[3] Mlýn byl po roce 1945 opuštěn a od té doby chátrá. Budova už je jen torzo z obvodových zdí. Po ostatních staveních zbyly už jen základy.
Lokalitě se dostalo ochrany až se vznikem národního parku a teprve v roce 2007 byl mlýn vyhlášen kulturní památkou.[3]
.jpg)
Pověst editovat
Kdysi v hluboké minulosti prý odešel jediný syn majitelů mlýna do světa na zkušenou. Celkem se mu dařilo a stal se zámožným člověkem. Po mnoha letech se rozhodl, že navštíví své rodiče. Než dojel k mlýnu, zastavil se v místní hospodě, kde vyjevil svůj plán, přijít do mlýna jako neznámý pocestný a nechat se poznat až ráno.
První část plánu vyšla. Mlynář s manželkou neznámého a zarostlého muže ubytovali, aniž poznali, že se jedná o jejich vlastního syna. Protože jim za nocleh nabídl vysoký obnos, pochopili, že mají před sebou bohatého člověka. Touha po jeho penězích jim vnukla myšlenku na zločin, kterou následně zrealizovali. V noci pocestného zavraždili, oloupili a jeho mrtvolu zahrabali. Další den přijel do mlýna sedlák, aby se poptal, jak dopadlo setkání syna s rodiči. Teprve teď oběma došlo, čeho se dopustili. Mlynář se oběsil a jeho žena skončila svůj život ve vodě mlýnského náhonu.[3]
Ve filmu editovat
Mlýn je možno ve své funkční podobě spatřit ve filmové pohádce Pyšná princezna z roku 1952, kde je záběr na celé stavení i s náhonem. Později se mlýn už ve velmi zchátralé podobě objevil v řadě dalších filmů jako Peklo s princeznou, Ztracený princ, Čertova nevěsta, Pravý rytíř. Nejnověji se mlýn objevil ve fantasy seriálu Kolo času (2021).[4]
Galerie editovat
-
Potok Jetřichovická Bělá u cesty k Dolskému mlýnu -
Dolský mlýn kolem roku 1900 -
Dolský mlýn v roce 1913 -
Královský smrk a most z roku 1902 -
Dolský mlýn v roce 2011
_(CZ),_Tschechien_-_Geb%C3%A4udeansicht_mit_Br%C3%BCcke_(Zeno_Ansichtskarten).jpg)
,_Tschechien_-_M%C3%BChle_an_der_Ferdinandsklamm_(Zeno_Ansichtskarten).jpg)
.jpg)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Dolský mlýn; Grundmühle [online]. vodnimlyny.cz [cit. 2020-04-29]. Dostupné online.
- ↑ Seznam. Národní park České Švýcarsko [online]. mapy.cz [cit. 2020-02-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e KNORR, Ivan. Mlýn jako z pohádky. Země světa. 3.5.2022, roč. 21, čís. 5, s. 60–61. Dostupné online.
- ↑ Filmová místa: Americký seriál Kolo času se natáčel v pohádkovém Dolském mlýně [online]. denik.cz, 2022-01-30 [cit. 2023-02-10]. Dostupné online.
Externí odkazy[1] editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolský mlýn na Wikimedia Commons - Dolský mlýn Archivováno 3. 4. 2012 na Wayback Machine.
- ↑ HAINCOVÁ, Jitka; LISÁ, Hana; LUKEŠOVÁ, Hana, a SLÁMOVÁ Lenka. Zírej na ten kraj. 2, Toulky se čtenáři Ústeckým krajem. V Ústí nad Labem: Severočeská vědecká knihovna, 2022. ISBN 978-80-7055-273-5. S. 8.