Derviš Buturović

Derviš Buturović Fazlibegović (1885 Seonica, okres Konjic, Bosna a Hercegovina – 18. června 1974 Sarajevo, Federativní lidová republika Jugoslávie) byl bosenskohercegovský šarí‘atský soudce bosňáckého původu.

Derviš Buturović
Narození	1885 Seonica
Úmrtí	18. června 1974 (ve věku 88–89 let) Sarajevo
Povolání	soudce
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Životopis

V Sarajevu navštěvoval Carovu a Gazi Husrev-begovu medresu, Daru-l-muallimin, učitelskou přípravku, a nakonec i Šarí‘atskou soudní školu (absolvoval 1911). Roku 1912 mu bylo Vakufsko-meárifským sněmem Islámského společenství v Bosně a Hercegovině nabídnuto stipendium, aby mohl studovat na Istanbulské univerzitě, Darülfünûn, to ale odmítl. Roku 1913 se stal čekatelem na šarí‘atského soudce v Cazinu, později sloužil také ve Fojnici a Foči, jako řádný soudce působil v Čajniče, Srebrenici, Konjici, Maglaji a Bosenském Brodu. Roku 1930 byl jedním ze tří navržených kandidátů na muftího v Banja Luce, nakonec se jím stal Sadik-efendija Džumhur. Penzionován byl roku 1946, kdy byly šarí‘atské soudy v Bosně a Hercegovině zrušeny.

Dlouhodobě byl aktivní v muslimském podpůrném spolku Gajret (Úsilí). Soustavně se věnoval publicistické činnosti, mj. publikoval v periodicích Novi Behar (Nový květ) a věstníku Islámského společenství. Překládal z arabštiny a sbíral lidovou slovesnost.

Buturović přivedl na svět čtyři děti, tři dcery a jednoho syna.