Wikipedie

Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva

svátek 17. listopadu
(přesměrováno z Den boje za svobodu a demokracii)

Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva[1] (slovensky Deň boja za slobodu a demokraciu) je státní svátek České republiky a státní svátek Slovenské republiky, který se slaví každoročně 17. listopadu. V České republice je daný dle § 1 zákona číslo 245/2000 Sb.

Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva
Pamětní deska na Národní třídě v Praze připomínající události ze 17. listopadu 1989.
SlavenýČeskoČesko Česko
SlovenskoSlovensko Slovensko
Druhstátní
Význam a smyslPřipomínka uzavření českých vysokých škol nacisty v roce 1939 a události ze 17. listopadu 1989
Datum17. listopad
OslavyPokládání věnců, zapalování svíček
Souvisí sUzavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939
Sametová revoluce

Historie editovat

Svátek se slaví jako připomenutí dvou událostí moderních českých dějin, spojených se studenty českých vysokých škol.

17. listopad 1939 editovat

 
Pohřeb Jana Opletala 16. listopadu 1939.
Podrobnější informace naleznete v článcích Uzavření českých vysokých škol 17. listopadu 1939 a Mezinárodní den studentstva.

V reakci na demonstrace 28. října a nepokoje, spojené s pohřbem studenta Jana Opletala, rozhodlo vedení Nacistického Německa o uzavření českých vysokých škol na tři roky. V noci z 16. na 17. listopadu provedly nacistické bezpečnostní složky razie v Praze, Brně a Příbrami s cílem dopadnout vedoucí studentských organizací a internovat ostatní studenty. Devět představitelů studentských vůdců (Josef Adamec, Jan Černý, Marek Frauwirth, Jaroslav Klíma, Bedřich Koula, Josef Matoušek, František Skorkovský, Václav Šaffránek a Jan Weinert) bylo bez soudu popraveno v Ruzyňských kasárnách. Celkem 1200 zatčených studentů bylo poté převezeno do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg, odkud jich byla většina propuštěna koncem roku 1942, zbytek pak v lednu 1943. Z těchto 1200 studentů nepřežilo útrapy koncentračních táborů 35.[2]

Ústřední svaz československého studentstva vyvíjel po roce 1939 v zahraničí za pomoci československé exilové vlády aktivní činnost, jejímž vyvrcholením byla právě londýnská schůze Mezinárodní studentské rady v roce 1941, která přijala takzvané Prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu, jež vyhlásilo tento den Mezinárodním dnem studentstva.

17. listopad 1989 editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Sametová revoluce.
 
Pamětní deska na Albertově odkazující k událostem 17. listopadu 1989

Druhá událost se odehrála 17. listopadu 1989, kdy připomínka 50. výročí nacistických represí přerostla v demonstraci proti komunistickému režimu. V pátek 17. listopadu se na Albertově sešli studenti pražských vysokých škol. V 15:40 se na Albertově nacházelo přibližně 500 až 600 lidí, ale jejich počet poměrně rychle narůstal nově příchozími.[3] Manifestace začala v 16:00 zpěvem písně Gaudeamus igitur a projevem Martina Klímy z uskupení Nezávislých studentů. Státní bezpečnost odhadovala počet účastníků až na 15 000 lidí,[3] ale další zdroj hovoří o davu až 50 000 lidí.[4] V 16:40 byla tato část manifestace ukončena a pořadatelé vyzvali k pochodu na Vyšehrad ke hrobu Karla Hynka Máchy. Část lidí chtěla ale směřovat na Václavské náměstí, kam měli původně demonstrující dojít[5][6], jak hlásal leták vytištěný k manifestaci.[7] Mezi odhodlanými byl i poručík StB Ludvík Zifčák,[8] který byl později pokládán za mrtvého studenta Martina Šmída.[3] Na Vyšehrad postupně dorazil dav přibližně 10 000 lidí, kteří zcela zaplnili prostranství před kostelem. V 18:15 byla demonstrace oficiálně ukončena.[3]

Po skončení oficiální části demonstrace se dav neplánovaně vydal do centra města. Přibližně 5 000 lidí pokračovalo směrem na Karlovo náměstí. Přibližně v 19:12 přišel rozkaz, že se má dav na vhodném místě zablokovat.[3][6] Policejní kordon zatarasil Most 1. máje, čímž zabránil davu odbočit směrem na Pražský hrad, demonstrující zahnuli na Národní třídu a pokračovali směrem na Václavské náměstí. V 19:25 byla kordonem přehrazena Národní třída v prostoru Perštýna. Když bylo čelo demonstrace zastaveno, účastníci si sedli na zem před pořádkové jednotky. Dívky začaly spontánně zasunovat za štíty příslušníků pohotovostního pluku květiny.[7] Jelikož se policejní velitelé obávali opakování předchozí situace z Vyšehradské ulice, kdy dav uzávěru obešel, došlo o čtvrt hodiny později k uzavření ulic Mikulandské a Voršilské, a k zablokování ústupu Národní třídou zpět směrem k Národnímu divadlu. Přibližně 10 000[5] demonstrantů tak bylo uzavřeno mezi dva policejní kordony. Demonstrující pokračovali v pokojné a nenásilné demonstraci za provolávání hesel jako Máme holé ruce.[4] V této části demonstrace byl ještě demonstrantům umožňován jednotlivě volný odchod.[3][5]

Přibližně ve čtvrt na devět došlo ke změně situace, kdy již nebylo možné obklíčení opustit a policejní kordon postupující směrem od Národního divadla začal prostor zahušťovat. Pohotovostní pluk veřejné bezpečnosti a Odbor zvláštního určení (tzv. červené barety) následně začaly demonstrující surově bít obušky. Třebaže byli účastníci demonstrace vyzývání k rozchodu, jediné únikové cesty vedly skrz tzv. "uličky", kde byli demonstranti brutálně biti.[5] Do 21:20 byla tímto způsobem demonstrace násilně rozptýlena[7]; někteří účastníci byli následně zatčeni a naloženi do připravených autobusů.[3] I po rozehnání demonstrace docházelo ze strany pořádkových jednotek k napadání jednotlivců či skupinek přihlížejících. Nezávislá lékařská komise později uvedla, že 568 lidí bylo během zásahu zraněno.[4]

Slavení svátku editovat

 
Vzpomínková akce k výročí 17. listopadu 1939 u Hlávkovy koleje v Praze v roce 2012

Změna názvu svátku editovat

Dne 2. března 2016 schválila Poslanecká sněmovna přejmenování státního svátku. Pokud by tento návrh úspěšně prošel legislativním procesem, nesl by svátek nově název „Mezinárodní den studentstva a den boje za svobodu a demokracii”, který má výrazněji odkazovat na události 17. listopadu 1939. Tento krok byl kritizován některými pravicovými opozičními poslanci a historiky.[9] Poslanecký návrh zákona byl zamítnut Senátem a poslanci nedokázali jeho veto přehlasovat.[10] V prosinci 2018 schválili poslanci změnu názvu svátku na Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva.[11] Novela zákona vstoupila v platnost 1. dubna 2019.[1]

Zneužití výročí editovat

Tohoto svátku pravidelně využívají k demonstracím a sebepropagaci příslušníci krajní pravice, přičemž dochází i ke střetům, např. s anarchisty.[12][13]

Otevírací doba obchodů editovat

Přestože je Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva státním svátkem, nevztahuje se na něj Zákon o prodejní době v maloobchodě,[14] kdy musí obchody s rozlohou nad 200 metrů čtverečních prodejny zavřít nebo omezit otevírací dobu na určité státní svátky. Státní svátek 17. listopadu v tomto zákoně jmenován není, takže mohou mít obchody otevřeno.

Reference editovat

  1. ↑ a b Zákon č. 245 ze dne 1. 4. 2019, Zákon o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, § 1. [cit. 2019-07-08]. Dostupné online.
  2. ↑ FLIEGER, Jan (Dav). 17. listopad – Mezinárodní den studentstva. Valka.cz [online]. 2006-11-15 [cit. 2018-11-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g Totalita.cz - pátek 17. listopadu 1989 - průběh demonstrace [online]. [cit. 2008-03-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c KAPAVÍK, Radim. Sametová revoluce '89 - 17.-18. listopad 1989 [online]. [cit. 2008-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-14. 
  5. ↑ a b c d Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989, část III. 1) - Obecný popis událostí 17. 11. 1989-19. 11. 1989, [cit. 2008-12-07]. Dostupné online.
  6. ↑ a b ŠIŠKA, Miroslav. Rozbuška vybuchla na Národní. Novinky.cz [online]. Borgis, 16. listopadu 2009 [cit. 2010-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-11-21. 
  7. ↑ a b c LISTOPADOVÉ UDÁLOSTI V DATECH [online]. spolecnost89 [cit. 2008-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-28. 
  8. ↑ Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989, část III. 6) - Úloha por. Zifčáka, [cit. 2009-10-23]. Dostupné online.
  9. ↑ KOPECKÝ, Josef. Poslanci přejmenovali 17. listopad. Ostuda, zlobí se TOP 09 i ODS. iDNES.cz [online]. 2016-03-02 [cit. 2016-03-02]. Dostupné online. 
  10. ↑ Poslanci nepřehlasovali Senát, 17. listopad dnem studentů nebude. ČT24 [online]. 2016-04-19 [cit. 2016-04-19]. Dostupné online. 
  11. ↑ Osudový 17. listopad má připomínat vedle boje za svobodu i studentstvo. iDNES.cz [online]. 2018-12-07 [cit. 2019-07-08]. Dostupné online. 
  12. ↑ 17. listopad: krajní pravice kontra policejní těžkooděnci. TÝDEN.cz [online]. 2009-11-17 [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. 
  13. ↑ Vzpomínky na 17. listopad: Centrem Prahy prošli extremisté, na Klause pokřikovali odpůrci. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2013-11-18 [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. 
  14. ↑ 223/2016 Sb. Zákon o prodejní době v maloobchodě. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2019-07-10]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Den_boje_za_svobodu_a_demokracii_a_Mezinárodní_den_studentstva&oldid=23642230“