Dekomunizace Ukrajiny
Dekomunizace Ukrajiny (ukrajinsky декомунізація в Україні) započala částečně již po rozpadu Sovětského svazu a získání nezávislosti v roce 1991, kdy převážně města ze západní části Ukrajiny se zbavovala pomníků či názvu ulic po komunistických vůdcích. Tlak na vypořádání se s komunistickou minulostí zesílil při Euromajdanu, když odpůrci tehdejšího prezidenta Janukovyče při demonstraci povalili sochu Lenina v centru Kyjeva.
Dne 9. dubna 2015 ukrajinský parlament schválil čtyři Zákony o dekomunizaci Ukrajiny. V zákonech jsou odsouzeny totalitní praktiky komunistického režimu a zákaz propagace komunismu či komunistických vůdců; zpřístupněny veřejnosti archívy sovětských tajných služeb; uznání příslušníků UPA i jiných bojovníků proti totalitnímu komunistickému režimu za bojovníky za svobodu a nezávislost Ukrajiny.
16. prosince 2015 Okresní správní soud v Kyjevě vyhověl žalobě Ministerstva spravedlnosti Ukrajiny proti Komunistické straně Ukrajiny o zákazu její činnosti z důvodu, že komunisté usilují o násilnou změnu ústavního pořádku státu, propagují válku a násilí, podněcuji etnické spory a útočí na lidská práva a svobody. Za účasti nejvyššího představitele pro lidská práva Parlamentu Ukrajiny byl Komunistické straně Ukrajiny vydán soudní zákaz činnosti na území státu.
Vývoj dekomunizace editovat
Proces dekomunizace ve společenském životě započal dekomunizací ve sféře vzdělávání a výchovy. Ze školských osnov byly vyjmuty předměty, které oslavovaly komunistickou ideologii, historii Komunistické strany atd. Ve státních podnicích a ve vojenských základnách byly zrušeny tzn. „Leninské místnosti“ (místnosti s komunistickou literaturou, památníky Lenina a dalšími komunistickými symboly, určené ke komunistické výchově pracovníků a vojáků); dále byly demontovány sochy Lenina a dalších představitelů komunistů.
Jedním z prvních památníků komunistického režimu zbořeného na Ukrajině byl památník Velké říjnové socialistické revoluce v Kyjevě. Demolice se konala v souladu s rozhodnutím Kyjevské radnice v září 1991.
Během Revoluce důstojnosti 8. prosince 2013 byl v Kyjevě stržen památník Lenina. Toto způsobilo řetězovou reakci – začal tzn. Leninopád, při němž lidé z celé země masově bořili památníky Lenina, sovětských představitelů a s komunistickou symbolikou. Dne 17. března 2016 byla v Záporoží odstraněna největší Leninova socha na Ukrajině. Práce na demontáži pomníku trvaly více než 24 hodin, jelikož stavební dokumentace k soše se nachází v Moskvě.
Dne 15. prosince 2016 byl v Kyjevě v rámci probíhající dekomunizace přejmenován bulvár Ivana Lepseho (sovětský komunistický revolucionář), na počest prvního českého prezidenta Václava Havla. Přejmenování asi 5 km dlouhé ulice na bulvár Václava Havla podpořili i občané v petici, jejímž autorem je Zorjan Kis. Slavnostní události, na níž byla odhalena pamětní deska s podobiznou Václava Havla, se zúčastnili i český ministr kultury Daniel Herman, poslanci ukrajinského parlamentu, kyjevští zastupitelé či předseda ukrajinského Ústavu paměti národa Volodymyr Vjatrovyč.[1][2]
Dne 24. ledna 2019 byla v Kyjevě odstraněna socha ruského vojevůdce Alexandra Suvorova, umístěná před místní vojenskou akademií.[3]
Odůvodnění editovat
Historik Volodymyr Vjatrovyč, předseda ukrajinského Ústavu paměti národa (ukrajinsky Український інститут національної пам'яті) se domnívá, že chybějící politika dekomunizace na Ukrajině po vyhlášení nezávislosti na SSSR byla jednou z příčin, které dovedly Janukovyče k moci ve spolupráci s komunisty. Uctívači sovětských hodnot (a ne etničtí Rusové či ruskojazyční Ukrajinci, o čemž hovoří ruská propaganda) jsou v současné době hlavní rezervou teroristických skupin tzn. DLR a LLR. Proto je dnešní otázka dekomunizace Ukrajiny ne jen společenským úkolem, ale jedná se i o bezpečnost státu.
Výsledky dekomunizace editovat
Ukrajinský Ústav paměti národa 27. prosince 2016 zveřejnil zprávu, v níž uvedl výsledky probíhající dekomunizace země za rok 2016. V průběhu roku 2016 bylo přejmenováno 25 okresů, 51 493 ulic, 987 měst a obcí, které nesly název propagující komunismus či komunistické vůdce. Dále bylo odstraněno 1320 památníků V. I. Lenina a dalších 1069 soch komunistických vůdců či soch s komunistickou symbolikou.[4][5]
Poslední památník V. I. Lenina na území Ukrajiny pod správou ukrajinské vlády byl odstraněn 9. října 2016 ve městě Novhorod-Siverskyj. V částech Luhanské a Doněcké oblasti, které jsou od roku 2014 pod nadvládou separatistů, dekomunizace neprobíhá. Na poloostrově Krym bylo po jeho anexi Ruskou federací umístěno v roce 2015 nové sousoší spojeneckých vůdců druhé světové války Stalina, Churchilla a Roosevelta.[6]
Dodnes (2022) nebyly přejmenovány Dněpropetrovská (Sičeslavská) a Kirovohradská (Kropyvnycká) oblast, k přejmenování oblastí je nutné změnit ústavu. Hlavní města těchto oblastí jsou již od roku 2016 přejmenována.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ V Kyjevě slavnostně otevřeli bulvár Václava Havla; ceskatelevize.cz, 15. 12. 2016
- ↑ Kyjevem zřejmě povede třída Václava Havla, hlasování narušili trollové. iDNES.cz [online]. 2016-07-13 [cit. 2016-12-26]. Dostupné online.
- ↑ Фото дня: в центре Киева снесли 6-метровый памятник Суворову. Українські Новини [online]. 2019-01-24 [cit. 2020-07-06]. (rusky)
- ↑ Více než 50 tisíc ulic bylo přejmenováno během roku 2016. Memory.gov.ua, [1] Archivováno 20. 9. 2018 na Wayback Machine., 27. prosince 2016 (ukrajinsky).
- ↑ Na Ukrajině v rámci dekomunizace přejmenováno 51 tisíc ulic a asi 1000 měst a obcí; bbc.com (ukrajinsky), 27. 12. 2016.
- ↑ Na Krymu odhalili sochy Stalina, Roosevelta a Churchilla. Novinky.cz, [2] Archivováno 29. 12. 2016 na Wayback Machine., 5. února 2015.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu dekomunizace Ukrajiny na Wikimedia Commons
