Daurská přírodní rezervace
Státní přírodní biosférická rezervace Daurskij (rusky Государственный природный биосферный заповедник Даурский) je přírodní rezervace v jihovýchodním Zabajkalsku na východní Sibiři.
 Даурский заповедник | |
|---|---|
| IUCN kategorie Ia (Přísná přírodní rezervace) | |
 Hřeben Odon-Čelon | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1987 |
| Rozloha | 457,9 km2 |
| Poloha | |
| Stát |  Rusko |
| Umístění | Čita |
| Souřadnice | 49°50′24″ s. š., 115°29′24″ v. d. |
  Daurská přírodní rezervace | |
| Další informace | |
| Web | daurzapoved |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Krajina Daurie | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
Hřeben Odon-Čelon | |
| Smluvní stát | Rusko  Mongolsko |
| Typ | přírodní dědictví |
| Kritérium | ix, x |
| Odkaz | 1448 (anglicky) |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 2017 (41. zasedání) |
Založena byla roku 1987 kvůli ochraně ptačích hnízdišť. Na 45 790 ha se rozkládají stepi, mokřady, lesy i jezera (největší jsou Barun-Torej a Zun-Torej). Ochranná zóna kolem rezervace čítá 163 530 ha.
Od roku 2017 je území rezervace v rámci „Krajiny Daurie“ na seznamu světového dědictví UNESCO (spolu s mongolskou přírodní rezervací Mongol Daguur).
Klima editovat
Podnebí je zde silně kontinentální - zima chladná, mrazivá a suchá, léto suché s velmi proměnlivými teplotami.
Vegetační období trvá 120 - 150 dní. Přízemní mrazíky se mohou vyskytovat ještě na počátku června, poprvé se objevují již v druhé polovině srpna. Roku 2009 padaly teploty až k -5 °C.
Fauna a flora editovat
Na území rezervace žijí 4 druhy ryb, 3 druhy obojživelníků, 52 druhů savců a více než 315 druhů ptáků (z nich více než 100 zanesených do Červeného seznamu IUCN). Hnízdí zde čtyři druhy jeřábů - bělošíjí, popelavý, mandžuský a panenský. Celkem čtyři druhy savců jsou zaneseny do Červeného seznamu - svišť tarbagan, ježek daurský, manul a gazela středoasijská.
Většina druhů je typická pro stepi, jen v některých oblastech se vyskytují tajgové druhy jako norník, myšice východosibiřská či veverka. Avšak i v borových porostech jsou zastoupeny nejčastěji druhy stepní a luční.
Na území Daurské přírodní rezervace žijí tito savci: ježek daurský, 4 druhy rejsků, 6 druhů letounů, pišťucha krátkoocasá, 2 druhy zajíců, 22 druhů hlodavců, 4 druhy psovitých, 6 druhů lasicovitých, 2 druhy kočkovitých a 4 druhy sudokopytníků. Kdysi zde žil také osel asijský а argali altajský.
Ze zástupců hmyzu jsou nejlépe popsáni motýli, kterých zde bylo napočítáno 1096 různých druhů.
Na území rezervace roste 446 druhů rostlin, z nich 28 je zaneseno do místní červené knihy ohrožených druhů, 3 do ruské červené knihy.
Roku 1994 byla podepsána dohoda o vytvoření mezinárodní přírodní rezervace Daurie, která zahrnuje jednak ruskou Daurskou přírodní rezervaci, jednak mongolskou rezervaci Mongol Daguur a také čínské jezero Dalaj.
Od roku 1997 patří mezi biosférické rezervace UNESCO.
V roce 2017 byla na seznam světového dědictví UNESCO zanesena položka Krajina Daurie, která zahrnuje území ruské Daurské přírodní rezervace (579 ha + 219 ha nárazníkové zóny) a mongolské rezervace Mongol Daguur (635 ha + 178 ha nárazníkové zóny).[1]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Даурский заповедник na ruské Wikipedii.
- ↑ CENTRE, UNESCO World Heritage. Landscapes of Dauria. whc.unesco.org [online]. [cit. 2018-04-02]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Daurská přírodní rezervace na Wikimedia Commons
