Wikipedie

Dương Thu Hương

veitnamská autorka a disidentka

Dương Thu Hương (* 1947) je vietnamská autorka a disidentka. Tato bývalá členka vietnamské komunistické strany byla v roce 1989 ze strany vyloučena, bylo jí odepřeno právo cestovat do zahraničí a byla dočasně uvězněna za její spisy a otevřenou kritiku korupce ve vietnamské vládě.

Dương Thu Hương
Narození1947 (76–77 let)
Thái Bình
Povoláníspisovatelka, romanopiskyně a literární kritička
Významná dílaParadise of the Blind
Oceněnírytíř Řádu umění a literatury
Cena prince Clause
Oxfam Novib/PEN Award
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí editovat

Narodila se v roce 1947 v severovietnamské provincii Thai Binh a dospěla v době, kdy se násilně vyhrotila vietnamská válka. Ve věku dvaceti let, když byla studentkou Vysoké školy umění Vietnamského ministerstva kultury, se Thu Hương Dươngová v první linii dobrovolně účastnila „války proti Američanům“ v ženské brigádě mládeže. Thu Hương Dươngová strávila dalších sedm let války v džunglích a tunelech Bình Trị Thiênu, nejvíce bombardované oblasti války. Její posláním bylo „zpívat hlasitěji než bomby“ a poskytovat divadelní představení severovietnamským jednotkám, ale také se starat o raněné, pohřbívat mrtvé a doprovázet vojáky. Byla jednou ze tří přeživších ze čtyřiceti dobrovolníků v této skupině. Byla také na frontě během čínských útoků na Vietnam v roce 1979 během krátké čínsko-vietnamské války. V období po znovusjednocení Vietnamu v roce 1975 se však stále více otevřeně vyjadřovala a kritizovala represivní atmosféru vytvořenou komunistickou vládou. Když viděla podmínky na jihu ve srovnání se severem, začala se vyjadřovat proti komunistické vládě.

Dílo editovat

Její první romány, Hành trình ngày thơ ấu (tj. „Cesta v dětství“, 1985), Bên kia bờ ảo vọng, (tj. „Za iluzemi“, 1987), [1] Những thiên đường mù (tj. „Ráj slepých“, 1988)[2] a Quãng đời đánh mất, (tj. „Ztracený život“, 1989) byly publikovány v jejím rodném Vietnamu, kde se staly bestsellery ještě před tím, než byly zakázány. Třetí byl také prvním vietnamským románem, který byl ve Spojených státech publikován v angličtině.[3] Její další tři knihy byly Tiểu thuyết jít đề (tj. „Román beze jména“, 1991), [4] Vzpomínky na čisté jaro (2000),[5] a Chốn vắng, (tj. „Země nikoho“, 2002).[6] Francouzská vláda Thu Hương Dươngové v roce 1994 udělila Řád umění a literatury (1994).[7] Již dříve napsala řadu povídek a scénářů. Román „Země nikoho“, který vyhrál Grand prix des lectrices de Elle (2007)), možná její nejúspěšnější, byl v konečném seznamu ceny Femina 2006 a v roce 2007 obdržel francouzskou literární cenu Grand prix des lectrices de Elle.

Dílo a politické důsledky editovat

Thu Hương Dươngová byla označena jako „disidentská spisovatelka“, byla vyloučena z Vietnamské komunistické strany a v roce 1991 byla na krátkou dobu uvězněna za poznámky kritizující cíle a zájmy strany a jejích členů. V současném Vietnamu to není neobvyklé; Linh Dinh ve svém úvodu do sbírky Noc, opět podrobně popisuje extrémní reakci vlády na určité subjekty – například v roce 1956 byl básník Tran Dan zatčen za kapitalizaci „On“ v krátké pasáži básně katalogizující sociální zoufalství, protože takové označení bylo vyhrazeno pro Ho Či Mina. V roce 1991 byla Le Minh Khue stále ještě kritizována za snění ženy sloužící v armádě Severního Vietnamu o úsměvu hezkého válečného zajatce z Jihu.

Ačkoli byla jedním z nejpopulárnějších vietnamských autorů, většina její beletrie je kvůli cenzuře a vládnímu monopolu vydavatelského průmyslu vydávána pouze mimo Vietnam. Její nejnovější romány ani scénáře jsou vydávána pouze mimo její rodnou zemi.[8]

V poslední době odešla do důchodu, přičemž má nárok na důchod ve výši přibližně dvaceti amerických dolarů měsíčně a musí si vydělat na živobytí jako překladatelka a pokoušet se publikovat své romány a povídky v zahraničí. Věří však v úspěch úsilí o získání demokracie; ačkoli sama nemůže kandidovat na politickou funkci nebo organizovat konkurenční stranu, využívá své psaní k vyjádření této myšlenky.

Ve svém příběhu „Příběh herečky“ spojuje Thu Hương Dươngová své vášnivé přesvědčení o lidské svobodě s existenciální literární citlivostí.

Bê a Thom bydlí vedle sebe a stávají se nejlepšími přáteli; zatímco Bê je inteligentní a zábavná, Thom se stane kráskou města. Thom se nakonec ve snaze stát se herečkou vdá za nejslavnějšího divadelního režiséra ve Vietnamu, muže o 40 let staršího; Bê ji navštěvuje a sleduje, jak se její život rozpadá, když pracuje na svém statusu a životním snu.

Na povrchu se zdá být relativně jednoduchý příběh o tom, jak dvě dívky vyrůstají a volí si jiné životní cesty. Její jazyk a podrobnosti však prozradí hlubší úroveň tohoto jednoduchého příběhu. Kritizuje současnou společnost, kde je krása ceněna nad intelektem a peníze nad laskavostí, a upozorňuje na to, jak může mizící optimismus mládeže být tak zničující, že lidi žene k zoufalství.

Podle Thu Hương Dươngové se většina spisovatelů musí naučit, jak vyjádřit své individuální obavy v rámci skupinové mentality. Jinými slovy, jejich psaní musí odrážet jednotlivce a masy obecně způsobem schváleným stranou; Dươngová zjišťuje, že většina spisovatelů v současném Vietnamu je uvězněna v mentálním chování skupinového myšlení.

Autorka pocítila důsledky cenzury snad ještě krutěji než mnoho jejích kolegů. Její práce není obsažena v žádných vietnamských antologiích nebo sbírkách. Přestože díky románům dosáhla úspěchu a proslavila i jejich překlady v zahraničí, publikum, pro které píše ve Vietnamu a jež by detailům jejích příběhů nejlépe porozumělo, nemá často příležitost její dílo číst, s výjimkou případů, kdy je pašováno do Vietnamu.

Nicméně Thu Hương Dươngová pevně doufá v budoucnost psaní ve své zemi. Počítá s tím, že v určitém okamžiku lidé otevřou oči a uvidí, co se v její vlasti děje.

Thu Hương Dươngová se v roce 2006 přestěhovala do Paříže. V lednu 2009 vyšel její román Đỉnh Cao Chói Lọi; byl také přeložen do francouzštiny jako Au zénith (tj. „Na zenitu“). Mezi další její díla patří ve francouzštině vydané romány „Svatyně srdce“ (2011)[9] a „Eukalyptové kopce“ (2013).[10]

Ceny a vyznamenání editovat

  • 1991: Prix Fémina del migliore romanzo straniero (tj. cena „za nejlepší zahraniční román“, za Ráj slepých).
  • 1994: Medaglia di cavaliere delle arti e delle lettere (tj. „Medaile rytíře umění a literatury“, Francie)
  • 1996: Prix Fémina del migliore romanzo straniero (za román Za iluzemi)
  • 2001: Premio della Fondazione del Principe Claus per la Cultura e lo Sviluppo (tj. „Cena Nadace Prince Clause za kulturu a rozvoj“, Nizozemí)
  • 2005: Oxfam Novib/PEN Award[11] (tj. cena Mezinárodního PEN klubu)
  • 2005: Premio letterario Grinzane Cavour (Itálie)
  • 2006: Prix Fémina del migliore romanzo straniero (za Zemi nikoho)
  • 2007: Grand prix des lectrices de Elle (tj. cena časopisu Elle)
  • 2009: Prix Laure Bataillon de la meilleure œuvre traduite en français (tj. cena „za nejlepší dílo přeložené do francouzštiny“ za román Na zenitu, Francie)

Překlady děl editovat

Mnoho z jejích prací bylo přeloženo do cizích jazyků, například do angličtiny, francouzštiny, italštiny[12] a japonštiny.[13] Není známo, zda některé z nich vyšlo i v češtině.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Dương Thu Hương na anglické Wikipedii, Duong Thu Huong na italské Wikipedii a Dương Thu Hương na francouzské Wikipedii.

  1. ↑ Beyond Illusions Paperback – January 3, 2003
  2. ↑ Paradise of the Blind: A novel Paperback – July 1, 1994
  3. ↑ Vietnamese. web.archive.org [online]. utdallas.edu, 2004-01-23 [cit. 2019-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2004-01-23. 
  4. ↑ Novel without a Name Paperback – June 1, 1996
  5. ↑ Memories of a Pure Spring. archive.nytimes.com [online]. [cit. 2019-11-10]. Dostupné online. 
  6. ↑ No Man's Land Hardcover – April 13, 2005
  7. ↑ Duong Thu Huong at PEN
  8. ↑ KAROLIDES, NICHOLAS J. Literature suppressed on political grounds. 3rd ed. vyd. New York: Facts On File, Inc xxvi, 695 pages s. Dostupné online. ISBN 9780816082315, ISBN 0816082316. OCLC 652743629 S. 371. 
  9. ↑ Sanctuaire du coeur - Duong Thu Huong. Babelio [online]. [cit. 2019-11-10]. Dostupné online. (francouzsky) 
  10. ↑ Les Collines d'Eucalyptus. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9782253099918. (francouzsky) 
  11. ↑ Novib / PEN Awards for persecuted writers | The Power of Culture. www.krachtvancultuur.nl [online]. [cit. 2019-11-10]. Dostupné online. 
  12. ↑ Audiolibro - Dalla terra di nessuno, DUONG, Thu Huong - Libro Parlato. Centro Internazionale del Libro Parlato [online]. [cit. 2019-11-10]. Dostupné online. (italsky) 
  13. ↑ 愛と幻想のハノイ (集英社文庫) | ズオン・トゥー・フオン, 石原 未奈子 |本 | 通販 | Amazon [online]. 2004-09-17 [cit. 2019-11-10]. Dostupné online. (japonsky) 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dương_Thu_Hương&oldid=23668245“