Důl Bingham Canyon
Důl Bingham Canyon (anglicky Bingham Canyon Mine, místně nazývaný dosud též Kennecott Copper Mine) je jedním z největších povrchových dolů na těžbu mědi na světě. Důl se nachází v okrese Salt Lake County v americkém státě Utah, asi 30 km směrem na jihozápad od centra Salt Lake City.[1] Od roku 1966 je důl Bingham Canyon Mine zapsán na federálním seznamu historických pamětihodností Spojených států (National Register of Historic Places).[2]
| Důl Bingham Canyon | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Jiné názvy | Bingham Canyon Open Pit Copper Mine, Kennecott Copper Mine |
| Typ díla | povrchový důl |
| Těžba | měď, zlato, stříbro, molybden |
| Poloha | |
| Stát |  Spojené státy americké |
| Federální stát | Utah |
| Okres | Salt Lake County |
| Souřadnice | 40°31′20″ s. š., 112°8′58″ z. d. |
  Bingham Canyon Mine | |
| Provozní údaje | |
| Vlastník | Rio Tinto Group |
| Zaměstnanci | 1650 |
| Kód památky | 66000736 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie editovat
Důl leží se v pohoří Oquirrh v nadmořské výšce cca 1450 metrů necelých 11 km vzdušnou čarou směrem na západ od Herrimanu (na silnici UT85 v jižní části příměstské aglomerace metropole Utahu Salt Lake City). Místo těžby se nachází zhruba uprostřed horského hřebene Oquirrh, protaženého od břehů Velkého Solného jezera na severu prakticky přímo na jih v délce zhruba 50 kilometrů.[3] Hlavní hřeben pohoří s nejbližšími vrcholy Clipper Peak (2805 m n. m.), West Mountain (2733 m n. m.), Markham Peak (2641 m n. m.) a Freeman Peak (2623) je od povrchového dolu vzdálen jen asi 3 - 3,5 km směrem na západ.[4]
Historie editovat
Osídlení Binghamova kaňonu editovat
Bingham Canyon (Binghamův kaňon) nebyl trvale obydlený až do první poloviny 19. století. Prvními osadníky, kteří sem přišli v roce 1848, byli mormoni - bratři Thomas a Sanford Binghamovi, které sem vyslal nejvyšší představitel Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů Brigham Young. Bratři Binghamovi se zabývali chovem skotu, zpracováním dřeva a také hledáním vhodných surovin a rud. Těžba nerostů však neměla v mormonské církvi podporu, jejíž představitelé měli mj. obavy, že by na toto území přivedla množství lidí jiného vyznání a zároveň by odvedla obyvatelstvo od práce v zemědělství.[1]
.jpg)
V druhé polovině 19. století prováděli průzkum rudních ložisek v Binghamově kaňonu vojáci z posádky ve Fort Douglasu v Salt Lake City pod velením generála Patricka Connora. Bylo zde nalezeno zlato, stříbro a měď a pod dohledem generála Connora byl ustaven v oblasti pohoří Oquirrh West Mountain Mining District. [1]
Ke konci 19. století pokračoval příliv těžařů a zlatokopů do Binghamova kaňonu. Jednalo se o etnicky nejpestřejší společnost v celém Utahu, dle záznamů z roku 1912 se ukázalo, že 65% lidí, působících v této oblasti, nebylo rodilými Američany. Ve 20. letech 20. století v různých částech kaňonu žily skupiny lidí původem ze Švédska, Norska, Itálie, Irska, Řecka, Německa, Rakouska, Francie, Finska, Britských ostrovů i příslušníci slovanských národů ze zemí střední a jižní Evropy, celkem více než 15 000 osob.[1]
Těžba mědi editovat
První povrchový důl, nazvaný Highland Boy Mine, v němž se těžila měď, zlato a stříbro, byl v Binghamově kaňonu otevřen v roce 1897. V roce 1903 vznikla těžební společnost Utah Copper Company, která se o tři roky později sloučila se společností Kennecott Utah Copper Corporation. V roce 1926 nechalo vedení důlní společnosti Utah Copper Company, respektive Kennecott Copper Corporation, postavit v ústí Binghamova kaňonu město Copperton jako hlavní sídlo správy dolů a vedoucích pracovníků. Během následujících let, tak jak postupovala těžba, postupně zanikaly pozůstatky sídel někdejších osadníků Binghamova kaňonu. Těžba byla dočasně zastavena v roce 1985, kdy společnost Kennecott Utah Copper Corporation dala přednost těžbě nově objeveného ložiska zlata v nedalekém Barneyově kaňonu (Barney's Canyon). Důl poté dvakrát změnil majitele a v roce 1989 jej získala společnost Rio Tinto Group, která se postarala nejen o obnovení provozu, ale i o jeho další rozvoj. Důl, který je druhým největším povrchovým dolem na těžbu mědi na světě, produkuje každoročně kolem 275 000 tun mědi, což pokrývá asi čtvrtinu roční spotřeby mědi ve Spojených státech. Dalšími důležitými produkty jsou zlato, stříbro a zejména molybden, jehož produkce začala majitelům dolu kvůli stoupajícím cenám této suroviny přinášet větší zisky, než těžba mědi. V oblasti Bingham Canyon byla rovněž těžena rtuť a arzén. V dole je nepřetržitý provoz.[5] Na počátku roku 2016 zde pracovalo cca 1850 zaměstnanců, avšak připravovalo se propuštění asi 200 z nich kvůli poklesu ceny mědi na světových trzích. [3]
Zpracování rudy a životní prostředí editovat
Již v roce 1904 byly v údolí Salt Lake (Salt Lake Valey) tři hutě na zpracování mědi, přičemž docházelo k poškozování zemědělských plodin na okolních pozemcích zplodinami (zejména oxidem siřičitým), produkovanými těmito hutěmi. Federální soud v roce 1906 přikázal majitelům hutí omezit produkci plynů s obsahem síry.
Za dobu existence dolu se staly četné havárie, spojené s úniky chemikálií, ohrožujícími životní prostředí. V roce 2013 došlo v dole k dvěma velkým sesuvům; událost, která se stala 10. dubna 2013, byla největším sesuvem nevulkanického původu v dějinách Severní Ameriky. [6]
Rudní koncentrát je získáván flotací a dopravován do 27 km vzdálených hutí. Vytěžená ruda se zpracovává poblíž Magny na severu pohoří Oquirrh v hutích Kennecott Garfield Smelter. Charakteristickou součástí tohoto hutního provozu je obří, 370 metrů vysoký a u základny 54 metrů široký komín, který zde byl postaven v roce 1976.[7][8] Tento komín je čtvrtou nejvyšší stavbou svého druhu na světě - primát patří komínu elektrárny v kazachstánském Ekibastuzi (419,7 m), po němž následují komíny v kanadském Sudbury a v Homer City v Pensylvánii.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d CRUMP, Scott. Bingham Canyon [online]. [cit. 2017-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-13. (anglicky)
- ↑ National Register of Historic Places [online]. [cit. 2017-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b LEE, Jasen. Kennecott laying off 200 workers. Deset News Utah [online]. 2016-03-03 [cit. 2017-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Letecká mapa dolu
- ↑ Rio Tinto Kennecott [online]. [cit. 2017-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-08. (anglicky)
- ↑ Sizing up the Landslide at Bingham Canyon Mine [online]. [cit. 2017-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ARAVE, Lynn. Holy smokes: Kennecott smelter, Utah's tallest man-made structure, to turn 35. Desert News Utah [online]. 2009-11-16 [cit. 2017-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Recent operation and environmental control in the Kennecott Smelter [online]. [cit. 2017-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (anglicky)
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Důl Bingham Canyon na Wikimedia Commons
