Díogenés z Apollónie
Díogenés[pozn. 1] z Apollónie (řecky Διογένης Ἀπολλωνιάτης, 5. století př. n. l., narozen v Apollónu na Krétě) byl řecký filosof. Byl zastáncem myšlenky že základní pralátkou je vzduch. Ve svém učení vycházel z Anaximena a Anaxagora. O jeho životě není mnoho informací. Je pravděpodobné že byl mladší než iónští filosofové. V jednom svém spise vysvětloval pád povětroně v Aigospotamech roku 469, z čehož je možné soudit, že žil v této době. Oproti Anaxagorově dualistickému názoru se zastával starších monistických teorií iónských filosofů.
| Díogenés z Apollónie | |
|---|---|
| Narození | 460 př. n. l. Sozopol |
| Úmrtí | 5. století př. n. l. |
| Povolání | filozof |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Učení editovat
Ve svém díle vychází z důležité logické věty, že je třeba při vědecké práci položit na začátku nepopiratelný princip a podat prostý i vážný výklad. Tento princip je pro Diogéna věčný a celý svět splývá v jeho modifikacích. Tím principem je pro něj, stejně jako pro Anaximena, vzduch, který je nekonečný, věčný, nezměrný, všemohoucí, všepoznávající, pronikající vším a podmiňuje veškeren život v přírodě. Vesmír je vzduchem oživen, stejně tak jako duše v jednotlivých bytostech je vzdušné povahy. Růzností vzduchu vysvětluje i nestejnost života duševního. Myšlení je správné, jen když vzduch je čistý a suchý, vlhkost škodí rozumnosti. Proto lidé opilí jsou duševně otupělí. Podobně vlhkým stává se duševní vzduch i ve spánku, a proto rozumová činnost tu chabne. Rostliny nemají v nitru prázdného prostoru, nemohou vdechovat vzduch a jsou proto úplně zbaveny sebevědomí.
Podle Diogéna byla činnost smyslová, cit bolesti a rozkoše i myšlení ovlivňováno směšování vzduchu s krví, která pomocí žil proniká celým tělem. Kvůli tomu podnikl i několik zajímavých anatomických studií. Rozeznával dvě hlavní žíly, jednu pro pravou a druhou pro levou stranu lidského těla. Pokoušel se též o vysvětlení stoupání vody v Nilu tím, že slunce přitahuje mořskou vodu a zemské vlhko se pak spouští do Nilu. Učil, že zároveň existuje několik světů, které jsou podobné našemu.
Dílo editovat
- Peri fyseós (o přírodě), dochovalo se jen 10 zlomků
Poznámky editovat
- ↑ Platná Pravidla českého pravopisu z roku 1993 (akademické vydání, ISBN 80-200-0475-0, str. 383) uvádějí, že se toto jméno má psát Diogenes (tedy všechny samohlásky krátké). Stejný údaj se nalézá v Internetové jazykové příručce. V Encyklopedii antiky (1973) a ve Slovníku antické kultury (1974) je používán tvar Diogenés (poslední samohláska dlouhá).
Externí odkazy editovat
Encyklopedické heslo Diogenés v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Autor Díogenés z Apollónie ve Wikizdrojích
