Wikipedie

Dálnice D1

dálnice Praha – Brno – Přerov – Ostrava – Bohumín
Tento článek je o dálnici v Česku. O dálnici na Slovensku pojednává článek Dálnice D1 (Slovensko).

Dálnice D1 (též Brněnská dálnice) je nejstarší a nejdelší dálnice na území Česka (a historicky první dálnice Československa), která má po dokončení spojovat Prahu, Brno, Ostravu a česko-polskou hranici, kde na ni navazuje polská dálnice A1. Historie D1 sahá až do 30. let 20. století; původně měla být dopravní osou celého Československa, v současnosti je její nejstarší a nejvýznamnější úsek (Praha–Brno) nejvytíženější v Česku.

Dálnice D1
Mapa
Základní údaje
ProvozovatelŘeditelství silnic a dálnic
ZačátekPrůhonice
(50°0′20″ s. š., 14°33′50″ v. d.)
KonecVěřňovice
(49°56′10″ s. š., 18°24′25″ v. d.)
Celková délka371 km
    v provozu:361 km
    ve výstavbě:10 km
    v přípravě:0 km
StátČeskoČesko Česko
Region
  • Středočeský kraj
  • Kraj Vysočina
  • Jihomoravský kraj
  • Zlínský kraj
  • Olomoucký kraj
  • Moravskoslezský kraj
    • Geodata (OSM)OSM, WMF
    Dálnice D1 u Děkanovic
    Dálnice D1 u Děkanovic
    Objekty na trase
         Původní začátek dálnice (začátek staničení)
         Začátek zpoplatněného úseku (jen elektronické mýtné)
         (1) Spořilov E55 E65
         (2) Chodov
         Do 31. 12. 2022 začátek zpoplatněného úseku (dálniční kupón, elektronické mýtné již platí)
          Odpočívka Újezd u Průhonic
        == Hranice mezi Hlavním městem Prahou a Středočeským krajem, od 1. 1. 2023 nový začátek dálnice
         Most přes říčku Botič (44 m)
          Odpočívka Průhonice
         (6) Průhonice
          Odpočívka Nupaky
         (10) Modletice D0 E50II101
         (15) Všechromy II107
          Odpočívka (s WC) Božkov
         Most přes Kunický potok (35 m)
         (21) Mirošovice I3 E55
         Most přes údolí Mnichovického potoka (200 m)
         Most Šmejkalka (241 m)
          Odpočívka (s WC) Poddubí
         Most Hvězdonice přes údolí Sázavy (462 m)
         (29) Hvězdonice II109
         Most přes Drhlavský potok (92 m)
          Odpočívka Hvězdonice
          Odpočívka Bělčice
         (34) Ostředek II110
         Most přes Křešický potok (180 m)
         (41) Šternov II111
          Odpočívka (s WC) Brtnice
          Odpočívka Blanice
         Most přes údolí řeky Blanice (160 m)
         (49) Psáře II125
          Odpočívka Střechov
         Most přes Dalkovický potok (160 m)
         Most přes Štěpánovský potok (98 m)
         (56) Soutice II126
          Odpočívka Kalná
         Most přes údolí Sedlického potoka (vodní nádrž Švihov) (230 m)
         (66) Loket II150
          Odpočívka Dunice
        == Hranice mezi Středočeským krajem a Krajem Vysočina
         (75) Hořice
         Vojslavický most přes řeku Želivku (229 m)
         Most přes údolí Lohenického potoka (190 m)
         (81) Koberovice II130
         Odpočívka Speřice
          Odpočívka (s WC) Humpolec
          Odpočívka Humpolec
         (90) Humpolec I34 E551
          Odpočívka Mikulášov
         Most přes Nohavický potok (52 m)
         Most přes Úsobský potok (44 m)
         (104) Větrný Jeníkov II131
          Odpočívka (s motelem) Pávov
         (112) Jihlava I38 E59
         Most přes železnici Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí (128 m)
         (119) Velký Beranov II353
          Odpočívka Jamenský potok
          Odpočívka (s WC) Jamenský potok
         (134) Měřín II348
         Most přes Blízkovský potok (102 m)
         Odpočívka Stránecká Zhoř
          Odpočívka Kochanov
         (141) Velké Meziříčí-západ II602
         Most Vysočina přes řeku Oslavu (425 m)
          Odpočívka Velké Meziříčí
         (146) Velké Meziříčí-východ II602
         Most přes údolí Vodry (160 m)
         (153) Lhotka II390
         (162) Velká Bíteš I37II399
        == Hranice mezi Krajem Vysočina a Jihomoravským krajem
          Odpočívka Devět Křížů
         (168) Devět Křížů II602
         (178) Ostrovačice II386
         Konec zpoplatněného úseku (jen dálniční kupón, elektronické mýtné platí dál)
         (182) Kývalka I23II602
          Odpočívka Popůvky
          Odpočívka Troubsko
         (190) Brno-západ I23 E461
         Most přes potok Leskava (80 m)
         Most přes železnici Brno–Jihlava (150 m)
          Odpočívka Starý Lískovec
         (194) Brno-centrum I52 E461
         Most přes železnici Brno–Břeclav (130 m)
         Most přes Svratku (60 m)
         (196) Brno-jih D2 E65
         Most přes Svitavu (55 m)
         Most přes železnici Brno–Přerov (86 m)
          Odpočívka Brno-Tuřany
         Most přes železnici Brno–Bzenec (102 m)
         (201) Brno-Slatina
         (203) Brno-východ I50
          Odpočívka Rohlenka
         Most přes železniční vlečku (48 m)
         (210) Holubice I50 E50
         Začátek zpoplatněného úseku (dálniční kupón, elektronické mýtné již platí)
         Most přes Rakovec (52 m)
         (216) Rousínov
         Most přes Dražovický potok (86 m)
         (226) Vyškov-západ II430
          Odpočívka Vyškov
         (230) Vyškov-východ D46 E462
         Most přes Lukovský potok (190 m)
         Most přes Medlovický potok (100 m)
         (236) Ivanovice na Hané II428
         Most přes Rumzu (70 m)
         Most přes švábenický potok (100 m)
        == Hranice mezi Jihomoravským krajem a Olomouckým krajem
         Most přes Dětkovický potok (98 m)
         Most přes Tištinku (400 m)
         Most přes Mořický potok (100 m)
         (244) Mořice II433
         Most přes Pavlůvku (150 m)
         Most přes Hlavnici (230 m)
          Odpočívka Křenovice
         Most přes potok Vlčídolka (98 m)
         Most přes potok (65 m)
         Most přes Syrovátku (180 m)
        == Hranice mezi Olomouckým krajem a Zlínským krajem
         (253) Kojetín
         Most přes Věžecký potok (180 m)
         (258) Kroměříž-západ I47II367
         Most přes železnici Kojetín – Valašské Meziříčí (80 m)
         Most přes Moravu (460 m)
         (260) Kroměříž-východ
         Most přes Svinský potok (160 m)
         Most přes Němčický potok (175 m)
         (264) Hulín-západ I55
         Most přes železnici Přerov – Břeclav (75 m)
         (265) Hulín D49D55
        == Hranice mezi Zlínským krajem a Olomouckým krajem
         Konec zpoplatněného úseku (jen dálniční kupón, elektronické mýtné platí dál)
         Provizorní sjezd I55
         (272) Říkovice I55
         (278) Přerov-západ II434
         Estakáda přes Bečvu (1300 m)
         (281) Přerov-sever I55
         Provizorní začátek dálnice I55
          Odpočívka Osek nad Bečvou
         Most přes potok Lubeň (231 m)
         Most přes potok (87 m)
         (294) Lipník nad Bečvou-Trnávka II437
         Začátek zpoplatněného úseku (dálniční kupón, elektronické mýtné již platí)
         (296) Lipník nad Bečvou-Bohuslávky D35 E442 E462
         (298) Lipník nad Bečvou-Loučka I35 E442
         Most přes Hlásenec (102 m)
         Most přes Jezernici (66 m)
         Most přes údolí (140 m)
         Ekodukt Hrabůvka (48 m)
         Most přes údolí potoka Splavná (500 m)
         (308) Hranice II440
         Most přes potok (42 m)
         Most přes údolí potoka Ludiny (300 m)
         (311) Bělotín D48 E462
         Most přes říčku Luhu (656 m)
         Most přes potok (78 m)
         Most přes potok (70 m)
        == Hranice mezi Olomouckým krajem a Moravskoslezským krajem
          Odpočívka Vražné
         Most přes řeku Odru a železnici Suchdol nad Odrou – Budišov nad Budišovkou (844 m)
         (321) Mankovice
         Most přes Kletenský potok (67 m)
         Ekodukt Kletné (62 m)
         Most přes Husí potok a železnici Suchdol nad Odrou – Fulnek (840 m)
         (330) Hladké Životice I57
         Most přes Děrenský potok (210 m)
         Most přes Pustějovský potok (67 m)
         (336) Butovice II464
         Most přes Butovický potok (72 m)
         Most přes potoky Bílovku, Jamník a Sezinu (637 m)
         (342) Bravantice II647
         Most přes potok (94 m)
          Odpočívka Klimkovice
         Most přes Polančici (160 m)
         Tunel Klimkovice (1076/1088 m)
         Most přes Rakovec (280 m)
         (349) Klimkovice II647
         Most přes železnici Přerov – Bohumín (581/587 m)
         Konec zpoplatněného úseku (jen dálniční kupón, elektronické mýtné platí dál)
         (354) Rudná I11
         Most přes řeku Opavu a železnici Přerov – Bohumín (738 m)
         (357) Severní spoj
         Most přes Odru (400 m)
         (361) Místecká I56
         Most přes Černý potok (66 m)
         Most přes Ostravici (300 m)
         (365) Vrbice II647
         (366) Vrbice II647
         Most přes Odru a Antošovické jezero (606 m)
          Odpočívka Antošovice
         Most přes Odru (270 m)
         (370) Bohumín I67
         (372) Bohumín I67
         Most přes Olši (180 m)
         Konec zpoplatněného úseku (konec elektronického mýtného)
         (376) Hraniční přechod Věřňovice/Gorzyczki A1
    Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
    Některá data mohou pocházet z datové položky.

    Projektovaná délka dálnice je 371 km. Od prosince 2019 jsou v provozu dva souvislé úseky: Praha–Říkovice (267 km) a Přerov – česko-polská hranice u Věřňovic (94 km). Zbývá dokončit 10kilometrovou část kolem Přerova, která by měla být zprovozněna v roce 2026. Nejvyšším mostem na dálnici D1 je most Vysočina, jediným tunelem je tunel Klimkovice. Část současné D1 východně od Brna byla v minulosti součástí různě trasovaných projektů dálnice D47, který byl definitivně zrušen v roce 2006, kdy se tehdejší úseky D47 (Lipník nad Bečvou – státní hranice) staly součástí D1. V roce 2023 byl úsek D1 na území Prahy degradován na místní komunikaci.

    Část dálnice D1 v úseku Praha–Brno je součástí IV. panevropského koridoru Drážďany/Norimberk – Praha – Bratislava – Budapešť – Constanța/Soluň/Istanbul.

    Historie editovat

    První plány v meziválečném období editovat

    První návrhy na výstavbu dálnice napříč Československem se objevily již ve 30. letech 20. století. První projekt z roku 1935 se jmenoval Národní silnice Plzeň – Košice a příslušná trasa vedla mimo dnešní oblasti či města s vysokou hustotou zalidnění, jako je např. Praha nebo Brno. Alternativní návrh předložil brněnský region, který navrhoval silniční magistrálu z Chebu do Chustu. Tato magistrála by z Chebu do Košic vedla ve dvou větvích (severní a jižní) a dále do Chustu již jen ve větvi jedné. Ani jeden z těchto dvou návrhů neměl podporu příslušných úřadů a k jejich realizaci nedošlo. Úspěšnější byl Jan Antonín Baťa, autor vizionářské knihy Budujme stát pro 40 000 000 lidí, který navrhoval trasu Cheb – Velký Bočkov; na vlastní náklady nechal vypracovat příslušný projekt – navrhl, jak dlouho a z jakých zdrojů se bude dálnice stavět. Trasa se opět vyhýbala důležitým sídlům, ale přesto byla schválena úřady.

    Po Mnichovské dohodě a ztrátě pohraničního území bylo nutné plány přepracovat, protože změna poměrů si vynutila i rychlou relokaci všech významných center a vztahů. Nový návrh trasy Praha – Jihlava a okruhu kolem Prahy byl Zemským úřadem v Praze připraven v rekordním čase dvanácti dnů. 5. listopadu 1938 bylo rozhodnuto o vypracování detailních projektů silniční magistrály Praha – Jihlava – Brno – Zlín – slovenská hranice. 13. ledna 1939 byl projekt hotov a schválen. O týden později začala stavba (kácením lesa) na úseku Zástřizly – Lužná, v květnu pak na úseku Praha – Humpolec. S dostavbou celé třísetkilometrové dálnice se počítalo během neuvěřitelných čtyř let. Po okupaci Německem byly plány drobně pozměněny, ale výstavba pokračovala až do roku 1942, kdy byla po postupném omezování definitivně zastavena.[1][2]

    Poválečná stavba v období komunismu editovat

     
    Začátek nejstaršího úseku dálnice v Praze-Chodově
     
    Označení začátku dálnice tamtéž
     
    Památník obětem dopravních nehod na začátku dálnice
     
    Dálnice D1 na příjezdu do Prahy na 2. kilometru ve směru do centra v zimě, 2016

    Po válce bylo nejdříve dekretem prezidenta Beneše 1. října 1945 rozhodnuto o pokračování výstavby, ale po únoru 1948 došlo ke znárodnění stavbu provádějících firem a v roce 1950 se již s dostavbou nepočítalo. Celkově se od roku 1939 do roku 1950 rozestavělo asi 30 % dálnice mezi Prahou a Brnem (60 mostů, 77 km zemního tělesa).[3] Stavební kapacity byly přemístěny na rozsáhlé stavby socialismu a dálnice jako taková ztratila význam.[1][2]

    O obnově stavby dálnice Praha–Brno se rozhodlo až v roce 1963. Přitom bylo rozhodnuto, že se využije v podstatě celé původní dálniční těleso.[3] Výstavba byla obnovena v roce 1967 a 12. července 1971 byl otevřen první dálniční úsek mezi Prahou a Mirošovicemi. Pokračovalo se rovněž i ve směru od Brna, využito bylo nemálo ze staveb, které vznikly již těsně před, nebo za války.[2] Souvislý dálniční tah mezi Brnem a Prahou byl dokončen 7. listopadu 1980, kdy byl jako poslední dokončen úsek dálnice u Humpolce. Poté stavební práce utichly, neboť hlavní cíl – spojit dálnicí Prahu s Bratislavou (D1 a D2) – byl již splněn a pozornost se zaměřila hlavně na dálnici D5 do Plzně. Přesto bylo ještě do roku 1983 dokončeno protažení k Holubicím, kde se rozdělovaly dopravní proudy směrem na sever Moravy (E462) a na střední Slovensko (E50). Později v letech 1988 a 1992 byly do provozu uvedeny ještě dva úseky až k Vyškovu, opět do bodu významného rozdělení dopravy (směr Olomouc a směr Zlín).

    Nárůst zátěže a změna trasování za Vyškovem editovat

    Kvůli vysoké hustotě provozu na začátečním úseku dálnice u Prahy (kudy vedly zároveň hned tři páteřní evropské silnice) byl v letech 1996–1999 přestavěn úsek Chodov–Mirošovice na třípruhový v každém směru. V letech 2006 a 2007 na to navázaly úpravy a přeznačení na tři pruhy i v pražském úseku Spořilov–Chodov.[4]

    Úsek Vyškov – Vrchoslavice byl otevřen po dlouhé přestávce až 24. října 2005. V té době již byly dokončeny významné úseky dálnic D5 a D8 a mohlo se proto pokračovat i na území Moravy.

    Podle původních plánů ještě z dob Československa měla dálnice D1 vést na Slovensko, kde již existovaly krátké úseky, postavené dříve (obchvat Trenčína, Liptovského Mikuláše a krátký úsek z Prešova do Košic), rozpad státu však přinesl novou situaci a celá stavba musela být přehodnocena. Původně projektované vedení přes Starý Hrozenkov k Trenčínu tak bylo v roce 1996 zcela změněno. Nový plán počítal s tím, že D1 bude končit u Lipníka nad Bečvou a tam se bude plynule napojovat na budoucí dálnici D47 (do Ostravy a Polska). V roce 2005 bylo rozhodnuto, že se D47 s dálnicí D1 sjednotí a trasa dálnice D1 tak povede až na česko-polskou hranici za Bohumínem. Na slovenskou hranici má místo toho vést dálnice D49, která se z dálnice D1 odpojí u Hulína, vytvoří severní obchvat Zlína a poblíž Horní Lidče se propojí se slovenskou rychlostní silnici R6.

    Dálnice D1 zažila velký nárůst provozu hlavně v 90. letech, kdy došlo vzhledem ke změně společensko-politických poměrů k rychlému rozvoji automobilismu a také tranzitní dopravy.[zdroj?] Starší úseky dálnice jsou přitom konstruovány na nižší maximální rychlost, než je dnes běžné, a jsou vedené Českomoravskou vrchovinou v relativně velké nadmořské výšce, kde zejména v zimním období dochází často k nepříznivému počasí (vítr, déšť, sníh, námraza), což vede k vyšší nehodovosti.[zdroj?] Situaci dále ovlivnil vstup Česka do EU (resp. do Schengenského prostoru), kdy zrušením celních kontrol se stala dálnice D1 pro kamionové dopravce atraktivnější spojnicí mezi Německem a střední a východní Evropou než předchozí trasy v Německu a Rakousku.[zdroj?]

    Dostavba na polské hranice a modernizace úseku Praha–Brno editovat

    Ve druhé polovině prvního desetiletí 21. století byla postavena část stavěná původně jako dálnice D47. Průtah Ostravou (od Rudné ulice do Bohumína) byl otevřen v listopadu 2007, v roce 2009 byla dálnice (i když někde jen v polovičním profilu, druhá polovina profilu byla zprovozněna o rok později) dovedena z Lipníka nad Bečvou k Ostravě. Díky dálnicím D35 z Lipníka nad Bečvou do Olomouce a D46 z Olomouce do Vyškova byla Ostrava napojena na českou dálniční síť. Současně tak byly dálničně propojeny dvě dosud nesouvislé části D1, byť v případě D46 jde o dálnici stavěnou podle méně náročných norem pro rychlostní silnice.

    Dálniční obchvat Kroměříže byl zprovozněn v roce 2007, navazující úseky do Hulína na konci roku 2010[5] a do Říkovic v červenci 2011.[6] Na konci listopadu 2012 byl uveden do provozu hraniční úsek z Bohumína do Polska.[7]

    Pro velkou náročnost byla přestavba úseku Mirošovice – Kývalka na šest pruhů odsunuta do vzdálené budoucnosti (2050) a schválena byla modernizace s rozšířením dálnice z 26,5 metru na 28 metrů bez výkupu pozemků. Rozšíření o 75 cm v každém směru včetně mostů a nadjezdů mělo zvýšit bezpečnost vozidel odstavených na zpevněné krajnici a při vyloučení jednoho směru umožnit provoz sníženou rychlostí ve 2+2 pruzích, nikoli ve 2+1 pruhu jako do té doby. Rizikové přestárlé betonové desky byly rozdrceny a použity pro novou konstrukci dálnice, z nového cementobetonového povrchu zmizely praskliny a nemají se tvořit vyjeté koleje. Modernizace zahrnovala i úpravu odbočovacích a připojovacích pruhů a doplnění protihlukových opatření. Všechna riziková místa ale odstraněna nebyla, např. připojovací pruh u motorestu na km 42 měl být prodloužen, nikoli ale na normovou délku. Rekonstrukce 160 km dálnice byla rozdělena do 21 úseků, celkové náklady se v roce 2012 očekávaly okolo 24 miliard Kč.[8][9] Modernizace byla zahájena v květnu 2013[10] a přestavba prvních dvou úseků (Šternov – Psáře, Loket – Hořice) s celkovou délkou necelých 17 km byla dokončena v prosinci 2014. Přestavba všech úseků měla trvat celkem 5 až 10 let.[11] K dokončení modernizace mezi Mirošovicemi a Kývalkou došlo v roce 2021,[12] celkové náklady dosáhly 19,6 miliard korun.[13] Jako poslední byly na přelomu září a října 2021 uvedeny do provozu úseky Koberovice – Humpolec, Velký Beranov – Měřín a Devět křížů – Ostrovačice.[14]

     
    D1 ve Středočeském kraji
     
    Dálniční most přes údolí Sázavy u Hvězdonic

    Stavba dlouho plánovaného úseku mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou byla zahájena v červenci 2015. Do provozu měl být uveden o tři roky později,[15] k jeho otevření však došlo až v prosinci 2019.[16] Realizace posledního úseku dálnice D1 mezi Říkovicemi a Přerovem, který tvoří obchvat Přerova a byl dlouhodobě blokován pro spor o trasování přes Dluhonice, započala v prosinci 2022. Zprovozněn má být v roce 2026.[17]

    V km 122,9 u Kozlova byla v roce 2022 v obou směrech instalována dynamická váha v režimu vážení při běžné cestovní rychlosti, tzv. vysokorychlostní váha.[18][19]

    Roku 2023 byla zahájena modernizace D1 kolem Brna, její součástí je rozšíření dálnice na šest pruhů od Kývalky po Holubice. Práce rozdělené do sedmi etap[20] mají být dokončeny v roce 2030.[21]

     
    Dálnice na 75 km, u Děkanovic na Benešovsku

    Protože je dálnice D1 přetížena, výhledově se plánuje její rozšíření na šest jízdních pruhů v celém úseku Praha – Brno.[22] Hlavním problémem je však financování tohoto náročného projektu. Kvůli technické náročnosti výstavby a členitému terénu (četné zářezy či náspy by se rovněž musely rozšiřovat) v trase dálnice by byla totiž cena za rozšíření jednoho kilometru dálnice srovnatelná s cenou výstavby dálnice zcela nové[zdroj?]. Bylo by nutné rozšířit všechny mosty (většinu z nich strhnout a postavit znovu), znovu postavit veškeré příslušenství na kraji dálnice (připojovací a odbočovací pruhy, protihlukové stěny apod.) a je nutné také počítat s velkým objemem zemních prací v zářezech a u náspů. Problémy s financováním prozatím brání realizaci tohoto plánu, navíc se předpokládá, že by zatížení dálnice D1 mělo klesnout po dokončení souběžných komunikací – dálnice D11 z Prahy do Hradce Králové a dálnice D35 z Hradce Králové do Lipníku nad Bečvou.[zdroj?] To předpokládá zprovoznění chybějícího úseku Hradec Králové – Mohelnice (D35), jehož vybudování nebude vzhledem k terénním složitostem ani jednoduché, ani levné.

    Překategorizování pražského úseku editovat

    V roce 2022 bylo připravováno překategorizování úseku od nultého kilometru na Chodově přes hranici Prahy (km 5,2) až po křížení s Pražským okruhem (km 10,2) na místní komunikaci nebo silnici II. nebo III. třídy a převedení pražského úseku včetně objektů a pozemků darovací smlouvou do vlastnictví hlavního města Prahy. O této změně se prý hovořilo zhruba od roku 2017. Dne 4. února 2022 ŘSD a Praha uzavřely smlouvu o budoucí darovací smlouvě. Rada města záměr schválila 17. května 2022,[23] zastupitelstvo města usnesením č. 37/42 dne 26. května 2022. Darovací smlouva, kterou stát prostřednictvím ŘSD daroval hlavnímu městu Praze prvních 5,2 km dálnice, byla uzavřena 29. června 2022 a publikována 19. prosince 2022, ve smlouvě je účetní hodnota darovaného majetku vyčíslena na 4 793 160 294 Kč. Pražský úsek dálnice (km 0 – 5,2) má být překategorizován na místní komunikaci I. třídy. Praha se ve smlouvě zavazuje upravit dopravní značení ke dni zprovoznění Pražského okruhu v úseku mezi Běchovicemi a dálnicí D1. Podle vzoru dopravního značení, zpracovaného společností AFRY CZ, který je přílohou smlouvy, má být dosavadní úsek dálnice od Chodova až po exit 6 Průhonice značen jako silnice pro motorová vozidla.[24]

    K 1. lednu 2023 byl oznámen přechod úseku km 0,0–5,2 do vlastnictví hlavního města Prahy a vyjmutí ze zpoplatněné sítě. Úsek byl přeznačen na silnici pro motorová vozidla.[25] ŘSD ve své zprávě na Twitteru přitom mylně informovalo o převedení úseku na silnici I. třídy,[25] později zprávu opravilo, že šlo o převod na místní komunikaci I. třídy,[26] tisková mluvčí TSK hl. m. Prahy Barbora Lišková však prý nadále mystifikovala, že jde o silnici I. třídy.[27] Na úseku byly sice vyměněny dopravní značky Dálnice za značky Silnice pro motorová vozidla, směrové tabule však zůstaly v původní zelené dálniční barvě a rovněž byly ponechány původní kilometrovníky a neměnilo se ani staničení zbývajícího úseku dálnice.[28] Na Geoportálu ŘSD byl tento úsek paradoxně zcela vypuštěn, zatímco navazující úseky místních komunikací v Praze jsou i nadále evidovány jako místní komunikace dočasně plnící funkci silnice, mezi něž zrušený úsek dálnice zařazen nebyl.[29]

    Ekologické aspekty editovat

    Při výstavbě prvních úseků dálnice v 60. letech 20. století se na ekologické důsledky příliš nehledělo.[zdroj?] Ve snaze využít již hotových staveb ze začátku války byl proto v podstatě beze změny převzat původní plán co nejpřímější spojnice Prahy a Brna, byť kvůli tomu v tomto úseku vede nepříliš vhodným terénem, převážně řídce osídlenými oblastmi (jediné větší město na trase je Jihlava) a mnohde do té doby jen málo dotčenou přírodou. Jedinou významnější změnou se stala korekce trasy u nově postavené vodní nádrže Švihov (v původní trase tak zbyla dvě mostní torza, dnes téměř zatopená). Přesto zde dálnice stále prochází ochranným pásmem nádrže, což pro vozidla přepravující nebezpečný náklad (značka B18) vynucuje dlouhou objízdnou trasu převážně po silnicích II. třídy. Je možné, že v polistopadové době by bylo zvoleno výrazně jiné trasování dálnice (např. podél původní silnice přes Kolín a Havlíčkův Brod).[2]

    Ekologická hnutí se snaží ovlivnit trasy a parametry nových úseků dálnice, stavěné nebo plánované až po společenských změnách v listopadu 1989 ve snaze omezit její negativní vliv na životní prostředí. V rámci řízení byly a jsou vznášeny různé připomínky a odvolání; nejvýrazněji se to projevilo v úseku kolem Přerova (viz výše), jehož dostavba se tím značně opozdila za zbytkem dálnice.

    Mezi environmentálně citlivé části dálnice patří také:

    Přehled úseků editovat

    číslo úsek délka kategorie zahájení
    výstavby     		uvedení
    do provozu     		křižovatky
    002 Spořilov – Čestlice
    km 0,000 – km 8,199[p. 1]    		 8,199 km Spořilov – Chodov: D28/120
    Chodov – Jesenice: D34/120 (původně D28/120)
    Jesenice – Mirošovice: D32/120 (původně D28/120)     		8. září 1967 12. července 1971 Spořilov (exit 1)
    Chodov (exit 2)
    Průhonice (exit 6)
    003 Čestlice – Mirošovice
    km 8,199 – km 21,255     		13,056 km Jesenice (exit 11)
    Všechromy (exit 15)
    Mirošovice (exit 21)
    005 Mirošovice – Šternov
    km 21,255 – km 41,494     		20,239 km Mirošovice – Hvězdonice: D28/120 (původně D26,5/120) kromě:
    Hrusice – Lensedly (km 23,350–24,350): D26,5/120     		prosinec 1969 červenec 1977 Hvězdonice (exit 29)
    Ostředek (exit 34)
    Šternov (exit 41)
    008 Šternov – Soutice
    km 41,494 – km 56,472     		14,978 km D28/120 (původně D26,5/120) březen 1972 Psáře (exit 49)
    Soutice (exit 56)
    009 Soutice – Loket
    km 56,472 – km 66,420     		9,948 km prosinec 1969 Loket (exit 66)
    010 most přes Sedlický potok
    km 62,095     		  září 1969 —
    006 Loket – Hořice
    km 66,420 – km 74,940     		8,520 km D28/120 (původně D26,5/120) červenec 1972 —
    011A most Píšť přes vodní nádrž Švihov
    km 76,490     		  D28/120 (původně D26,5/120) červen 1972 6. května 1979 (½)
    6. října 1979     		—
    012 most Podolí u Koberovic
    km 81,220
    011B Hořice – Jiřice
    km 74,940 – km 85,200     		10,260 km červen 1974 Hořice (exit 75)
    Koberovice (exit 81)
    Jiřice – Humpolec
    km 85,200 – km 91,314     		6,114 km 22. listopadu 1979 (½)
    8. listopadu 1980     		Humpolec (exit 90)
    013 Humpolec – Krasoňov
    km 91,314 – km 92,700     		1,386 km červen 1976 22. listopadu 1979 (½)
    8. listopadu 1980     		—
    Krasoňov – Pávov
    km 92,700 – km 111,980     		19,280 km D28/120 (původně D26,5/120) 8. listopadu 1980 Větrný Jeníkov (exit 104)
    014A Pávov – Řehořov
    km 111,980 – km 127,280     		15,300 km D28/120 (původně D26,5/120) začátkem 1976 22. listopadu 1979 Pávov (exit 112)
    Velký Beranov (exit 119)
    014B Řehořov – Měřín
    km 127,280 – km 134,454     		7,174 km březen 1974 28. října 1976 Měřín (exit 134)
    015A Měřín – Velké Meziříčí-západ
    km 134,454 – km 140,996     		6,542 km červenec 1972 prosinec 1976 Velké Meziříčí-západ (exit 141)
    Velké Meziříčí-západ – Velké Meziříčí-východ
    km 140,996 – km 148,526     		7,530 km 28. listopadu 1978 Velké Meziříčí-východ (exit 146)
    016 most Vysočina ve Velkém Meziříčí
    km 144,245     		  duben 1972 —
    015B Velké Meziříčí-východ – Lhotka
    km 148,526 – km 153,592     		5,066 km červen 1971 květen 1975 Lhotka (exit 153)
    Lhotka – Velká Bíteš
    km 153,592 – km 162,774     		9,182 km D28/120 (původně D26,5/120) prosinec 1975 Velká Bíteš (exit 162)
    017 Velká Bíteš – Kývalka
    km 162,774 – km 182,281     		19,507 km D28/120 (původně D26,5/120) duben 1969 3. listopadu 1973 Devět křížů (exit 168)
    Ostrovačice (exit 178)
    Kývalka – Brno-západ
    km 182,281 – km 190,474     		8,223 km D28/120 6. září 1972 Kývalka (exit 182)
    Brno-západ (exit 190)
    019 Brno-západ – Brno-centrum
    km 190,474 – km 194,221     		3,747 km červenec 1973 28. října 1976 Brno-centrum (exit 194)
    Brno-centrum – Brno-jih
    km 194,221 – km 196,674     		2,453 km 30. září 1978 Brno-jih (exit 196)
    0131 Brno-jih – Brno-východ
    km 196,674 – km 203,449     		6,775 km D26,5/120 duben 1979 9. září 1983 Brno-Slatina (exit 201)
    Brno-východ – Holubice
    km 203,449 – km 211,034     		7,585 km prosinec 1982 Brno-východ (exit 203)
    Holubice (exit 210)
    47011 Holubice – Tučapy
    km 211,034 – km 219,999     		8,965 km prosinec 1984 11. listopadu 1988 Rousínov (exit 216)
    47012 Tučapy – Vyškov
    km 219,999 – km 229,675     		9,676 km květen 1989 30. července 1992 Vyškov-západ (exit 226)
    0133 Vyškov – Mořice
    km 229,429 – km 245,513     		16,084 km duben 2002 24. října 2005 Vyškov-východ (exit 230)
    Ivanovice na Hané (exit 236)
    Mořice (exit 244)
    0134.1/I Mořice – Vrchoslavice
    km 245,513 – km 247,004     		1,491 km prosinec 2004 —
    0134.1/II Vrchoslavice – Kojetín
    km 247,004 – km 253,629     		6,625 km 24. května 2007 17. září 2009 Kojetín (exit 253)
    0134.2 Kojetín – Kroměříž-západ
    km 253,629 – km 257,629     		4,000 km 12. května 2006 23. září 2008 —
    0134.3 Kroměříž-západ – Kroměříž-východ
    km 257,629 – km 260,629     		3,000 km 21. února 2005 listopad 2007(½)
    15. srpna 2008     		Kroměříž-západ (exit 258)
    Kroměříž-východ (exit 260)
    0135 Kroměříž-východ – Hulín
    km 260,629 – km 265,429     		4,800 km 12. května 2008 3. prosince 2010 Hulín-západ (exit 263)
    Hulín (exit 265)
    Hulín – Říkovice
    km 265,429 – km 271,929     		6,500 km 12. května 2008 11. července 2011 —
    0136 Říkovice – Přerov
    km 271,929 – km 282,029     		10,100 km D26,5/120 20. prosince 2022 plánováno 2026[30] Říkovice
    Přerov-západ
    Přerov-sever
    0137 Přerov – Lipník nad Bečvou
    km 282,029 – km 296,341     		14,312 km D26,5/120 14. července 2015 12. prosince 2019 Lipník-Trnávka
    Bohuslávky
    4704 Lipník nad Bečvou – Bělotín
    km 296,341 – km 311,718     		15,377 km D34/120 26. listopadu 2004 25. listopadu 2008 Lipník nad Bečvou (exit 297)
    Hranice (exit 307)
    Bělotín (exit 311)
    4705 Bělotín – Hladké Životice
    km 311,718 – km 329,815     		18,097 km D27,5/120 23. května 2006 25. listopadu 2009 (½)
    22. října 2010     		Mankovice (exit 321)
    Hladké Životice (exit 330)
    4706 Hladké Životice – Bílovec
    km 329,815 – km 341,496     		11,681 km 6. dubna 2006 25. listopadu 2009 Butovice (exit 335)
    4707 Bílovec – Ostrava-Rudná
    km 341,496 – km 353,173     		11,677 km D28/120 25. března 2005 6. května 2008 Bravantice (exit 342)
    Klimkovice (exit 349)
    4708 Ostrava-Rudná – Hrušov
    km 353,351 – km 361,891     		8,540 km 16. října 2003 1. prosince 2007 Ostrava-Rudná (exit 354)
    Ostrava-Centrum (exit 357)
    Ostrava-Přívoz (exit 361)
    47091/1 Hrušov – Vrbice
    km 361,891 – km 366,351     		4,460 km 19. května 2004 Vrbice (exit 365)
    47091/2 Vrbice – Bohumín
    km 366,351 – km 370,551     		4,200 km 1. října 2004 —
    47092 Bohumín – státní hranice (Česko/Polsko)
    km 370,551 – km 376,498     		6,113 km D27,5/120 6. dubna 2008 30. listopadu 2012 Bohumín (exit 370)
    Bohumín (exit 372)

    Modernizace v úseku Mirošovice–Kývalka editovat

    V roce 2013 byla zahájena modernizace dálnice D1 v úseku Mirošovice–Kývalka o celkové délce 161 km. Práce byly rozděleny do 21 stavebních úseků. Kromě výměny povrchu vozovky, nového odvodnění a dalších prací došlo k rozšíření vozovky o 0,75 m (změna z kategorie D26,5/120 na kategorii D28/120) na každé straně tak, aby bylo možné při uzavření jedné poloviny dálnice vést dopravu obousměrně v režimu 2+2 po zbylé polovině.[31] Modernizace dálnice v úseku Mirošovice–Kývalka (vyjma mostu Šmejkalka) byla dokončena 2. října 2021.[12]

    V roce 2018 byl z projektu modernizace vyřazen most Šmejkalka s nejbližším okolím o celkové délce 1000 m (původně úsek 01), který dle ŘSD svým charakterem do ní nezapadal a vyžadoval speciální postup.[32] K zahájení prací na jeho rekonstrukci došlo v červenci 2023,[33] práce na rozšíření na kategorii D29,5/120 mají být dokončeny roku 2027.[34]

    Č. Úsek Staničení (km) Délka Zahájení stavby Uvedení
    do provozu
    02 Mirošovice – Hvězdonice[35] 20,854 – 29,500 8,600 km 13. října 2018 1. srpna 2021
    – Most Šmejkalka 23,350 – 24,350 1,000 km 14. července 2023 plánováno 2027[34]
    03 Hvězdonice – Ostředek[36] 29,500 – 34,140 4,640 km 20. května 2015 30. října 2016
    04 Ostředek – Šternov[37] 34,140 – 41,340 7,200 km 25. března 2017 30. září 2018
    05 Šternov – Psáře[38] 41,340 – 48,590 7,250 km 7. května 2013 1. prosince 2014
    06 Psáře – Soutice[39] 48,590 – 56,300 7,710 km 12. března 2016 20. října 2017
    07 Soutice – Loket[40] 56,300 – 66,320 10,020 km 8. března 2019 26. října 2020
    09 Loket – Hořice[41] 66,320 – 75,920 9,600 km 15. května 2013 prosinec 2014
    10 Hořice – Koberovice[42] 75,920 – 82,417 6,497 km 31. března 2017 14. září 2018
    11 Koberovice – Humpolec[43] 82,417 – 91,240 8,823 km 7. září 2019 28. září 2021
    12 Humpolec – Větrný Jeníkov[44] 91,240 – 104,820 13,580 km 15. března 2018 duben 2021
    14 Větrný Jeníkov – Jihlava[45] 104,820 – 113,320 8,500 km 12. dubna 2013 25. září 2015
    15 Jihlava – Velký Beranov[46] 113,320 – 119,300 5,980 km 24. září 2016 13. srpna 2018
    16 Velký Beranov – Měřín[47] 119,300 – 134,014 14,714 km 1. dubna 2019 2. října 2021
    18 Měřín – Velké Meziříčí-západ[48] 134,014 – 141,200 7,186 km 7. září 2015 16. listopadu 2017
    19 Velké Meziříčí-západ – Velké Meziříčí-východ[49] 141,200 – 148,526 6,200 km 29. března 2019 29. listopadu 2020
    20 Velké Meziříčí-východ – Lhotka[50] 148,526 – 153,720 6,300 km 18. března 2017 18. září 2018
    21 Lhotka – Velká Bíteš[51] 153,720 – 162,750 9,030 km 11. dubna 2013 4. září 2015
    22 Velká Bíteš – Devět křížů[52] 162,750 – 168,170 5,420 km 13. dubna 2016 20. července 2017
    23 Devět křížů – Ostrovačice[53] 168,170 – 178,500 10,330 km 21. března 2020 1. října 2021
    25 Ostrovačice – Kývalka[54] 178,500 – 181,990 3,490 km 9. června 2015 6. listopadu 2016

    Modernizace v úseku Kývalka–Holubice editovat

    V letech 2023–2030 má Ředitelství silnic a dálnic v plánu zmodernizovat dálnici D1 kolem Brna mezi křižovatkami Kývalka a Holubice o celkové délce 30 km. Stavba je rozdělená do sedmi úseků. Stávající čtyřpruhová komunikace (kategorie D26,5/120) má být rozšířena na šestipruhovou (nově kategorie D33,5/120), vyjma koncové části Tvarožná–Holubice (nově kategorie D28/120). Součástí modernizace je také přestavba křižovatek Brno-centrum a Brno-jih a vybudování nových křižovatek Černovická terasa a Tvarožná. Práce na prvním úseku mezi křižovatkami Brno-centrum a Brno-jih byly zahájeny 1. srpna 2023.[20]

    Číslo úseku Úsek Staničení (km) Délka Zahájení
    výstavby     		Uvedení
    do provozu
    01171 MÚK Kývalka – MÚK Brno-západ 181,500 – 189,075 8,000 km plánováno 2026 plánováno 2029[55]
    01191.B MÚK Brno-západ – MÚK Brno-centrum 189,095 – 194,542 5,006 km plánováno 2026 plánováno 2029[56]
    01191.C MÚK Brno-centrum – MÚK Brno-jih 194,560 – 196,000 1,440 km 1. srpna 2023 plánováno 2025[57]
    01191.A MÚK Brno-jih 195,969 – 197,520 1,500 km plánováno 2024 plánováno 2028[58]
    01311 Brno-jih – Brno-východ 197,500 – 204,730 6,200 km plánováno 2026 plánováno 2029[59]
    01313 MÚK Černovická terasa 0,560 km plánováno 2025 plánováno 2028[60]
    01312 Brno-východ – Holubice 204,730 – 211,000 6,775 km plánováno 2027 plánováno 2030[61]

    Dálniční oddělení Policie ČR editovat

    Policie České republiky má pro dálnici D1 zřízena následující dálniční oddělení:

    V kultuře editovat

     
    Most přes dálnic D1 u Dubovky v 70. letech 20. století

    Dokumentární filmy

    • První kilometry, Československo, 1970[66]
    • D1, Česko, 2016[67][68]
    • Dálnice D1 – modernizace za provozu, Česko, 2022[69][70]

    Odkazy editovat

    Poznámky editovat

    1. ↑ Úsek na území hl. m. Prahy (km 0–5,2) byl k 1. lednu 2023 degradován na místní komunikaci I. třídy značenou jako silnice pro motorová vozidla, takže od té doby není součástí dálnice D1. Kilometráž dálnice D1 změněna nebyla.

    Reference editovat

    1. ↑ a b LÍDL, Václav; JANDA, Tomáš. Stavby, kterým doba nepřála. 2. vyd. Praha: Ředitelství silnic a dálnic, 2006. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-03. Kapitola 3: Stavíme dálnici, s. 16–40.  Archivováno 3. 9. 2010 na Wayback Machine.
    2. ↑ a b c d SLOVÍK, Jan. Dálnice D1. Dálnice.com [online]. 2001-12-25, rev. 2009-01-04 [cit. 2010-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-08. 
    3. ↑ a b ŽÍDKOVÁ, Markéta. Struhadlo na okurky. Lidové noviny. 2011-07-29, s. 12–16. 
    4. ↑ Lenny. Dálnice D1 [online]. Dalnice-silnice.cz, rev. 2015-12-20 [cit. 2016-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-30. 
    5. ↑ Zlínský kraj napojen na dálniční síť [online]. ŘSD, 2010-12-03 [cit. 2010-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-06. 
    6. ↑ Další prodloužení dálnice D1 [online]. ŘSD, 2011-07-11 [cit. 2011-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-14. 
    7. ↑ D1 vede až na hranice, ale zatím jen pro osobní auta. ČT24 [online]. Česká televize, 2012-11-30 [cit. 2022-07-01]. Dostupné online. 
    8. ↑ WEIKERT, Petr. Nebezpečné betonové desky zmizí z D1. Přestavba dálnice přinese i dlouhé kolony. Hospodářské noviny [online]. Economia, 2012-06-07 [cit. 2022-07-01]. Dostupné online. 
    9. ↑ čtk. Modernizace D1 má umožnit její budoucí rozšíření na tři pruhy. E15 [online]. CNC, 2012-06-20 [cit. 2022-07-01]. Dostupné online. 
    10. ↑ Začíná modernizace dálnice D1. Omezení zatím problémy nezpůsobují. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2013-05-09 [cit. 2021-10-02]. Dostupné online. 
    11. ↑ DOBEŠ, Pavel; ČERMÁK, David; ŠVORC, Jiří. Modernizace dálnice D1 [online]. ŘSD, 2012-06-20 [cit. 2022-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-13. 
    12. ↑ a b DOLEJŠÍ, Milan. Modernizace D1 po devíti letech skončila. Jízda je teď klidnější, trvalo to ale déle, než mělo. ČT24 [online]. Česká televize, 2021-10-02 [cit. 2021-10-02]. Dostupné online. 
    13. ↑ mld. Modernizace D1 v číslech: Nejrychleji se pracovalo u Ostrovačic, nejlaciněji u Lokte. ČT24 [online]. Česká televize, 2021-10-02 [cit. 2021-10-02]. Dostupné online. 
    14. ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Modernizace D1 v číslech: Devět stavebních sezon a 22 miliard korun. Zdopravy.cz [online]. Avizer, 2021-10-02 [cit. 2021-10-02]. Dostupné online. 
    15. ↑ PJENTAK, Martin. Za tři roky bude D1 skoro hotová, začalo růst předposledních 14 kilometrů [online]. MAFRA, 2015-07-14 [cit. 2015-07-14]. Dostupné online. 
    16. ↑ ton. Dálnice D1 se prodloužila o 14 kilometrů do Přerova. Hotová však stále není [online]. Česká televize, 2019-12-12 [cit. 2019-12-13]. Dostupné online. 
    17. ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. U Přerova začala stavba posledního úseku dálnice D1 [online]. 2022-12-20 [cit. 2022-12-20]. Dostupné online. 
    18. ↑ LAUDIN, Radek. Přetížená auta na Vysočině odhalí jen váhy na dálnici, krajské nefungují. iDNES.cz [online]. 2021-09-27 [cit. 2023-05-17]. Dostupné online. 
    19. ↑ MARTIN, Ťopek. Tisíce přetížených kamionů beztrestně poškozují D1. Hlídací váha jela jen na zkoušku a teď je rozbitá [online]. Hn.cz, 2023-05-10 [cit. 2023-05-18]. Dostupné online. 
    20. ↑ a b ONDRÁČKOVÁ, Tereza; ZELENÝ, Petr; ŠKODA, Jan. Začalo rozšiřování D1 u Brna. Zúžením [online]. Ceskatelevize.cz, 2023-08-01 [cit. 2023-08-02]. Dostupné online. 
    21. ↑ OSOUCH, Marek. Průjezd Brnem se ještě ztíží. Začíná rozšiřování D1, řidiče čekají další kolony [online]. Idnes.cz, 2023-07-31 [cit. 2023-08-02]. Dostupné online. 
    22. ↑ Testování ŘSD na tepně D1 ukazuje výrazně zhoršené chování řidičů na šestipruhové dálnici [online]. ŘSD, 2006-02-02 [cit. 2018-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-07. 
    23. ↑ čtk. D1 jako místní komunikace. V úseku mezi Chodovem a Pražským okruhem bude patřit Praze. Zdopravy.cz [online]. Avizer, 2022-05-17 [cit. 2022-07-01]. Dostupné online. 
    24. ↑ Darovací smlouva - úsek dálnice D1 km 0.0-5,2 : Smlouva číslo 22785405
    25. ↑ a b Jaroslav Soukup: D1 u Prahy přestala být dálnicí. Až do Průhonic se smí jet nejrychleji 110 km/h, Novinky.cz, 2. 1. 2023
    26. ↑ [1], ŘSD Středočeský kraj, 2 .1. 2023 14:36
    27. ↑ Lukáš Dittrich: Nejvytíženější úsek dálnice D1 už není dálnicí. Do Průhonic se jezdí zdarma, ale jen 110 km/h, Autosalon.tv, 2. 1. 2023
    28. ↑ Jakub Stehlík, Eva Srpová: Policie s radary by tu měla žně. Začátek D1 už není dálnicí a motá řidičům hlavu, Aktuálně.cz, 4. 1. 2023
    29. ↑ Silniční a dálniční síť ČR (veřejná mapová aplikace), přístup 7. 5. 2023
    30. ↑ D1, stavba 0136 Říkovice–Přerov [online]. ŘSD, rev. 2022-12 [cit. 2023-01-01]. Dostupné online. 
    31. ↑ D1 [online]. ceskedalnice.cz [cit. 2016-11-09]. Dostupné online. 
    32. ↑ POKORNÝ, Jakub. Rekordní uzavírka na dálnici D1. Řidiče čeká zatím největší komplikace [online]. MAFRA, 2019-09-06 [cit. 2019-09-08]. Dostupné online. 
    33. ↑ SŮRA, Jan. ŘSD začíná s miliardovou opravou protektorátního mostu Šmejkalka na D1, omezení dopravy začne za rok [online]. Zdopravy.cz, 2023-07-14 [cit. 2023-07-28]. Dostupné online. 
    34. ↑ a b D1 Most Šmejkalka [online]. ŘSD, rev. 2023-08 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
    35. ↑ D1 Modernizace v úseku Mirošovice – Kývalka úsek 02, EXIT 21 Mirošovice – EXIT 29 Hvězdonice [online]. ŘSD, rev. 2021-08 [cit. 2023-07-28]. Dostupné online. 
    36. ↑ D1 Modernizace v úseku Mirošovice – Kývalka úsek 03, EXIT 29 Hvězdonice – EXIT 34 Ostředek [online]. ŘSD, rev. 2016-10 [cit. 2023-07-28]. Dostupné online. 
    37. ↑ D1 Modernizace v úseku Mirošovice – Kývalka úsek 04, EXIT 34 Ostředek – EXIT 41 Šternov [online]. ŘSD, rev. 2018-09 [cit. 2023-07-28]. Dostupné online. 
    38. ↑ D1 Modernizace v úseku Mirošovice – Kývalka úsek 05, EXIT 41 Šternov – EXIT 49 Psáře [online]. ŘSD, rev. 2014-12 [cit. 2023-07-28]. Dostupné online. 
    39. ↑ D1 Modernizace v úseku Mirošovice – Kývalka úsek 06, EXIT 49 Psáře – EXIT 56 Soutice [online]. ŘSD, rev. 2017-10 [cit. 2023-07-28]. Dostupné online. 
    40. ↑ D1 Modernizace v úseku Mirošovice – Kývalka úsek 07, EXIT 56 Soutice – EXIT 66 Loket [online]. ŘSD, rev. 2020-10 [cit. 2023-07-28]. Dostupné online. 
    41. ↑ D1 Modernizace v úseku Mirošovice – Kývalka úsek 09, EXIT 66 Loket – EXIT 75 Hořice [online]. ŘSD, rev. 2014-12 [cit. 2023-07-28]. Dostupné online. 
    42. ↑ D1 Modernizace v úseku Mirošovice – Kývalka úsek 10, EXIT 75 Hořice – EXIT 81 Koberovice [online]. ŘSD, rev. 2018-09 [cit. 2023-07-28]. Dostupné online. 
    43. ↑ D1 Modernizace v úseku Mirošovice – Kývalka úsek 11, EXIT 81 Koberovice – EXIT 90 Humpolec [online]. ŘSD, rev. 2021-09 [cit. 2023-07-28]. Dostupné online. 
    44. ↑ D1 Modernizace v úseku Mirošovice – Kývalka úsek 12, EXIT 90 Humpolec – EXIT 104 Větrný Jeníkov [online]. ŘSD, rev. 2021-04 [cit. 2023-07-28]. Dostupné online. 
    45. ↑ D1 Modernizace v úseku Mirošovice – Kývalka úsek 14, EXIT 104 Větrný Jeníkov – EXIT 112 Jihlava [online]. ŘSD, rev. 2015-09 [cit. 2023-07-28]. Dostupné online. 
    46. ↑ D1 Modernizace v úseku Mirošovice – Kývalka úsek 15, EXIT 112 Jihlava – EXIT 119 Velký Beranov [online]. ŘSD, rev. 2018-08 [cit. 2023-07-28]. Dostupné online. 
    47. ↑ D1 Modernizace v úseku Mirošovice – Kývalka úsek 16, EXIT 119 Velký Beranov – EXIT 134 Měřín [online]. ŘSD, rev. 2021-10 [cit. 2023-07-28]. Dostupné online. 
    48. ↑ D1 Modernizace v úseku Mirošovice – Kývalka úsek 18, EXIT 134 Měřín – EXIT 141 Velké Meziříčí západ [online]. ŘSD, rev. 2017-11 [cit. 2023-07-28]. Dostupné online. 
    49. ↑ D1 Modernizace v úseku Mirošovice – Kývalka úsek 19, EXIT 141 Velké Meziříčí-západ – EXIT 146 Velké Meziříčí-východ [online]. ŘSD, rev. 2020-11 [cit. 2023-07-28]. Dostupné online. 
    50. ↑ D1 Modernizace v úseku Mirošovice – Kývalka úsek 20, EXIT 146 Velké Meziříčí-východ – EXIT 153 Lhotka [online]. ŘSD, rev. 2018-09 [cit. 2023-07-28]. Dostupné online. 
    51. ↑ D1 Modernizace v úseku Mirošovice – Kývalka úsek 21, EXIT 153 Lhotka – EXIT 162 Velká Bíteš [online]. ŘSD, rev. 2015-09 [cit. 2023-07-28]. Dostupné online. 
    52. ↑ D1 Modernizace v úseku Mirošovice – Kývalka úsek 22, EXIT 162 Velká Bíteš – EXIT 169 Devět křížů [online]. ŘSD, rev. 2017-07 [cit. 2023-07-28]. Dostupné online. 
    53. ↑ D1 Modernizace v úseku Mirošovice – Kývalka úsek 23, EXIT 168 Devět křížů – EXIT 178 Ostrovačice [online]. ŘSD, rev. 2021-09 [cit. 2023-07-28]. Dostupné online. 
    54. ↑ D1 Modernizace v úseku Mirošovice – Kývalka úsek 25, EXIT 178 Ostrovačice – EXIT 182 Kývalka [online]. ŘSD, rev. 2016-11 [cit. 2023-07-28]. Dostupné online. 
    55. ↑ D1 01171 MÚK Kývalka – Brno západ [online]. ŘSD, rev. 2023-05 [cit. 2023-05-18]. Dostupné online. 
    56. ↑ D1 01191.B MÚK Brno západ – MÚK Brno centrum [online]. ŘSD, rev. 2023-08 [cit. 2023-08-02]. Dostupné online. 
    57. ↑ D1 01191.C Brno centrum – Brno jih [online]. ŘSD, rev. 2023-07 [cit. 2023-08-02]. Dostupné online. 
    58. ↑ D1 01191.A MÚK Brno jih [online]. ŘSD, rev. 2023-05 [cit. 2023-05-18]. Dostupné online. 
    59. ↑ D1 01311 MÚK Brno jih – MÚK Brno východ [online]. ŘSD, rev. 2023-05 [cit. 2023-05-18]. Dostupné online. 
    60. ↑ D1 01313 Připojení BPZ Černovická terasa na D1 [online]. ŘSD, rev. 2023-10 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 
    61. ↑ D1 01312 MÚK Brno východ – MÚK Holubice [online]. ŘSD, rev. 2023-05 [cit. 2023-05-18]. Dostupné online. 
    62. ↑ a b Kontakty - Policie České republiky. www.policie.cz [online]. [cit. 2022-09-04]. Dostupné online. 
    63. ↑ Kontakty - Policie České republiky. www.policie.cz [online]. [cit. 2022-09-04]. Dostupné online. 
    64. ↑ a b Kontakty - Policie České republiky. www.policie.cz [online]. [cit. 2022-09-04]. Dostupné online. 
    65. ↑ a b Kontakty - Policie České republiky. www.policie.cz [online]. [cit. 2022-09-04]. Dostupné online. 
    66. ↑ První kilometry [online]. ČSFD [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. 
    67. ↑ D1 [online]. ČSFD [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. 
    68. ↑ HeidelbergCement ČR. Dálnice D1 - dokument o modernizaci [online]. 2016-11-29 [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. 
    69. ↑ HOLAKOVSKÝ, Milan. Dálnice D1 ve filmu: hodinový dokument mapuje její modernizaci [online]. VLM, 2022-02-28 [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. 
    70. ↑ ŘSD. Dálnice D1 - modernizace za provozu [online]. YouTube, 2022-02-27 [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. 

    Literatura editovat

    Související články editovat

    Externí odkazy editovat

    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Dálnice_D1&oldid=23801096“