Cuketa
Cuketa (také cukina nebo cukína[1]) je kultivar jednoleté plodové zeleniny řadící se k druhu tykev obecná (Cucurbita pepo), která pochází ze Střední Ameriky. Cuketa je však evropského původu, vznikla šlechtěním v Itálii. Běžnou odrůdou cukety je například Cucurbita pepo ‚Nefertiti‘.
 Tykev obecná – cuketa | |
|---|---|
 Cuketa | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | tykvotvaré (Cucurbitales) |
| Čeleď | tykvovité (Cucurbitaceae) |
| Rod | tykev (Cucurbita) |
| Druh | tykev obecná (C. pepo) |
| Trinomické jméno | |
| C. pepo var. giromontiina | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Synonyma a etymologie editovat
Cuketám se také říká cukíny, a oba názvy mají původ v italském výrazu pro tykev: zucca. V Itálii se většinou používá ženská zdrobnělina slova v množném čísle, zucchine, kdežto v anglicky mluvících zemích používají jeho mužskou zdrobnělinu, zucchini či zucchetti.
Vzhled editovat
Cuketa je rostlina keřovitého růstu.[2] Silně dřípené listy na dlouhých řapících jsou tmavozelené a mají bělavé skvrny ze vzdušného pletiva.[2]
Květy cukety bývají tmavě žluté s pěti okvětními lístky.
Plod cukety mívá většinou zelenou, žlutozelenou či žlutou barvu a tvarem připomíná silnou okurku. Povrch má plně zralá cuketa hladký, lesklý a tvrdý, dužina je světle zelená či žlutá v závislosti na odrůdě, velmi měkká a vodnatá s množstvím semen.
Pěstování a sklizeň editovat
Semenáčky se mohou předpěstovat v kelímcích nebo se semena vysazují rovnou do venkovní půdy. Při hojnosti zálivky a hnojení rostliny rychle mohutní. Po 5–6 týdnech se objevují samčí květy, po dalším týdnu samičí a první plody se tak dají sklízet už za 60–65 dnů od výsevu.[2]
Rostliny netrpí mnoha škůdci ani chorobami, jen vzácně padlím okurkovým.[2]
Využití editovat
Cuketa se používá především v kuchyni, a to na velkou spoustu způsobů. V českých kuchyních se objevila v 80. letech v masovém měřítku. Důvodem k rychlému rozšíření bylo tehdy snadné a rychlé pěstování, které zvládne i nepříliš zdatný zahradník, velká a levná úroda a nedostatek výběru zeleniny. Svou dobrou celoroční dostupnost si zachovává stále.[3]
Na rozdíl od okurek se téměř vždy podává tepelně upravená. To je ale jen zažitý stereotyp. protože zejména mladá cuketa je chutná i syrová, třeba jako součást zeleninových salátů. Sama o sobě má velmi jemnou chuť a naopak snadno přejímá chuť přísad, je tedy velmi vhodné ji silně kořenit a používat výrazné ingredience, jako je např. česnek, který ji dobře doplňuje. Známé jsou především pokrmy z dušené či zapečené cukety (populární je obdoba bramboráku zvaná cukeťák), také se však dělá plněná, smaží se i jako řízek, griluje se a vaří se též cuketová polévka. Méně rozšířené jsou recepty na sladké moučníky, saláty či knedlíky.[3]
K přípravě pokrmů se také dají spotřebovat cuketové květy, a to především plněné. Ve Francii je cuketa známá jako zásadní přísada do ratatouille.[3]
Nejchutnější a nejkvalitnější jsou malé až středně velké plody do 25 cm, které se nemusí loupat, mají minimum masy měkkých nedovyvinutých semínek a jsou křehké.[2][3] Častá sklizeň menších plodů navíc rostliny nutí do remontace (opakované plodnosti).[2] Cuketa má velmi nízkou energetickou hodnotu, protože obsahuje kolem 91 % vody, jen trochu vlákniny[4] a pouze kolem 4 % sacharidů.[2] Nejcennější je vysoký obsah karotenu (až 5 mg %, jako např. u papriky) a minerálních látek,[2] např. draslíku, který vyplavuje z těla nadbytečnou vodu a soli.[4]
Průměrný obsah látek a minerálů editovat
Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v cuketách.[5]
| Složka | Jednotka | Průměrný obsah | Prvek (mg/100 g) | Průměrný obsah | Složka (mg/100 g) | Průměrný obsah |
|---|---|---|---|---|---|---|
| voda | g/100 g | 93,7 | Na | 1 | vitamin C | 21 |
| bílkoviny | g/100 g | 1,8 | K | 360 | vitamin D | 0 |
| tuky | g/100 g | 0,4 | Ca | 25 | vitamin E | – |
| cukry | g/100 g | 1,7 | Mg | 22 | vitamin B6 | 0,15 |
| celkový dusík | g/100 g | 0,29 | P | 45 | vitamin B12 | 0 |
| vláknina | g/100 g | 0,9 | Fe | 0,8 | karoten | 0,61 |
| mastné kyseliny | g/100 g | 0,4 | Cu | 0,02 | thiamin | 0,12 |
| cholesterol | g/100 g | 0 | Zn | 0,3 | riboflavin | 0,02 |
| energie | kJ/100 g | 74 | Mn | 0,1 | niacin | 0,3 |
Zajímavost editovat
Nejdelší vypěstovaná cuketa měřila 2,52 metru. Vypěstoval ji Ital Giovanni Batista Scozzafava v Niagara Falls v kanadském Ontariu. Změřena byla 28. srpna 2014 a rekord je zapsán v Guinnessově knize rekordů.[6]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=cuk%C3%ADna&dotaz=cukina&ascii=0, 12. července 2022.
- ↑ a b c d e f g h Peleška S.: Zelenina na zahrádce a balkoně, Nakladatelství Brána, Praha 1995, ISBN 80-85946-02-5, str. 74-75
- ↑ a b c d CIHELKA, Miloš. Moderní cuketa: populární zelenina, ze které uvaříte cokoli. Lidovky.cz [online]. 2016-08-25 [cit. 2016-08-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Vegetarian.cz - Literatura [online]. [cit. 2009-01-10]. Dostupné online.
- ↑ McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3
- ↑ Longest Zucchini Courgette [online]. Gunness World Records [cit. 2014-11-10]. Dostupné online.
Literatura editovat
Známou českou propagátorkou vaření z cuket je herečka Jana Štěpánková, která sepsala cuketovou kuchařku s názvem Tak tady jsou ty recepty na cukety, paní Ehmová (Dona 1994).
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu cuketa na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo cuketa ve Wikislovníku- Cuketa na serveru BioLib
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zucchini na anglické Wikipedii.
