Cit slečny Smilly pro sníh

román Petera Høega

Cit slečny Smilly pro sníh (dánsky: Frøken Smillas fornemmelse for sne) je román dánského spisovatele Petera Høega, který vyšel roku 1992. Z dánského originálu ho do češtiny přeložil Robert Novotný v roce 1997.

Cit slečny Smilly pro sníh
AutorPeter Høeg
Původní názevFrøken Smillas fornemmelse for sne
PřekladatelRobert Novotný
ZeměDánsko
Jazykdánština
Žánrromán
Datum vydání1992
Česky vydáno1997
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kniha byla přeložena do čtyřiatřiceti jazyků a celosvětově se jí prodalo víc než dvacet milionů výtisků.[1]

Děj editovat

Když jednoho dne spadne ze střechy kodaňského domu malý grónský kluk Izaiáš, místní policie případ uzavře jako nehodu. Ve stejném domě bydlí glacioložka Smilla Jaspersenová, která chlapce dobře znala a ví, že nikdy by na střechu sám nevylezl.

„Slečna Smilla“, vypravěčka románu, je podivná mladá žena mnoha paradoxů, velmi inteligentní a samostatná, ale zároveň neschopna vybudovat si trvalejší vztah k čemukoli a komukoli. Rozená Inuitka žije již od svého dětství „normální život“ v Kodani, vystudovala vysokou školu, bydlí v bytovém domě a používá telefon. Přesto je pořád spojena s původními tradicemi života v Grónsku a díky svému pobytu v Dánsku vnímá mnoho stinných stránek moderní evropské civilizace. Její postřehy na téma vztahu grónské a dánské civilizace prostupují celým románem a doplňují tak vlastní děj knihy.

Smilla se rozhodne zjistit pravdu o smrti svého malého kamaráda. Nejprve se pokusí řešit celou záležitost standardním způsobem a podává stížnost k příslušnému úřadu. Ta je brzy zamítnuta a Smilla proto začíná s pátráním na vlastní pěst. Pátrá v zapomenutých archivech a hlavně objíždí řadu lidí, kteří měli s chlapcem co dočinění. S pomocí získaných střípků se jí díky své inteligenci a intuici daří postupně rozplétat záhadu Izaiášova nepochopitelného skoku ze střechy. Přichází na to, že celá věc směřuje k zdánlivě nesouvisející dávné expedici na odlehlý ostrov Gela Alta v Severním ledovém oceánu. Svým pátráním se ale mezitím stihne stát trnem v patě kodaňské policii, dánské prokuratuře a příslušnému ministerstvu, kteří chtějí mít pohodlně uzavřený případ a nehodlají připustit odhalení své neschopnosti, nebo spíš neochoty podniknout cokoliv k objasnění chlapcova úmrtí.

Ačkoliv díky své neodbytnosti získá mnoho užitečných informací, pořád to nestačí k odhalení pravdy. Dovídá se o přípravách na novou expedici na ostrov, kterou po pětadvaceti letech připravují lidé s propojením na organizátory původní expedice. Jako pokojská se dostává na palubu lodě a na poslední chvíli se tak vyhýbá vězení na kontinentě. Aniž by to věděla, už v momentě, kdy loď odplouvá do polárních krajů, je ve velkém nebezpečí, protože na palubě jsou rovněž lidé, kteří o jejích snahách věděli a snažili se je zastavit už v Kodani. Během dlouhé plavby proto postupně unikne několika pokusům o likvidaci a shodou okolností se jí podaří dorazit až k cíli plavby. Na tomto zapomenutém ostrově se konečně dozví, k čemu vlastně slouží tajemné expedice na opuštěný ostrov a proč musel kvůli tomu zemřít malý kluk v daleké Kodani.

Kniha má otevřený závěr, ale z textu plyne, že hlavní hrdince se podaří vrátit zpátky na loď. Tørk Hviid, hlavní záporná postava a původce několika vražd, který také přiměl Izaiáše k osudnému skoku, vysoce pravděpodobně zemře.

Ocenění editovat

Filmové adaptace editovat

Reference editovat

  1. BŘEZINOVÁ, Helena. Høeg, Peter [online]. iLiteratura.cz, 2006-12-09 [cit. 2016-06-24]. Dostupné online.