Cirkumpolární souhvězdí
Jako cirkumpolární (z latinského „kolem pólu“, také obtočnové) souhvězdí označujeme to souhvězdí, které nikdy nezapadá za obzor. Podobně i cirkumpolární hvězda jsou ty, které se po celý rok a dokonce i po celý den nachází nad obzorem (typickým příkladem je pro severní polokouli Polárka). Denní svit oblohy nám ovšem nedovolí tyto hvězdy pozorovat po celých 24 hodin. V Evropě jsou cirkumpolární například Malý medvěd, Velká medvědice nebo Cassiopea.
Cirkumpolární jsou takové hvězdy a souhvězdí, které leží blízko nebeských pólů, ale o které jde konkrétně, závisí na poloze pozorovatele (na jeho zeměpisné šířce). Deklinace hvězdy musí být blíže k příslušnému nebeskému pólu (tedy na severní polokouli k severnímu a na jižní polokouli k jižnímu) než 90° minus zeměpisná šířka pozorovatele. U souhvězdí platí, že je cirkumpolární tehdy, když žádná jeho část nezapadá.
Pro představu – pozorovatel stojící na severním pólu považuje za cirkumpolární celou severní oblohu. Naopak pro pozorovatele na rovníku by nebylo cirkumpolární žádné souhvězdí nebo hvězda s výjimkou severního a jižního nebeského pólu (jinak řečeno, všechny hvězdy zakryje na půl dne horizont).
Cirkumpolární souhvězdí editovat
Mezi cirkumpolární souhvězdí patří souhvězdí Velké medvědice, souhvězdí Žirafy, souhvězdí Draka, souhvězdí Malého medvěda, souhvězdí Kasiopeji a souhvězdí Cefea.