Wikipedie

Chvalšiny

obec v okrese Český Krumlov v Jihočeském kraji

Obec Chvalšiny (něm. Kalsching) se nachází v okrese Český Krumlov, kraj Jihočeský. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel. Od roku 1990 je centrum městská památková zóna.

Chvalšiny
Kostel sv Máří Magdalény od jihu
Kostel sv Máří Magdalény od jihu
Znak obce ChvalšinyVlajka obce Chvalšiny
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecČeský Krumlov
Obec s rozšířenou působnostíČeský Krumlov
(správní obvod)
OkresČeský Krumlov
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice48°51′15″ s. š., 14°12′40″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 270 (2023)[1]
Rozloha27,95 km²[2]
Nadmořská výška671 m n. m.
PSČ382 08
Počet domů374 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa obecního úřaduChvalšiny 38
382 08 Chvalšiny
podatelna@chvalsiny.cz
StarostaIng. Jiří Borský
Oficiální web: www.chvalsiny.cz
Chvalšiny
Chvalšiny
Další údaje
Kód obce545546
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ názvu editovat

Název obce Chvalšiny je českého původu. Původně se obec jmenovala Chvalšín - tato podoba názvu vznikla z osobního jména Chvališa, což naznačuje i nejstarší poněmčená podoba Qualischingen, později Kalsching.[4]

Historie editovat

Roku 1263 daroval král Přemysl Otakar II. Chvalšiny cisterciáckému klášteru ve Zlaté Koruně.[5] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1281. R. 1293 povýšeny na městečko (tento status si udržely do poloviny 20. století). V témže roce připomíná se Konrád, plebán chvalšinský.[5] Do husitských válek patřily k panství kláštera Zlatá Koruna (z tohoto období pochází také dodnes užívaný znak se symbolem zlaté královské koruny). Později patřily (poté, co se jich zmocnil Oldřich z Rožmberka) až do zrušení poddanství k českokrumlovskému panství. Po roce 1848 byly Chvalšiny sídlem okresního soudu.

Národnostní vývoj editovat

Původní slovanské obyvatelstvo se od počátku 15. století postupně germanizovalo. V roce 1900 zde bylo evidováno 1323 Němců a pouze 8 Čechů. Převaha německého obyvatelstva pokračovala i v období První republiky, když v roce 1921 žilo v obci 108 Čechů (7,2 %). Vedle německé školy obecné školy byla v obci od roku 1919 i česká menšinová jednotřídka.[6] Po Mnichovské dohodě připadla obec Třetí říši, v roce 1945 byla osvobozena Američany. Převážná část odsunu německého obyvatelstva se odehrála v letech 1946–1947.[7]

Muzea editovat

V obci se nachází Muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu ve Chvalšinách (Chvalšiny 124). Budova, ve které se nachází, sloužila původně jako radnice, po roce 1848 jako okresní soud. V muzeu se nachází též expozice věnovaná historii obce.

Pamětihodnosti editovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Chvalšinách.

Kostel sv. Maří Magdalény se poprvé připomíná v roce 1293, tehdejší budova se však nedochovala, protože byla v letech 1487–1507 nahrazena rozměrnější pozdně gotickou novostavbou. Ta byla posléze vyzdobena nástěnnými malbami, z nichž část se dochovala a byla odkryta při restaurátorských pracích v 90. letech 20. století. Tento kostel se zachoval téměř v původním stavu, mj. se dochoval strmý původní krov. Presbytář je zaklenut síťovou klenbou, loď pak klenbou krouženou s přetínáním žeber. K novějším částem patří vedle vybavení zejména patrová kruchta (spodní úroveň je barokní ze 17. století, horní z roku 1846) a mariánská kaple na kruhovém půdorysu při severní stěně lodi postavená Růžencovým bratrstvem v roce 1760. Kolem kostela býval hřbitov, zrušený před rokem 1838, kdy byla zbořena jeho ohradní zeď.[8] Z církevních památek se dále obci nachází pět výklenkových kapliček a dvě síňové kaple, pranýř se sochou svatého Jana Nepomuckého, křížová cesta s kapličkou a troje boží muka.

Dalšími pamětihodnostmi obce je např. radnice na náměstí (nyní muzeum; nynější budova obecního úřadu byla před rokem 1900 školou). Na náměstí je rovněž fara renesančního původu, později přestavovaná. Několik domů si navzdory četným požárům dodnes zachovalo pozdně gotické portály a jádra ze začátku 16. století. Na rodném domě Josefa Rosenauera je umístěna pamětní deska v německém jazyce (po roce 1945 sejmuta, po roce 1989 vrácena a doplněna deskou v češtině).

Osobnosti editovat

Chráněné části přírody editovat

Pověsti editovat

Zvon z kostela sv. Maří Magdalény byl podle pověsti nalezen na louce u obce, kde jej vyryl obecní býk.

Infrastruktura editovat

Inženýrské sítě editovat

V obci je vodovod, kanalizace a je plně plynofikována.

Škola editovat

V obci se nachází základní škola s 1. až 9. třídou.

Internet editovat

Obec je pokryta připojením Wi-Fi, dále je zde dostupné ADSL a GPRS. V místní knihovně je též možno za drobný poplatek surfovat po internetu.

Části obce editovat

Fotogalerie editovat

  •  
    Pohled na obec Chvalšiny
  •  
    Závěr presbytáře kostela ve Chvalšinách od severovýchodu
  •  
    Rosenauerův rodný dům na západní straně náměstí
  •  
    Část západní strany náměstí jižně od muzea
  •  
    Dům číslo 112 na náměstí
  •  
    Dveře domu č. 112 na náměstí ve Chvalšinách
  •  
    Stará pumpa (či hydrant vodovodu) na náměstí ve Chvalšinách
  •  
    Část západní strany náměstí s muzeem
  •  
    Muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu ve Chvalšinách (kdysi radnice)
  •  
    Střední část západní strany náměstí
  •  
    Dům číslo 5 na západní straně náměstí
  •  
    Horní část západní strany náměstí
  •  
    Severozápadní kout náměstí ve Chvalšinách
  •  
    Vrata domu číslo 32
  •  
    Část východní strany náměstí
  •  
    Část východní strany náměstí – pohled zdola (od jihu až jihozápadu)
  •  
    Dům číslo 48 na náměstí s pozdně gotickým portálem

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ POKORNÝ, Ludvík. Místní jména v Jižních Čechách (kapitola v Jihočeské vlastivědě: Jazyk). Příprava vydání František Cuřín a kol.. [s.l.]: Jihočeské nakladatelství České Budějovice, 1986. S. 90. 
  5. ↑ a b Katalog diecéze českobudějovické [online]. [cit. 2019-10-10]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. ↑ VONDRÁČEK, Karel. 50 let Národní Jednoty Pošumavské 1884-1934. [s.l.]: Národní jednota Pošumavská, 1934. Dostupné online. Kapitola Okres Českokrumlovský, s. 80. 
  7. ↑ PODHOLA, R. Chvalšiny: Historie obce [online]. Střelecký klub Chvalšiny [cit. 2022-12-28]. Dostupné online. 
  8. ↑ Záloha, Jiří, Odložil, Petr: Chvalšiny; vydal Obecní úřad Chvalšiny, první vydání 1998, ISBN nepřiděleno

Literatura editovat

  • HŮLKA, Josef. Farní chrám sv. Maří Magd. ve Chvalšinách. IN: Method 1880, str. 13–18.
  • ŠPINAR, Jindřich; MRÁZKOVÁ, Zdena; HUDIČÁK, Petr. Boleticko: krajina zapomenuté Šumavy. 2. vyd. Český Krumlov: [s.n.], 2021. 286 s. ISBN 978-80-906801-1-1. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chvalšiny&oldid=22686171“