Chulda (Izrael)

kibuc v Izraeli

Chulda (hebrejsky חֻלְדָּה, v oficiálním přepisu do angličtiny Hulda[2]) je vesnice typu kibucIzraeli, v Centrálním distriktu, v Oblastní radě Gezer.

Chulda
חולדה
Válečný památník poblíž Chuldy
Válečný památník poblíž Chuldy
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška120 m n. m.
StátIzraelIzrael Izrael
distriktCentrální
oblastní radaGezer
Chulda
Chulda
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel859 (2014[1])
Správa
Vznik1930
ZakladatelŽidé z Polska a Litvy
PSČ76842
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie editovat

Leží v nadmořské výšce 120 metrů na pomezí hustě osídlené a zemědělsky intenzivně využívané pobřežní nížiny a regionu Šefela.

Obec se nachází 20 kilometrů od břehu Středozemního moře, cca 28 kilometrů jihovýchodně od centra Tel Avivu a cca 33 kilometrů západně od historického jádra Jeruzalému. Chuldu obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské.

Chulda je na dopravní síť napojena pomocí lokální silnice číslo 411. Západně od kibucu probíhá dálnice číslo 6.

Dějiny editovat

Chulda byla založena v roce 1930.[2] Jméno je inspirováno arabskou vesnicí, která stávala až do roku 1948 o něco východněji odtud (v prostoru nynějšího kibucu Mišmar David). Židovské novověké osidlování tu začalo již roku 1908, kdy zde z iniciativy Světové sionistické organizace vyrostla cvičná farma zaměřená na výchovu židovských zemědělských osadníků a zároveň tu začala výsadba lesa (první novověký plánovitě vysazovaný židovský les v Palestině - Chuldský les).[3] Společně s cvičnými farmami Chavat Kineret (dnes Kvucat Kineret) a Ben Šemen šlo o hlavní instituce agrárního vzdělávání v Palestině.[4]

Během arabských nepokojů v tehdejší mandátní Palestině v roce 1929 byla farma napadena a vyrabována Araby.[3][5] Při útoku byl zabit jeden Žid.[6]

Pak zůstala lokalita asi jeden rok opuštěná, poté se tu usadili členové sionistické mládežnické organizace Gordonia původem z Polska a Litvy a zřídili zde kibuc.[7] Roku 1938 se členové kibucu přestěhovali necelý kilometr západním směrem, do nynější lokality.[3][8] V létě roku 1937 byla v Chuldě odhalena socha od Batji Lishanské připomínající obránce kibucu před arabským útokem z roku 1929.[9] V říjnu 1943 provedli v kibucu britské jednotky razii, která měla odhalit zásoby zbraní Hagany.[10]

Během války za nezávislost v roce 1948 byla Chulda poslední židovskou osadou v pobřežní nížině, před vstupem do hornatého koridoru vedoucího k Jeruzalému. Sloužila proto jako logistické a vojenské centrum při bojích o přístupy k Jeruzalému. Už 10. ledna 1948 zde při arabském útoku byli zabiti dva Židé.[11] V rámci Operace Nachšon byl jeruzalémský koridor ovládnut židovskými silami a arabské osídlení východně odtud zaniklo.[3] Právě při Operaci Nachšon sloužila Chulda jako hlavní nástupní prostor židovských sil. Podobnou roli sehrávala i při opakovaných bojích o strategický Latrun.[12]

Koncem 40. let měl kibuc rozlohu katastrálního území 3531 dunamů (3,531 kilometrů čtverečních).[13]

Místní ekonomika je založena na zemědělství (pěstování vinné révy a oliv a produkce mléka),[8] od poloviny 70. let 20. století se zde rozvíjel i průmysl (firma na stavební prefabrikované díly, v současnosti již neexistující). Během 80. let 20. století čelil kibuc ekonomickým potížím a úbytku obyvatelstva. Počátkem 21. století vesnice prošla privatizací a zbavila se většiny prvků kolektivismu.[3]

Demografie editovat

Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Chuldě Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší obec vesnického typu s dlouhodobě stagnující populací, která ale po roce 2010 začala výrazně narůstat. K 31. prosinci 2014 zde žilo 859 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 10,7 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Chulda[1] [14][15]
Rok 1948 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel 330 317 307 378 328 305 321 313 306 332 345 347 386 395 404 502 776 859

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky) 
  2. a b יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky) 
  3. a b c d e חולדה [online]. gezer-region.muni.il/ [cit. 2010-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-11. (hebrejsky) 
  4. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 40. (anglicky) Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel. 
  5. The 20th Century in Eretz Israel. s. 156
  6. GILBERT, Martin. Atlas of the Arab-Israeli Conflict. New York: Oxford University Press, 1993. Dostupné online. ISBN 0-19-521062-X. S. 13. (anglicky) 
  7. Gordonia [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2011-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b חולדה [online]. www.mhadarom.co.il [cit. 2010-06-20]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  9. The 20th Century in Eretz Israel. s. 203
  10. The 20th Century in Eretz Israel. s. 232
  11. GILBERT, Martin. Atlas of the Arab-Israeli Conflict. New York: Oxford University Press, 1993. Dostupné online. ISBN 0-19-521062-X. S. 40. (anglicky) 
  12. HERZOG, Chaim. Arab-Israeli Wars. New York: Vintage Books/Random House, 1984. Dostupné online. ISBN 0-394-71746-5. S. 29,41. (anglicky) 
  13. Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949 [cit. 2010-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-23. (anglicky) 
  14. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky) 
  15. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. (hebrejsky) 

Související články editovat

Externí odkazy editovat