Wikipedie

Chufu

Egyptský faraon 4. dynastie
Na tento článek je přesměrováno heslo Cheops. O vesmírném teleskopu pojednává článek CHEOPS.

Chufu (ḫw.f-wj – On mě ochraňuje /χawˈjafwij/), známý rovněž pod řeckou formou svého jména Cheops (Χέοψ), byl starověký egyptský panovník. Jeho celé egyptské jméno znělo Chnemchufui. Vládl v období Staré říše, přibližně v letech 2509–2483 př. n. l.[1][7] Byl synem zakladatele 4. dynastie Snofrua a královny Hetepheres I.[6] Chufu měl údajně devět synů, z nichž dva ho později vystřídali na trůně. Prvním byl Radžedef, druhým pak Rachef (dříve též Chefren), který byl synem královny Henutsen.[8] Další z panovníkových synů, Hardžedef, byl považován za jednoho z významných mudrců.[9]

Chufu
Cheops (řecky), Chufev
Chufu, faraon 4. dynastie
Chufu, faraon 4. dynastie
Doba vlády2509–2483 př. n. l.[1][2]
23 let (Beckerath)
23 let (Turínský královský papyrus)[3]
63 let (Manehto)[3]
Rodné jméno
<
Aa1G43I9G43
>

Chufu
Horovo jméno
G5<h1
Aa24G43
h1>O33
Jméno obou paní
G16Aa24
D21

(mdd-r-Nbtj)
Zlatý Hor
G8G5 G5
S12

(bjkwj-nbw)
ManželkyHenutsen[4] (sestra?),
Meritites I.[4] (Merit-Ites) (sestra)
PotomciRadžedef, Rachef, Hardžedef, Kawab, Minchaf I., Horbaef, Chufuchaf I., Beufre, Meritites II., Meresanch II., Babaef I., Nefertiabet, Chamerernebtej I., Nefermaat II., Hetepheres II.[5]
OtecSnofru
MatkaHetepheres I.[6]
Narození27. století př. n. l.
Úmrtí≈ 2483 př. n. l.
HrobkaChufuova pyramida v Gíze
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nejasný portrét známého vládce editovat

Chufu svou vládu zahájil tím, že nechal upravit celý severní výběžek gízské plošiny, na které později zahájil stavbu Velké pyramidy. Za jeho vlády vznikaly i jiné stavby, jejichž rozvaliny byly nalezeny v Bubastis (v arabštině Tell el Basta), Dendeře a Kuftu (oblast Qinā[10] v Horním Egyptě). Ve Vádí Geráví na východním břehu Nilu nad Memfidou nechal vystavět první přehradu všech dob. Dnes nazývaná Sadd el-Kafara.[pozn 1][11][2] Ačkoli nechal postavit Velkou pyramidu, která je jediným ze Sedmi divů světa, jenž odolal zubu času, je o jeho vládě známo velmi málo. Zachoval se jeho jediný portrét – slonovinová 5 cm vysoká soška. Chufu je tak nejslavnější neznámou osobností starověkého Egypta.

Budovatelé pyramid editovat

 
Vstup do Cheopsovy pyramidy

Hérodotova vyprávění a jiná literární díla líčí Chufua v nepříliš lichotivém světle. Přibližně dva tisíce let po smrti stavitele Velké pyramidy o něm Hérodotos hovoří jako o panovníkovi, který svůj lid zatěžoval nucenými pracemi a který nebral ani ohledy na své poddané, ani na členy své rodiny, využíval práci otroků.
Nicméně rozsáhlé archeologické nálezy v místě rekonstrukce zavlažovacího systému poblíž spodní části Velké pyramidy u vesnice Nazlet el-Samman objevily lokalitu o rozloze asi 3 km², kde bylo odkryto rozsáhlé osídlení z doby Staré říše. Prokázalo se, že zde žilo více než 20 000 dělníků s rodinami a dalšími sociálními systémy zajišťujícími plynulý chod stavby pyramidy. Po dobu nejméně 67 let stavby gízských pyramid, Chufuovy pyramidy, Rachefovy a Menkaureovy, zde fungoval sofistikovaný systém zásobování potravinami, výroby pracovních nástrojů, keramiky, stavebních materiálů, včetně kněží, kteří se starali o zádušní obřady i po dokončení následných staveb. Objevilo se i pohřebiště těch, kteří na stavbách královské nekropole pracovali.[12][13] Byla to obdivuhodná organizace výstavby grandiózních staveb odborně zdatnými skupinami dělníků a celého systému materiálního zabezpečení. Hérodotovo dlouhodobě tradované povědomí o budování velkých pyramid otroky bylo jednoznačně vyvráceno.

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Přehrada byla dlouhá asi 100 m a vysoká 14 m, po dokončení by obsahovala ~500 000 m³

Reference editovat

  1. ↑ a b HORNUG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  2. ↑ a b VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9. S. 65–73. 
  3. ↑ a b VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 517. 
  4. ↑ a b TYLDESLEY, Joyce. Kronika egyptských královen. ?: Mladá fronta, ?. 224 s. ISBN 978-80-204-1642-1. Kapitola Královny věku pyramid, s. 36. 
  5. ↑ Hetepheres II. [online]. 2010. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Heteperes I. [online]. 2006. Dostupné online. 
  7. ↑ Hassa Herbert, Zahi Hawass, at all. RADIOCARBON DATES OF OLD AND MIDDLE KINGDOM MONUMENTS IN EGYPT. In: [s.l.]: University of Arizona, 2001. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. S. 1297–1320. (anglicky) Archivováno 23. 7. 2013 na Wayback Machine.
  8. ↑ The Khufu Calendar [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Pharoah Otline [online]. 2005. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Qinā [online]. ENCYCLOPÆDIA BRITANNICA. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Sadd-el-Kafara Dam [online]. Berlin: Bautechnik, 1999. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ HAWASS, Zahi. The Discovery of the Tombs of the Pyramid Builders at Giza [online]. Cairo: Dr. Zahi Hawass, 1997. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Who Built the Pyramids? [online]. Harvard Magazine, 2003. Dostupné online. (anglicky) 

Související články editovat

Literatura editovat

  • RACHET, Guy. Cheops a Sluneční pyramida. Romány o pyramidách I. Překlad Karel Velický. Praha – Plzeň: Beta – Dobrovský a Ševčík, 1997. ISBN 80-7306-002-7, ISBN 80-7291-026-4. 224 s.
  • RACHET, Guy. Cheopsův kamenný sen. Romány o pyramidách II. Překlad Karel Velický. Praha – Plzeň: Beta – Dobrovský a Ševčík, 1997. ISBN 80-7306-015-9, ISBN 80-7291-037-X. 276 s.

Externí odkazy editovat

Předchůdce:
Snofru 		  Egyptský král
2509–2483 př. n. l. 		  Nástupce:
Radžedef
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chufu&oldid=23747798“