Chronologie dějin starověkého Říma

Toto je chronologie událostí z dějin starověkého Říma počínající založením města až do vpádu Langobardů do Itálie.

Království editovat

8. století př. n. l. editovat

753 – Legendární datum založení města Říma Romulem a Remem

7. století př. n. l. editovat

659 – Zničení města Alba Longa
616 – Počátek vlády Etrusků v Římě

6. století př. n. l. editovat

578-534 – Vláda krále Servia Tullia
509 – Vyhnání Tarquinia Superba, zrod římské republiky

Republika editovat

5. století př. n. l. editovat

496 – Řím poráží Latiny v bitvě u jezera Regillus
458 – Diktátor Lucius Qunctius Cincinnatus vítězí nad Aequy v bitvě u hory Algidus
450 – Decemvirové vydávají zákon dvanácti desek

4. století př. n. l. editovat

396 – Římané vedení konzulem Marcem Furiem Camillem po desetiletém obléhání dobývají a ničí etruské město Veje
387 – Galové poráží římské vojsko v bitvě u řeky Allie; vydrancování Říma Galy
375-371 – Období anarchie, nejsou zvoleni žádní magistráti
366 – Zvolen první plebejský konzul Lucius Sextius Sextinus
343-341 – První samnitská válka
340-338 – Druhá latinská válka
326-304 – Druhá samnitská válka
321 – Římané poraženi Samnity v Kaudijské soutěsce
312 – Appius Claudius Caecus cenzorem, stavba via Appia
305 – Bitva u Boviana: Římané porážejí Samnity, tím končí samnitský odpor
304 – Po skončení druhé samnitské války zakládají Římané mnoho nových kolonií a získávají kontrolu nad většinou střední a jižní Itálie

3. století př. n. l. editovat

298-290 – Třetí samnitská válka
295 – Bitva u Sentina, vítězství Římanů nad koalicí Samnitů a Galů
283 – Římané porážejí Etrusky a Galy v bitvě u Vadimonského jezera
280 – Pyrrhos se vyloďuje se svou armádou v Itálii a poráží Římany v bitvě u Herakleie
279 – Pyrrhos vítězí nad Římany v bitvě u Auscula
275 – Římané vítězí nad Pyrrhem v bitvě u Beneventa
264-241 – První punská válka proti Kartágu
241 – Římané vítězí nad Kartaginci v námořní bitvě u Aegatských ostrovů, Sicílie se stává římskou provincií
238 – Řím získává Sardinii a Korsiku
224 – galské vojsko poraženo v bitvě u Telamonu při pokusu o vpád do Etrurie
222 – Římané porážejí Galy a zřizují provincii Předalpskou Galii
218-201 – Druhá punská válka
218 – Hannibal překračuje Alpy a vítězí nad Římany v bitvách u Ticina a Trebie
217 – Kartaginci porážejí Římany v bitvě u Trasimenského jezera
216 – Hannibal uštědřuje Římanům drtivou porážku v bitvě u Kann
214-205 – První makedonská válka, Filip V. vítězí nad Římany
213-211 – Obléhání Syrakus, v roce 211 př. n. l. Římané město dobývají
207 – Římané vítězí v bitvě nad Metaurem nad Hanibalovým bratrem Hasdrubalem
206 – Bitva u Ilipy: Kartaginci ztrácejí svá území v Hispánii ve prospěch Římanů
204-202 – Scipio Africanus podniká invazi do Afriky, Hannibal je povolán zpět, avšak je poražen v bitvě u Zamy v roce 202 př. n. l.
200-196 – Druhá makedonská válka

2. století př. n. l. editovat

197 – Filip V. poražen Římany v bitvě u Kynoskefal
192-189 – Syrská válka proti Antiochovi III.
190 – Bitva u Magnésie: Římané porážejí Antiocha III.
171-167 – Třetí makedonská válka
168 – Perseus je poražen Římany v bitvě u Pydny
154-133 – Hispánská válka
149-146 – Třetí punská válka
149-148 – Čtvrtá makedonská válka
146 – Římané ničí současně Kartágo a Korint, Makedonie a Afrika se stávají římskými provinciemi
133 – Poslední pergamský král Attalos III. zanechává svoji zem Římanům, zřízena provincie Asie
133 – Tiberius Gracchus se stává tribunem lidu, při pokusu prosadit pozemkovou reformu je zavražděn
123-122 – Gaius Gracchus se stává tribunem lidu, pokračuje v díle svého bratra, také on však umírá násilnou smrtí
121 – V jižní Galii zřízena provincie Gallia Narbonensis
113-101 – Vpád Kimbrů a Teutonů
112-105 – Válka s numidským králem Jugurthou
105 – Bitva u Arausia: Kimbrové porážejí a masakrují římské vojsko
102 – Konzul Gaius Marius poráží Teutony v bitvě u Aqua Sextiae
101 – Římané vítězí nad Kimbry v bitvě u Vercell

1. století př. n. l. editovat

90-88 – Spojenecká válka
88 – Sulla, vůdce strany optimátů, dobývá Řím, začátek občanských válek
88-84 – První mithridatická válka
82 – Sulla se z východu vrací do Říma a masakruje máriovce (populáry)
82-72 – Sertorius, poslední máriovský vojevůdce, vede odboj v Hispánii
74-63 – Třetí mithridatická válka
73-71 – Spartakovo povstání
63 – Po vítězství nad Mithridatem reorganizuje Pompeius východ: vznik provincie Sýrie
63 – Během Ciceronova konzulátu dochází ke Catilinově spiknutí
60 – Pompeius, Crassus a Caesar uzavírají triumvirát
59 – Caesar konzulem
58-51 – Caesar dobývá Galii (galské války)
53 – Crassus zabit Parthy v bitvě u Karrh
49-45 – Caesar překračuje Rubikon a začíná tak válku s Pompeiem
48 – Caesar vítězí v bitvě u Farsalu, Pompeius zavražděn v Egyptě
44 – Caesar se stává doživotním diktátorem, 15. března je však v senátu zavražděn
43 – Znovu propuká občanská válka, Octavianus, Marcus Antonius a Lepidus uzavírají druhý triumvirát
42 – Triumvirové porážejí Bruta a Cassia v bitvě u Filipp
36 – Octavianus vítězí nad Sextem Pompeiem, Lepidovo vojsko přechází k Octaviovi
31 – V námořní bitvě u Actia Octavianus poráží Marca Antonia a egyptskou královnu Kleopatru
30 – Marcus Antonius a Kleopatra páchají sebevraždu, Egypt se stává římskou provincií
27 – Definitivní zánik republiky, Octavianus (Augustus) se stává principem

Císařství editovat

27 př. n. l.-14 n. l. – Augustus císařem
16-7 – Hranice impéria posunuty k Rýnu a Dunaji, začátek tažení do Germánie

1. století editovat

9 – Bitva v Teutoburském lese, Germáni masakrují tři římské legie
14-37 – Tiberius císařem
14-15 – Germanicova tažení proti Germánům
37-41 – Caligula císařem
41-54 – Claudius císařem
43 – Římská invaze do Británie
54-68 – Nero císařem
60-61 – Boudicca královna kmene Icenů vede v Británii povstání proti Římanům
64 – Velký požár Říma ničí dvě třetiny města, Nero nařizuje pronásledování křesťanů
66-70 – První židovská válka
68-69 – „Rok čtyř císařů“ po zavraždění Galby, nastupuje na trůn Otho a později Vitellius, kterého nakonec poráží Vespasianus a zahajuje tak vládu dynastie Flaviovců
69-79 – Vespasianus císařem
79-81 – Titus císařem
79 – Erupce Vesuvu ničí Pompeje a Herculaneum
81-96 – Domitianus císařem
85 – Dácký král Decebalus vpadá do římské provincie Moesie
96-98 – Nerva císařem, začátek období adoptivních císařů
98-117 – Traianus císařem

2. století editovat

101-106 – Dácké války: poté, co Římané dobývají Sarmisegetusu, páchá Decebalus sebevraždu, Dácie se stává římskou provincií
113-117 – Traianovo úspěšné tažení proti Parthům
117-138 – Hadrianus císařem
122 – Stavba Hadrianova valu
131-135 – Povstání Šimona Bar Kochby: druhá židovská válka
138-161 – Antoninus Pius císařem
161-180 – Marcus Aurelius císařem
166-172 – Markomanské války, Markomani a jiné germánské a sarmatské kmeny překračují Dunaj a útočí na římské balkánské provincie
177-180 – Tažení Marca Aurelia proti Markomanům
180-192 – Commodus císařem
192-193 – Po zavraždění tyrana Commoda propuká v říši chaos, vlády se ujímá Pertinax, dunajské legie provolají Septimia Severa, proti němu se však postaví nejprve Pescennius Niger a následně Clodius Albinus
193-211 – Septimius Severus císařem

3. století editovat

208-211 – Septimiova tažení na severu Británie – Kaledonské války
211-217 – Caracalla císařem
212 – Constitutio Antoniniana, římské občanství je uděleno všem obyvatelům říše
217-218 – Macrinus císařem
218-222 – Elagabalus císařem
222-235 – Alexander Severus císařem
231-233 – Tažení proti Sásánovcům
235-284 – Krize třetího století – po násilné smrti Alexandra Severa upadá říše do vnitřních zmatků, období vlády vojenských císařů
235-238 – Maximinus Thrax císařem
244-249 – Philippus Arabs císařem
249-251 – Decius císařem
251 – Decius poražen a zabit Knivou, králem Gótů
253-260 – Valerianus a jeho syn Gallienus 253-268 vládnou říši
257 – Frankové vpadají do Galie a Hispánie, Alamani napadají Itálii, ale jsou poraženi u Milána
258 – Gótové útočí na města v Malé Asie
260 – Valerianus je zajat Peršany v Edesse
260-274 – Galské císařství: Postumus se prohlašuje císařem v Galii, od říše odpadá také Hispánie a Británie
268-270 – Claudius II. císařem
269 – Palmýřané vedení královnou Zenobií okupují Sýrii a Egypt, Claudius poráží Góty v bitvě u Naissu
270-275 – Aurelianus císařem
272 – Provincie Dácie je opuštěna
272-273 – Aurelianus poráží Zenobii a obsazuje Palmýru, po následném povstání je město srovnáno se zemí
274 – Aurelianus poráží Tetrica a připojuje k říši odpadlé západní provincie
276-282 – Probus císařem
284-305 – Diocletianus císařem
285 – Diocletianus povyšuje Maximiana (285-305) na císaře a svěřuje mu západní polovinu říše
293 – Dioclatianus a Maximianus určují Constantia Chlora a Galeria za své spolucísaře v hodnosti caesarů

4. století editovat

303 – Diocletianus nařizuje pronásledování křesťanů
305 – Diocletianus a Maximianus abdikují, Constantius a Galerius se stávají císaři
306-337 – Konstantin Veliký se stává císařem poté, co jeho otec Constantius umírá v Eburacu
312 – Konstantin poráží a zabijí Maxentia v bitvě u Milvijského mostu
313 – Konstantin vydává Milánský edikt, legalizace křesťanství
318 – Exkomunikace mnicha Areia z církve
324 – Konstantin poráží Licinia a stává se jediným vládcem celé říše
325 – Ekumenický koncil ve městě Nikaia
330 – Konstantin přesouvá své sídlo do Konstantinopole
337 – Konstantin umírá v Nikomedii, jako synové Constantinus II. (337-340), Constantius II. (337-361) a Constans (337-350) si rozdělují vládu nad říší
340 – Constantinus II. vpadá do Itálie. U Aquileie je však poražen a zabit Constantem
350-353 – Magnentius si uzurpuje moc na západě, Constans je chycen na útěku a zavražděn
353 – Constantius poráží Magnentia a stává se jediným vládcem říše
355 – Constantius ustavuje svého bratrance Juliana caesarem v Galii
357 – Julianus poráží Franky v bitvě u Argentorata (dnešní Štrasburk)
360 – Constantius bojující na východě s Peršany žádá Juliana, aby mu na poslal část svých legií, vojáci se ale vzbouří a provolají Juliana augustem
361 – Constantius umírá přirozenou smrtí a jmenuje Juliana (361-363) svým nástupcem
363 – Julianus umírá během svého tažení do Persie
363-364 – Jovianus císařem
364-375 – Valentinianus I. se stává císařem a prohlašuje svého bratra Valenta za svého spolucísaře 364-378
376 – Gótové jsou vytlačeni Huny ze svých sídlišť a se svolením římské vlády překračují Dunaj, brzy se však vzbouří
378 – Bitva u Adrianopole, Valens je poražen a zabit Góty, římská armáda rozdrcena
378-395 – Theodosius I. císařem
382 – Gótové jsou usazeni v Moesii jako federáti
395 – Theodosius umírá a zanechává říši svým dvěma synům, Arcadiovi na východě 395-408 a Honoriovi na západě 395-423, impérium je tak definitivně rozděleno

5. století editovat

406 – Vandalové, Alani a Svébové překračují zamrzlý Rýn a pronikají do Galie a později do Hispánie
410 – Řím je dobyt a vydrancován Vizigóty pod vedením náčelníka Alaricha
418 – Vizigóti jsou usazeni v Akvitánii
425-455 – Valentinianus III. císařem
439 – Vandalové dobývají Kartágo a zakládají říši v severní Africe
440 – Attila se stává králem Hunů
451 – Římský vojevůdce Aetius poráží Attilu v bitvě na Katalaunských polích
455 – Řím je vydrancován Vandaly
468 – Východořímský císař Leon I. organizuje neúspěšnou výpravu proti Vandalům do severní Afriky
476 – Poslední západořímský císař Romulus Augustus je velitelem vojska Odoakerem donucen abdikovat
493 – Ostrogóti dobývají Itálii

6. století editovat

527-565 – Justinián I. císařem
533 – Východořímský vojevůdce Belisar poráží Vandaly a vyvrací jejich říši v severní Africe
535 – Belisar podniká invazi do Itálie
552 – Narses poráží Ostrogóty v bitvě u Busta Gallorum, Itálie je získána zpět pro říši
568 – Langobardi vpadají do Itálie a dobývají na Byzantincích většinu země

Související články editovat

Starověký Řím