Christoph Wilhelm von Kalckstein
Christoph Wilhelm von Kalckstein (17. října 1682, Pomořansko – 2. června 1759, Berlín) byl pruský generál (později polní maršál), který se významně podílel na pruských vítězstvích v období válek o rakouské dědictví.
| Christoph Wilhelm von Kalckstein | |
|---|---|
 | |
| Narození | 17. října 1682 Otłowiec |
| Úmrtí | 2. června 1759 (ve věku 76 let) Berlín |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | polní maršál |
| Složka | Pruská armáda |
| Bitvy | války o rakouské dědictví |
| Vyznamenání | Řád černé orlice |
 multimediální obsah na Commons | |
Vojenskou kariéru zahájil v hesensko-kasselském granátnickém pluku ve válce o španělské dědictví, kde byl pobočníkem prince Fridricha Hesensko-kasselského, pozdějšího švédského krále Frederika I. Později vstoupil do pruské armády, kde mimo jiné bojoval v Pomořansku proti Švédsku ve Velké severní válce. V roce 1718 ho pruský král Fridrich Vilém I. přidělil jako vychovatele korunnímu princi Fridrichovi. V této funkci zůstal téměř 11 let. Situaci mu komplikovalo zhoršení vztahů mezi otcem a synem, které se marně snažil usmiřovat. V dalších letech byl velitelem pěšího pluku, který patřil díky jeho výcviku k nejlepším v pruské armádě. Vyznamenal se zejména ve slezských válkách poté, co se jeho bývalý žák stal králem jako Fridrich II. V roce 1741 přispěl k vítězství v bitvě u Mollwitz a podařilo se mu dobýt Brieg (Brzeg), čímž se dostal Prusům do rukou důležitý válečný materiál. Za své služby byl odměněn Řádem černé orlice a stal se guvernérem pevnosti Glogau (Glogów). Své vojenské schopnosti znovu dokázal v bitvě u Chotusic. Zúčastnil se také obsazení Prahy v roce 1744 a byl i u dalšího pruského vítězství v bitvě u Hohenfriedbergu v roce 1745. V roce 1747 byl jmenován polním maršálem a následujícího roku ho Fridrich II. ustanovil vychovatelem svých synů.
Exulanti editovat
V letech 1741–1742 působil jako prostředník mezi pruským králem Fridrichem II. a zástupci českých tajných evangelíků. Výsledkem schůzky, k níž došlo na základě iniciativy z české strany, byla dohoda, která umožnila tajným evangelíkům hromadně emigrovat do pruského Slezska pod ochranou červeného šátku pruské armády.[1] Prvním útočištěm exulantů byl Münsterberg. Vlastní akce organizoval český kněz Jan Liberda, jenž k tomu dostal od pruského krále plnou moc.[2] Generál Kalckstein byl králem pověřován i vedením zvláštních sociálních a smírčích soudů v Prusku, mimo jiné se zabýval i vyšetřováním sporů českých exulantů v Berlíně v roce 1747.[3][4] Christoph Wilhelm von Kalckstein byl luterán.[3]
Úkolem pomáhat exulantům byl pověřen i Leopold I. Anhaltsko-Desavský, jehož vojska se zdržovala u saských hranic.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christoph Wilhelm von Kalckstein na německé Wikipedii.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Z nouze o spasení. [s.l.]: Evangelické nakladatelství KALICH, 1992. 182 s.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Pozváni do Slezska: Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. Praha: KALICH, 2001. 599 s. ISBN 8070175532. OCLC 57324279 Kapitola Pozvání a první přípravy hromadné emigrace + Cesta pod ochranou pruského krále, s. 12–17 + 22–31.
- ↑ a b ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. 1. vyd. Praha: KALICH, 1999. 746 pages s. ISBN 80-7017-253-3, ISBN 978-80-7017-253-7. OCLC 45200491 S. 148–152, 181–193, 697.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Kazatel Jan Liberda a pruský král Friedrich II.. S. 4–13. Věstník spolku Exulant č. 35 [online]. Exulant, z. s., 1/2013 [cit. 2023-09-14]. S. 4–13. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-04.
Literatura editovat
- ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Stručně o pobělohorských exulantech. 1. vyd. Praha: [s.n.], 2005. ISBN 80-7017-022-0.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Christoph Wilhelm von Kalckstein na Wikimedia Commons
