Chivský chanát (uzbecky خیوه خانلیگی, v přepisu v latince Xiva xonligi; persky خانات خیوه) byl nezávislý a později polonezávislý chanát turkického národa Uzbeků v Asii v oblasti dolního povodí Amudarji. Existoval v letech 1512 až 1920, přičemž v letech 1740–1746 byl okupován perským šáhem Nádirem a od roku 1873 byl protektorátem Ruského impéria. Hlavním městem byl nejprve Kuňja-Urgenč, ale v důsledku změny toku Amudarji v roce 1576 se zhruba do roku 1620 stala hlavním městem Chiva.

Chivský chanát
خیوه خانلیگی
 Tímúrovská říše 15111920 Chórezmská lidová sovětská republika 
Vlajka státu
vlajka
Geografie
Mapa
Chivský chanát kolem roku 1700
Rozloha
67 521 km² (rok 1911)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
700 000 (rok 1902)
800 000 (rok 1908)
550 000 (rok 1911)
Národnostní složení
Státní útvar
protektorát
Ruské impérium Ruské říše (18731917)
Vznik
Zánik
Státní útvary a území
Předcházející
Tímúrovská říše Tímúrovská říše
Následující
Chórezmská lidová sovětská republika Chórezmská lidová sovětská republika
Chivský chanát šedě v rámci Ruského impéria na mapě oblasti popisující stav v roce 1900
Vlajka užívaná chanátem krátce při závěrečném boji o vlastní přežití po roce 1917

V návaznosti na říjnovou revoluci v Rusku abdikoval v únoru 1920 poslední chán a na území chanátu byla 26. dubna 1920 vyhlášena Chórezmská lidová sovětská republika. Ta byla o pár let později rozdělena mezi Turkmenskou SSR a Uzbeckou SSR, z kterých později vznikly moderní Turkmenistán a Uzbekistán.

Externí odkazy editovat