Charlotte Kalla
Charlotte Kalla (* 22. července 1987 Tärendö) je bývalá švédská běžkyně na lyžích. Je nejúspěšnější švédskou olympioničkou všech dob[2] – na svých čtyřech olympijských hrách získala devět medailí, z toho tři zlaté.[3] Na Mistrovství světa celkem startovala ve 35 závodech, pouze čtyřikrát skončila mimo první desítku[4] a získala 13 medailí. Ze všech švédských běžců na lyžích absolvovala nejvíce závodů Světového poháru (266 individuálních startů) a získala nejvíce medailových umístění (59). Jako jediná ze švédských reprezentantů vyhrála etapový závod Tour de Ski, a je dosud nejmladší vítězkou tohoto závodu v historii (bylo jí dvacet let). Stala se vzorem pro mladé lyžařky ze Švédska, ale i ze zahraničí.[5] Závodila za kluby IFK Tärendö a od roku 2012 za Piteå Elit. Měří 162 cm a váží 60 kg.[6]
| Charlotte Kalla | |
|---|---|
 Charlotte Kalla (2019) | |
| Datum narození | 22. července 1987 (36 let) |
| Místo narození | Tärendö Švédsko |
| Stát | Švédsko |
| Výška | 162 cm |
| Hmotnost | 60 kg |
| Příbuzní | Sarah Sjöströmová (fourth cousin)[1] |
| Sportovní informace | |
| Sport | běh na lyžích |
| Klub | IFK Tärendö Piteå Elit (2012 – 2022) |
| Lyže | Fischer |
| Ukončení kariéry | březen 2022 |
| Světový pohár v běhu na lyžích | |
| Debut | 15. března 2006 |
| Nejlepší umístění | 4. místo (2007/08, 2011/12) |
| Počet výher | 12 (včetně dílčích etap) |
| Stupně vítězů | 59 |
| Nejlépe v TdS | 1. místo (2007/08) |
| Medaile v běhu na lyžích | |
| Olympijské hry | 3 - 6 - 0 |
| Mistrovství světa | 3 - 6 - 4 |
| MS juniorů | 3 - 1 - 1 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Běh na lyžích na ZOH
| ||
| zlato | Vancouver 2010 | 10 km volně |
| zlato | Soči 2014 | Štafeta 4×5 km |
| zlato | Pchjongčchang 2018 | Skiatlon |
| stříbro | Vancouver 2010 | týmový sprint |
| stříbro | Soči 2014 | 15 km skiatlon |
| stříbro | Soči 2014 | 10 km volně |
| stříbro | Pchjongčchang 2018 | 10 km volně |
| stříbro | Pchjongčchang 2018 | štafeta 4×5 km |
| stříbro | Pchjongčchang 2018 | sprint dvojic |
| Mistrovství světa v klasickém lyžování | ||
| bronz | MS 2009 | Štafeta 4×5 km |
| zlato | MS 2011 | Týmový sprint |
| stříbro | MS 2011 | štafeta 4×5 km |
| stříbro | MS 2013 | Týmový sprint |
| stříbro | MS 2013 | štafeta 4×5 km |
| zlato | MS 2015 | 10 km volným stylem |
| stříbro | MS 2015 | štafeta 4×5 km |
| bronz | MS 2015 | skiatlon 2×7,5 km |
| bronz | MS 2015 | 30 km volným stylem |
| bronz | MS 2017 | skiatlon 2×7,5 km |
| stříbro | MS 2017 | 10 km klasicky |
| stříbro | MS 2017 | štafeta 4×5 km |
| zlato | MS 2019 | štafeta 4×5 km |
Největší úspěchy editovat
Narodila se v Tärendö, malé vesnici za polárním kruhem s méně než 500 obyvateli.
Je trojnásobnou juniorskou mistryní světa. Na juniorském mistrovství světa v běhu na lyžích 2006 ve slovinském Kranji byla 1. v kombinaci a 3. v běhu na 5 km. Na juniorském mistrovství světa v běhu na lyžích 2007 v italském Tarvisiu byla 1. v kombinaci a v běhu na 5 km a 2. ve sprintu.
V závodě Světového poháru dospělých poprvé startovala v osmnácti letech 15. března 2006 v čínském Čchang-čchunu a ve sprintu tam obsadila 14. místo. Startovala na Mistrovství světa v klasickém lyžování 2007 v japonském Sapporu – v běhu na 10 km byla pátá, v kombinaci sedmá. Na medailové pozice v individuálním závodě SP poprvé dosáhla 24. listopadu 2007 v norském Beitostølenu, kde v běhu na 10 km skončila třetí. Jejím prvním životním úspěchem bylo vítězství v Tour de Ski 2007/08, když v závěrečném běhu do vrchu v přímém souboji porazila obhájkyni vítězství Finku Virpi Kuitunenovou. První medaili z Mistrovství světa získala v Liberci 2009 za 3. místo v závodu štafet. Při svém prvním staru na ZOH získala ve Vancouveru 2010 zlatou medaili v běhu na 10 km volně a stala se tak teprve druhou švédskou běžkyní na lyžích, která vyhrála olympijský závod (po Toini Gustafsson).[7] Mistryní světa v kategorii dospělých se poprvé stala na MS 2011 v Oslu v týmovém sprintu (spolu s Idou Ingemarsdotter). Úspěšné pro ní byli i Olympijské hry v Soči, kdy Švédky vyhrály štafetu, a Kallaová přidala dvě stříbra ze závodů na 2×7,5 km a na desítce volně. Další zlatou medaili získala na domácím Mistrovství světa v klasickém lyžování 2015, kdy vyhrála závod na 10 km volným stylem. Toto MS pro ní bylo nejúspěšnější, ke zlaté medaili přidala i jedno stříbro a dva bronzy. Překonala tak dosavadní švédskou rekordmanku v počtu medailí z Mistrovství světa Toini Gustafsson, která v letech 1962 až 1968 získala 2 zlata, 3 stříbra a 2 bronzy. Na Mistrovství světa v klasickém lyžování 2017 získala bronz v závodě na 2×7,5 km. V závodě na 10 kilometrů klasicky získala stříbrnou medaili. Na ZOH 2018 v Pchjongčchangu získala zlato ve skiatlonu.[8] V roce 2021 nezískala medaili na světovém šampionátu poprvé od roku 2007. Během této sezóny se potýkala s těžkým případem COVID-19, ischemickou chorobou srdeční, zraněním zad a žaludečními problémy.[3]
Výsledky editovat
Výsledky na OH editovat
| Rok | Věk | 10 km | 15 km skiatlon |
30 km hromadný start |
sprint | 4 × 5 km štafeta |
sprint dvojic |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2010 | 22 | 1. | 8. | 6. | — | 5. | 2. |
| 2014 | 26 | 2. | 2. | 34. | — | 1. | — |
| 2018 | 30 | 2. | 1. | 5 | — | 2. | 2. |
| 2022 | 34 | 20. | 19. | 35. | — | — | — |
Výsledky na MS editovat
| Rok | Věk | 10 km | 15 km skiatlon |
30 km hromadný start |
sprint | 4 × 5 km štafeta |
sprint dvojic |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2007 | 19 | 5. | 7. | — | — | 4. | — |
| 2009 | 21 | — | 8. | 18. | 6. | 3. | — |
| 2011 | 23 | 11. | 4. | 4. | 8. | 2. | 1. |
| 2013 | 25 | 7. | 6. | 11. | 11. | 2. | 2. |
| 2015 | 27 | 1. | 3. | 3. | — | 2. | — |
| 2017 | 29 | 2. | 3. | 7. | — | 2. | — |
| 2019 | 31 | 9. | 6. | 5. | — | 1. | — |
| 2021 | 33 | 6. | 5. | DNF | — | 6. | — |
Výsledky ve Světovém poháru editovat
| Sezóna | Věk | Sezónní výsledky | Výsledky na Ski Tour | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Celkově | Distance | Sprinty | Nordic Opening |
Tour de Ski |
WC Final |
Ski Tour Kanada | ||
| 2005/06 | 18 | 78. | NC | 48. | — | — | — | — |
| 2006/07 | 19 | 37. | 28. | 39. | — | — | — | — |
| 2007/08 | 20 | 4. | 7. | 18. | — | 1. | 18. | — |
| 2008/09 | 21 | 12. | 12. | 17. | — | — | 3. | — |
| 2009/10 | 22 | 8. | 4. | 52. | — | — | 3. | — |
| 2010/11 | 23 | 5. | 6. | 12. | 3. | 5. | — | — |
| 2011/12 | 24 | 4. | 4. | 15. | 4. | 7. | 3. | — |
| 2012/13 | 25 | 8. | 7. | 20. | — | 7. | 3. | — |
| 2013/14 | 26 | 7. | 4. | 38. | 2. | — | 5. | — |
| 2014/15 | 27 | 7. | 4. | 21. | 5. | — | — | — |
| 2015/16 | 28 | 5. | 4. | 22. | 6. | 4. | — | 12. |
| 2016/17 | 29 | 9. | 5. | 69. | — | 11. | 8. | — |
| 2017/18 | 30 | 7. | 6. | 43. | 1. | — | 7. | — |
| 2018/19 | 31 | 10. | 7. | 35. | 4. | — | 10. | — |
| 2019/20 | 32 | 14. | 10. | 69. | 14. | 12. | — | — |
| 2020/21 | 33 | 53. | 42. | — | — | — | — | — |
| 2021/22 | 34 | 31. | 20. | NC | — | 16. | — | — |
Osobní život editovat
Je svobodná a žije ve městě Sundsvall. Jejím přítelem je švédský běžec na lyžích Tiio Soederhielm.[7]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Dostupné online.
- ↑ JONSSON, Peter. Nu är Kalla bäst genom tiderna. SVT Sport [online]. 15. 2. 2018. Dostupné online. (švédsky)
- ↑ a b OlympicTalk. Charlotte Kalla, nine-time Olympic medalist for Sweden, retires. NBC Sports.com [online]. 24. 3. 2022. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SHEFFERD, Neil. Triple Olympic champion Kalla announces retirement from cross-country skiing. insidethegames.biz [online]. 29. 3. 2022. Dostupné online.
- ↑ Charlotte Kalla ends elite career. fis-ski.com [online]. 24. 3. 2022. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Skidor.com. www.skidor.com [online]. [cit. 2008-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-09.
- ↑ a b NB olympics.com
- ↑ Daily Medallists (10 Feb) - Pyeongchang 2018 Olympic Winter Games. www.olympic.org [online]. [cit. 2018-02-11]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Charlotte Kalla na Wikimedia Commons - Profil Charlotte Kalla na webu FIS
- Profil Charlotte Kalla na webu Fischersports
- Charlotte Kalla v databázi Olympedia (anglicky)
