Charbin

město v Číně

Charbin (čínsky 哈尔滨Cha-er-pin, pchin-jinem Hā'ěrbīn, někdy též Harbin) je subprovinční město v Čínské lidové republice. Jedná se o hlavní správní, hospodářské, kulturní a dopravní centrum severovýchodní Číny a největší město a správní středisko provincie Chej-lung-ťiang.

Charbin
哈尔滨
Centrum Charbinu
Centrum Charbinu
Charbin – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška150 m n. m.
StátČínaČína Čína
provincieChej-lung-ťiang
Administrativní dělení9 obvodů, 2 města, 7 okresů
Charbin
Charbin
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha53 068 km²
Počet obyvatel10 000 008 (2020)
Hustota zalidnění188,4 obyv./km²
Etnické složení93,45̬% Chanové
Správa
Vznik1898
Oficiální webwww.harbin.gov.cn
Telefonní předvolba(+86) 451
PSČ150000
Označení vozidel黑A
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leží na řece Sungari nedaleko hranice s Ruskem. Bylo budováno od konce 19. století spíše v evropském než asijském stylu – odtud přezdívka Paříž východu (nebo též Moskva či Petrohrad východu); dodnes je zde patrný ruský vliv. Dnes ve městě žije přes 3 miliony lidí. V jeho bezprostředním okolí pak na 9,4 milionu.

Dějiny editovat

Území dnešního města bylo osídleno nejpozději na konci doby kamenné (kolem roku 2200 př. n. l.). Zakladatelem a prvním císařem byl Wanyan Aguda, vládl v letech 1115–1123 a založil dynastii Jin (1115–1234). V roce 1115 Aguda založil Jinovo hlavní město Šanjing (Horní hlavní město), prefekturu Huining v dnešním okrese Acheng v Harbinu. Po Agudově smrti zahájil nový císař Wanyan Šeng výstavbu nového města podle jednotného plánu. Plán a stavby napodobovaly velká čínská města, zvláště Bianjing (Kaifeng), ale hlavní město Jin bylo menší než jeho vzor. Prefektura Huining sloužila jako první nadřazené hlavní město říše Jin až do roku 1153, kdy Wanyan Liang (čtvrtý císař dynastie Jin) přesunul hlavní město do Janjingu (nyní Peking). Jeho nástupce, císař Šizong obnovil město v roce 1173. Ruiny prefektury byl objeveny asi 2 km od dnešní centrální městské oblasti Acheng.

Po dobytí říše Jin Mongoly (1211–1234) byla prefektura Huining opuštěna. V 17. století Mandžuové použili stavební materiál z prefektury Huining ke stavbě nové pevnosti v Alčuce. Oblast Charbin zůstala převážně venkovem až do 19. století, s více než deseti vesnicemi a asi 30 000 lidmi v dnešním městě do konce 19. století

Moderní město editovat

Základy moderního města byly položeny v roce 1895, kdy zde Ruské impérium začalo stavět Transmandžuskou železnici (později přejmenovanou na Východočínskou železnici). Charbin se stal centrem výstavby, byly zde ubytovány desítky tisíc ruských inženýrů, úředníků, vojáků a obchodníků s rodinami. Během rusko-japonské války (19041905) se důležitost města ještě zvýšila, neboť zde byla hlavní základna ruské armády v Mandžusku. V letech 19101911 zemřelo množství obyvatel na mandžuský mor. Po říjnové revoluci do města přišly desetitisíce emigrantů z Ruska. Počet obyvatel velmi rychle stoupl, v té době se jednalo o největší komunitu Evropanů v Asii. Založili zde katedrálu sv. Sofie.

V roce 1932 začala japonská okupace Charbinu, jež trvala až do skončení druhé světové války. V bezprostředním okolí města prováděli Japonci vědecké a vojenské experimenty známé jako Jednotka 731, při nichž na čínských a spojeneckých zajatcích testovali chemické a biologické zbraně.

Po zřízení Čínské lidové republiky město zůstalo důležitým správním centrem a dopravním uzlem. Bylo zde vybudováno mnoho továren, mezi nimi výrobny traktorů, cementu, turbín, strojů a petrochemické rafinerie. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let bylo město otevřeno zahraničnímu obchodu a zahraničním investicím, takže od té doby zažívá čilý ekonomický rozmach.[1]

Doprava editovat

Hlavním letištěm je mezinárodní letiště Charbin Tchaj-pching uvedené do provozu v roce 1979, které se nachází bezmála čtyřicet kilometrů jihozápadně od centra.

Památky editovat

  • Ruiny středověké prefektury - na nich postavené muzeum, sochy Agudy a jeho velitele Nianhana
  • Buddhistický chrám Ji Le
  • Pravoslavná katedrála sv. Sofie byzantského typu (s věží o výšce 35 m)

Vzdělávání editovat

Nejvýznamnější charbinskou univerzitou je Charbinská polytechnická univerzita založená v roce 1920, která je členkou Ligy C9. Její campus je v městském obvodě Nang-ang.

Správní členění editovat

Subprovinční město Charbin se člení na 9 obvodů, 2 městské okresy a 7 okresy. Městské obvody Tao-li, Nan-kang, Tao-waj, Pching-fang, Sung-pej a Siang-fang tvoří vlastní město Charbin, obklopují je předměstské obvody Chu-lan, A-čcheng a Šuang-čcheng, vzdálenější jsou satelitní města Šang-č’ a Wu-čchang. Zbytek prefektury je tvořen venkovskými okresy.

Správní členění subprovinčního města Charbin
Název Počet obyvatel
(2010)
Rozloha
km²
Hustota zalidnění
(obyv. na km²)
(2010)
český přepis znaky
Městské obvody
Tao-li 道里区 923 762 479 1 928
Nan-kang 南岗区 1 343 857 183 7 347
Tao-waj 道外区 906 421 619 1 465
Pching-fang 平房区 190 253 98 1 941
Sung-pej 松北区 236 848 736 322
Siang-fang 香坊区 916 408 340 2 699
Chu-lan 呼兰区 764 534 2 186 350
A-čcheng 阿城区 596 856 2 452 243
Šuang-čcheng 双城区 825 634 3 112 265
Městské okresy
Šang-č’ 尚志市 585 386 8 825 66
Wu-čchang 五常市 881 224 7 502 118
Okresy
I-lan 依兰县 388 319 4 616 84
Fang-čeng 方正县 203 853 2 969 69
Pin 宾县 551 271 3 845 143
Pa-jen 巴彦县 590 555 3 138 188
Mu-lan 木兰县 277 685 3 600 77
Tchung-che 通河县 210 650 5 676 37
Jen-šou 延寿县 242 455 3 150 77
Celkem 10 635 971 53 524 199

Osobnosti spjaté s historií města editovat

Partnerská města editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

Externí odkazy editovat