Carnotaurus
Carnotaurus (ve volném překladu „masožravý býk“) byl plazopánvý teropodní dinosaurus z kladu Furileusauria v rámci čeledi Abelisauridae, žijící v období svrchní křídy, přibližně před 72 až 69,9 miliony let.[1] Nad očima měl dva výrůstky, které připomínaly býčí rohy. Z této podobnosti vzniklo také jeho pojmenování. Fosilie tohoto dinosaura byly objeveny v argentinské provincii Chubut. Na základě nálezů úlomků lebek se předpokládá, že mohl být rozšířen téměř po celém superkontinentu Gondwaně.[2]
 CarnotaurusStratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 72 až 69,9 miliony let | |
|---|---|
 Kostra karnotaura v Chlupáčově muzeu v Praze | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | plazi (Sauropsida) |
| Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
| Řád | plazopánví (Saurischia) |
| Podřád | Theropoda |
| Infrařád | Ceratosauria |
| Čeleď | Abelisauridae |
| Podčeleď | Carnotaurinae |
| Rod | Carnotaurus |
| Binomické jméno | |
| Carnotaurus sastrei Bonaparte, 1985 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis editovat
Byl to po dvou chodící masožravec dlouhý přibližně 7 až 9 metrů[3] a vážící přes 1,5 tuny (snad až 2,7 tuny).[4][5] Podle odborné práce z roku 2021 měřil nejdelší známý a detailněji popsaný exemplář 7,75 metru a zaživa vážil asi 2113 kilogramů.[6]
Zajímavé jsou také jeho přední končetiny, které jsou i přes masivní ramena velmi krátké a nejspíš prakticky nepoužitelné. Vykazují nicméně zvláštní stavbu, typickou pro vývojově odvozené abelisauridy[7]. Nohy byly velmi dlouhé a silné a spolu s dalšími adaptacemi zřejmě umožňovaly rychlý běh[8]. Síla jeho čelistního stisku byla mnohem menší, než například u slavného druhu Tyrannosaurus rex, činila podle odhadů zhruba 3341 newtonů.[9]
Otázkou jeho potravy se zabývají mnozí paleontologové. Problémem totiž je, že ač měl mohutnou lebku se silnými žvýkacími svaly, jeho spodní čelist byla relativně slabá a ani zuby neodpovídají velikosti tohoto teropoda. Patrně lovil mláďata sauropodů, jako byl Chubutisaurus, menší ornitopody nebo se živil také mršinami.[10] Jeho lebka měla unikátní stavbu, odlišnou od stavby lebek jiných skupin teropodů.[11]
Podrobný výzkum lebky karnotaura odhalil množství otvorů v lebečních kostech (včetně obou "rohů") a ukázal na dosud neznámé morfologické podobnosti s lebkami jiných teropodů (i mimo čeleď Abelisauridae).[12]
Formálně byl tento teropodní dinosaurus popsán v roce 1985 argentinským paleontologem José F. Bonapartem.[13]
Zajímavost editovat
Carnotaurus schopný měnit barvu kůže (literární smyšlenka) se objevuje také v románu Michaela Crichtona Ztracený svět: Jurský park.
Model kostry karnotaura o délce 8 metrů je od prosince roku 2008 možné vidět v Chlupáčově muzeu historie Země v Praze.[14]. Jedná se o vůbec první anatomicky věrnou repliku dinosauří kostry v Česku, umístěnou v trvalé expozici.[15]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ https://www.darwinsdoor.co.uk/prehistoricplanet/carnotaurus-sastrei-the-short-handed-sprinter.html
- ↑ https://dinosaurusblog.com/2010/06/14/852424-kuze-masozraveho-byka/
- ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
- ↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 81 (anglicky)
- ↑ Nicolás E. Campione, David C. Evans, Caleb M. Brown, Matthew T. Carrano (2014). Body mass estimation in non-avian bipeds using a theoretical conversion to quadruped stylopodial proportions. Methods in Ecology and Evolution. doi:10.1111/2041-210X.12226 Archivováno 26. 5. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Reolid, M.; Cardenal, F. J.; Reolid, J. (2021). Digital 3D models of theropods for approaching body-mass distribution and volume. Journal of Iberian Geology. doi: https://doi.org/10.1007/s41513-021-00172-1
- ↑ http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1475-4983.2011.01091.x/abstract
- ↑ http://dinosaurusblog.com/2012/02/25/921108-karnotaurus-behal-velmi-rychle/
- ↑ Mazzetta, G. V., Cisilino, A. P., Blanco, R. E. & Calvo, N. (2009). Cranial mechanics and functional interpretation of the horned carnivorous dinosaur Carnotaurus sastrei. J. Vertebr. Paleontol. 29, 822–830.
- ↑ https://dinomuseum.ca/2020/03/24/the-weird-dinosaurs-saga-carnotaurus/
- ↑ https://paleonerdish.wordpress.com/2020/09/15/the-skull-of-carnotaurus/
- ↑ Cerroni, M. A.; Canale, J. I. & Novas, F. E. (2020). The skull of Carnotaurus sastrei Bonaparte 1985 revisited: insights from craniofacial bones, palate and lower jaw. Historical Biology. doi: 10.1080/08912963.2020.1802445
- ↑ SOCHA, Vladimír. 40 let s dinosaury. OSEL.cz [online]. 30. prosince 2021. Dostupné online. (česky)
- ↑ KOŠŤÁK, Martin; KRAFT, Petr. Chlupáčovo muzeum historie Země [online]. Přírodovědecká fakulta UK Praha, 2008-11 [cit. 2008-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-30.
- ↑ https://veda.instory.cz/1441-prvnim-ceskym-dinosaurem-se-stal-desivy-dravec-z-argentiny.html
Literatura editovat
- Benton, Michael, J. (2019). Dinosaurs Rediscovered (The Scientific Revolution in Paleontology). Thames and Hudson, London (str. 239). (anglicky)
- Mauricio A. Cerroni & Ariana Paulina-Carabajal (2019). Novel information on the endocranial morphology of the abelisaurid theropod Carnotaurus sastrei. Comptes Rendus Palevol. doi: https://doi.org/10.1016/j.crpv.2019.09.005
- Christophe Hendrickx & Phil R. Bell (2021). The scaly skin of the abelisaurid Carnotaurus sastrei (Theropoda: Ceratosauria) from the Upper Cretaceous of Patagonia. Cretaceous Research. 104994. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2021.104994
Česká literatura editovat
- SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, str. 74.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Carnotaurus na Wikimedia Commons 
Taxon Carnotaurus ve Wikidruzích- SOCHA, Vladimír. První český dinosaurus. OSEL.cz [online]. 25. srpna 2020. Dostupné online. (česky)
