Wikipedie

Carles Puigdemont

španělský politik

Carles Puigdemont i Casamajó (* 29. prosince 1962, Amer) je katalánský politik, někdejší publicista a novinář. Do svého sesazení Senátem byl předsedou katalánské vlády, přesněji prezident katalánské Generalitat.

Carles Puigdemont
Carles Puigdemont
Carles Puigdemont
130. předseda vlády Katalánska
Ve funkci:
12. ledna 2016 – 27. října 2017
PanovníkJuan Carlos I.
Filip VI.
Předseda asociace místních samospráv pro nezávislost
Ve funkci:
17. července 2015 – 30. listopadu 2016
PředchůdceJosep Maria Vila d'Abadal i Serra
NástupceJosep Andreu i Domingo
Primátor Girony
Ve funkci:
19. března 2011 – 15. března 2013
Poslanec Parlamentu Katalánska
Ve funkci:
10. listopadu 2016 – 27. října 2017 (parlament rozpuštěn)
Stranická příslušnost
ČlenstvíPartit Demòcrata Europeu Català (Katalánská evropská demokratická strana)
Narození29. prosince 1962 (61 let)
Amer, Španělsko
ChoťMarcela Toporová (od 2000)
DětiMagali a Maria
SídloGirona
Alma materUniversitat de Girona Facultat de Lietres
Profesepolitický aktivista, novinář a politik
NáboženstvíChristian atheism
PodpisCarles Puigdemont, podpis
CommonsCarles Puigdemont
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Puidgemont se narodil v městečku Amer, v katalánské provincii Girona (tj. v Katalánském autonomním společenství) v pekařské rodině. Studoval katalánskou filologii na univerzitě v Gironě (UdG), avšak studium nedokončil.[1] V roce 1982 začal pracovat v deníku El Punt, nejprve jako korektor, později jako redaktor a deník nakonec opouštěl jako jeho výkonný šéfredaktor. V roce 1993 si vzal rok volna a procestoval takřka celou Evropu. Své zkušenosti z cest později zúročil v mnoha reportážích, a zároveň tak načerpal inspiraci k publikování své první knihy Cata...què? (1994), v niž se věnuje zahraničnímu pokrytí katalanismu v průběhu 20. století. V letech 1999–2002 byl vůbec prvním šéfem katalánské tiskové kanceláře Agència Catalana de Notícies a roku 2004 stál u zrodu magazínu Catalonia Today, který od té doby přináší všechny zásadní zprávy z Katalánska v angličtině. Carles Puigdemont se během své novinářské dráhy také velmi zajímal o použití nových technologií v komunikaci a později, už jako politik, byl též jedním z průkopníků komunikace skrze sociální sítě.[2]

Politická dráha editovat

Vzdal se novinářské dráhy, když přijal v roce 2006 kandidaturu za stranu Convergència i Unió (CiU), které byl členem již od roku 1983, aby se později spolupodílel na založení ofenzivnější platformy: Katalánské evropské demokratické strany (Partit Demòcrata Europeu Català). V letech 2011–2016 byl starostou města Girona, jako první starosta města, který nebyl z socialistické strany Katalánska po třiceti letech.[3] Poté zastával také i post předsedy Asociace katalánských obcí pro nezávislost.[2]

V katalánských volbách v roce 2015 kandidoval na post poslance v katalánském parlamentu, kam byl zvolen. Dne 12. ledna 2016 byl zvolen prezidentem Generalitat Katalánska,[4] což je běžně interpretováno jako funkce ministerského předsedy. Jako první představitel tohoto autonomního společenství nesložil přísahu na španělskou ústavu a krále Filipa VI. Následně rezignoval na úřad starosty Girony.

Katalánská krize editovat

Související informace naleznete také v článcích Katalánská republika (2017) a Katalánská krize 2017.
Vyhlášení nezávislosti a trestní stíhání editovat

Přední představitelé ústřední vlády Španělska pohrozili opakovaně v září 2017 Puigdemontovi trestním stíháním za přípravu protiústavního referenda o nezávislosti Katalánska připravovanému k. 1. říjnu 2017.[5][6] Dle španělské prokuratury mu hrozí až 30 let pobytu za mřížemi za vzpouru.[7] Po vyhlášení nezávislosti Katalánska parlamentem tohoto španělského autonomního regionu dne 27. října 2017 na základě výsledků výše zmíněného referenda vyzval veřejnost, aby hájila tento stav nenásilně, ale vytrvale.[8]

Sám však koncem října roku 2017 odjel ze země, pobývá v belgickém Bruselu, kde prohlásil, že se bude bránit vydání do vlasti.[9] Španělský soud následně na něj a na čtyři další bývalé ministry, kteří se odmítli vrátit z Bruselu, vydal evropský zatykač.[10] V neděli 5. listopadu se dobrovolně přihlásil belgické policii.[11] Vyšetřující soudce po líčení trvajícím 10 hodin rozhodl o jeho propuštění z vazby za podmínky, že nesmí opustit území Belgii bez svolení soudu.[12]

5. prosince však španělský Nejvyšší soud evropský zatýkací rozkaz zrušil. Jako důvod uvedl, že vzhledem k tomu, že Puigdemont kandiduje ve volbách do katalánského parlamentu, plánuje se s vysokou pravděpodobností do Španělska vrátit. Dále uvedl, že se tím snaží vyrovnat postavení členů katalánské vlády, kteří se nacházejí v Belgii, s postavením těch, kteří zůstali ve Španělsku.[13] Řízení v Belgii bylo ukončeno o 9 dní později.[14] Španělská prokuratura se snažila evropský zatýkací rozkaz obnovit v souvislosti s Puigdemontovou cestou do Dánska dne 22. ledna 2018, španělský Nejvyšší soud však tuto žádost zamítl. Podle některých španělských médií je pravým důvodem, proč byl evropský zatykač stažen a nebyl obnoven, fakt, že ani v Belgii, ani v Dánsku není vzpoura trestným činem. Podle zásady oboustranné trestnosti by tedy oba státy mohly katalánského politika vydat jen ke stíhání dalších trestných činů, z nichž je viněn (např. zpronevěra veřejných prostředků), nikoli však za samotné vyhlášení nezávislosti.[15]

Evropský zatykač byl obnoven 23. března 2018, kdy byl Puigdemont na návštěvě Finska. Zadržen byl nakonec o dva dny později, 25. března, na zpáteční cestě autem zpět do Belgie, a to v Německu po překročení dánsko-německé státní hranice.[16] Podle sdělení svého právníka krátce po uvalení vazby zvažoval možnost podání žádosti o politický azyl v Německu.[17] Po necelých dvou týdnech vazby, 6. dubna, byl z vazby propuštěn na kauci. Soud zároveň rozhodl, že ho není možné do Španělska vydat pro trestný čin vzpoury.[18] Ohledně trestného činu zpronevěry veřejných prostředků německý soud rozhodl, že podmínky pro vydání Carlese Puigdemonta jsou splněny. Španělsko však 19. července evropský zatýkací rozkaz stáhlo a k samotnému vydání tedy nedošlo.[19]

Španělský soud evropský zatýkací rozkaz obnovil 14. října 2019, tentokrát však pouze pro trestný čin zpronevěry veřejných prostředků. Stalo se tak v návaznosti na odsouzení ostatních katalánských politiků, kteří se separatistického hnutí účastnili.[20]

 
Demonstrace na podporu Puidgemonta v Barceloně 15. dubna 2018

Na konci března 2018 podal stížnost k Radě pro lidská práva OSN. Namítal v ní, že Španělsko porušilo jeho práva vyplývající z Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, konkrétně právo být volen, svobodu projevu a svobodu sdružování.[21]

Opětovná kandidatura editovat

V reakci na vyhlášení samostatnosti španělská vláda rozpustila katalánský parlament, předčasné volby se konaly 21. prosince 2017. V těchto volbách sice na prvním místě neumístila žádná separatistická strana, separatisté strany ale získaly většinu v parlamentu.[22] V polovině ledna 2018 se dvě největší separatistické strany, Junts per Catalunya (Společně pro Katalánsko) a Esquerra Republicana de Catalunya (Katalánská republikánská levice), dohodly na Carlesi Puigdemontovi jako společném kandidátovi na předsedu katalánské vlády.[23] Sám Puigdemont v rozhovoru pro Catalunya Radio o několik dní později uvedl, že je připraven vést zemi ze zahraničí. Tuto možnost označil jako lepší pro Katalánsko; kdyby se vrátil do Španělska, byl by zatčen a nemohl by tedy svou funkci řádně vykonávat. Španělská vláda přitom již dříve prohlásila, že bude-li Puigdemont opět zvolen katalánským premiérem a nevrátí-li se do Španělska, zůstane Katalánsko pod její přímou správou, kterou na toto území uvalila po vyhlášení nezávislosti.[24]

Aby se mohl stát opět katalánským premiérem, bude se však Puigdemont muset podle španělských předpisů zúčastnit své volby v katalánském parlamentu. Jako nejpravděpodobnější se jeví řešení, že se schůze zúčastní pomocí telekonference; tato možnost však dle právního oddělení katalánského parlamentu odporuje předpisům a jeho volba by pak nebyla platná. Osobně se však volby zúčastnit nemůže, neboť na španělském území je na něj v současnosti (leden 2018) stále vypsán zatykač. Španělský ministr vnitra prohlásil na konci ledna 2018, že je španělská vláda připravena Puigdemontovi zabránit, aby se jakkoliv dostal nepozorovaně do budovy parlamentu.[25] O několik dní později, 26. ledna, podala k Ústavnímu soudu návrh na posouzení ústavnosti Puigdemontovy kandidatury.[26] Ten již druhého dne rozhodl, že kandidát na katalánského premiéra musí být osobně účasten své volby a že tuto účast nelze zařídit pomocí technických prostředků. Volbu, plánovanou původně na 30. ledna 2018, zrušil; Puigdemontovu kandidaturu však prozatím ponechal v platnosti.[27] Nakonec se však sám rozhodl svou kandidaturu stáhnout.[28]

Carles Puigdemont roku 2019 kandidoval do Evropského parlamentu. Jeho kandidatura byla původně španělskými úřady zamítnuta, toto rozhodnutí však bylo zrušeno soudem.[29] Ve volbách byl zvolen. K tomu, aby se stal poslancem, však bylo třeba, aby ve španělském hlavním městě složil slib. Vzhledem k tomu, že na něj byl na španělském území stále vypsán zatýkací rozkaz, znamenalo by to, že by byl zatčen. Poslancem se tedy stát nemohl.[30] Začátkem ledna 2020 byl Evropským parlamentem uznán za legálně zvoleného poslance s platností od začátku mandátu. 9. března 2021 zbavil Evropský parlament Puigdemonta spolu se dvěma dalšími separatistickými politiky poslanecké imunity. Belgické úřady tak mohou zahájit řízení o jejich vydání do Španělska.[31]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ RADAČIČOVÁ, Simone. Z novináře do čela Katalánska. Carles Puigdemont chce referendum za každou cenu, hrozí mu i vězení. Hospodářské noviny. 2017-09-30. Dostupné online [cit. 2017-10-04]. 
  2. ↑ a b PHOENICKS. Catalunya 2011 [online]. 5. 10. 2017 [cit. 2018-06-19]. Dostupné online. 
  3. ↑ Who is Catalan leader Carles Puigdemont?. www.aljazeera.com [online]. [cit. 2022-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Biografía de Carles Puigdemont. www.buscabiografias.com [online]. [cit. 2017-09-27]. Dostupné online. (španělsky) 
  5. ↑ Madrid ‚útočí‘ na Katalánsko. Po razii v kancelářích vlády bylo zatčeno 12 osob | Svět. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2017-09-20 [cit. 2022-11-04]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  6. ↑ Katalánský premiér může kvůli referendu skončit ve vězení, Novinky.cz 17.9. 2017
  7. ↑ Catalonia crisis escalates as Spain set to impose direct rule within days. the Guardian [online]. 2017-10-21 [cit. 2022-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ O nezávislost usilujte nenásilně, ale vytrvale, vyzval Katalánce Puigdemont. Novinky.cz. 28. října 2017.
  9. ↑ Puigdemont se chce bránit případnému vydání do Španělska. ČT24 [online]. [cit. 2022-11-04]. Dostupné online. 
  10. ↑ Do ulic Barcelony vyšly tisíce lidí. Soud poslal do vazby katalánského vicepremiéra a sedm exministrů. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2022-11-04]. Dostupné online. 
  11. ↑ Puigdemont se vzdal belgické policii, byl na něj vydán evropský zatykač. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2022-11-04]. Dostupné online. 
  12. ↑ Katalánský expremiér Puigdemont je na svobodě, nesmí ale opustit Belgii. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2022-11-04]. Dostupné online. 
  13. ↑ Coup de poker: le magistrat espagnol retire le mandat d'arrêt européen contre Puigdemont. RTBF.be [online]. 5.12.2017 [cit. 14.12.2017]. Dostupné online. (francouzsky) 
  14. ↑ Catalogne: fin de la procédure d'extradition visant Puigdemont en Belgique. RTBF.be [online]. 14.12.2017 [cit. 14.12.2017]. Dostupné online. (francouzsky) 
  15. ↑ Katalánský expremiér Puigdemont odletěl do Dánska. Španělská prokuratura žádá o aktivaci eurozatykače. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 22.1.2018 [cit. 22.1.2018]. Dostupné online. 
  16. ↑ Carles Puigdemont arrêté à la frontière allemande alors qu'il quittait le Danemark. RTBF.be [online]. 25.3.2018 [cit. 25.3.2018]. Dostupné online. (francouzsky) 
  17. ↑ Eskalation in Barcelona: Mehr als hundert Verletzte bei Protesten in Katalonien. FAZ.NET. Dostupné online [cit. 2022-11-04]. ISSN 0174-4909. (německy) 
  18. ↑ Katalánský expremiér Puigdemont je volný, zaplatil kauci a opustil německou vazbu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 6.4.2018 [cit. 7.4.2018]. Dostupné online. 
  19. ↑ Španělský soudce rozhodl o zrušení eurozatykače na Puigdemonta a další ministry, zatknout je ale mohou doma. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 19.7.2019 [cit. 2.11.2019]. Dostupné online. 
  20. ↑ Carles Puigdemont sous le coup d'un nouveau mandat d'arrêt, il appelle à la mobilisation. RTBF.be [online]. 14.10.2019 [cit. 2.11.2019]. Dostupné online. (francouzsky) 
  21. ↑ Un Comité de l'Onu enregistre une plainte de Puigdemont sur la violation de ses droits. RTBF.be [online]. 26.3.2018 [cit. 26.3.2018]. Dostupné online. (francouzsky) 
  22. ↑ NOVÁK, Pavel. V Katalánsku finišuje sčítání hlasů, separatisté už slaví. Po volbách budou mít opět většinu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 21.12.2017 [cit. 17.1.2018]. Dostupné online. 
  23. ↑ Catalogne: les grands partis indépendantistes d'accord pour investir Puigdemont. RTBF.be [online]. 17.1.2018 [cit. 17.1.2018]. Dostupné online. (francouzsky) 
  24. ↑ Carles Puigdemont assure qu'il peut diriger la Catalogne depuis la Belgique. RTBF.be [online]. 19. 1. 2017 [cit. 19.1.2017]. Dostupné online. (francouzsky) 
  25. ↑ Catalogne: Madrid décidé à empêcher un retour secret de Puigdemont même en "ULM". RTBF.be [online]. 23.1.2018 [cit. 24.1.2018]. Dostupné online. (francouzsky) 
  26. ↑ Crise en Catalogne: Madrid attaque la candidature de Carles Puigdemont devant la Cour constitutionnelle. RTBF.be [online]. 26.1.2018 [cit. 26.1.2018]. Dostupné online. (francouzsky) 
  27. ↑ Le tribunal espagnol suspend préventivement l'investiture de Carles Puigdemont. RTBF.be [online]. 27.1.2018 [cit. 28.1.2018]. Dostupné online. (francouzsky) 
  28. ↑ DE LAGUÉRIE, Henry. Catalogne : Carles Puigdemont se retire mais le blocage persiste. RTBF.be [online]. 2.3.2018 [cit. 25.3.2018]. Dostupné online. (francouzsky) 
  29. ↑ L’ex-président catalan Puigdemont autorisé à se présenter aux élections européennes. RTBF.be [online]. 6.5.2019 [cit. 2.11.2019]. Dostupné online. (francouzsky) 
  30. ↑ Carles Puigdemont, élu eurodéputé, ne pourra pas faire sa rentrée à Strasbourg. RTBF.be [online]. 2.7.2019 [cit. 2.11.2019]. Dostupné online. (francouzsky) 
  31. ↑ Europoslanci zbavili Puigdemonta imunity. Belgie tak bude moct rozhodnout o jeho vydání. ČT24 [online]. [cit. 2021-03-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Carles_Puigdemont&oldid=23600222“