Wikipedie

Císařský ostrov

říční ostrov v Praze

Císařský ostrov je s rozlohou cca 66 ha[1] největší pražský ostrov. Leží na Vltavě na pěší trase ze Stromovky do Troje, v katastrálním území Bubenče, na území městských částí Praha 6 a Praha 7. V jeho západní části se nachází Ústřední čistírna odpadních vod pro Prahu.

Císařský ostrov
Císařský ostrov, panorama, severovýchodní část
Císařský ostrov, panorama, severovýchodní část
Císařský ostrov
Císařský ostrov
StátČeskoČesko Česko
• MěstoPraha
• ČtvrťBubeneč
Topografie
Rozloha0,66 km²
Zeměpisné souřadnice50°6′45″ s. š., 14°25′17″ v. d.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Možná hledáte: ostrov Císařská louka na Smíchově.

Dříve býval na ostrově bohatý společenský život ve výletních restauracích či zahrádkářské kolonii. Stavba čistírny odpadních vod v 60. letech minulého století však způsobila úpadek ostrova jako rekreačního místa. Ostrov je nyní občany Prahy chápán pouze jako propojení mezi Trojou a Stromovkou. Fungují zde jenom zájmové spolky se psy a koňmi.

Historie editovat

Ostrov byl darován českými stavy do osobního majetku Rudolfa II. Předtím patřil k majetkovému příslušenství úřadu nejvyššího purkrabí pražského. Na dnešní ploše ostrova ležela i část Královské obory, neboť se nacházela i mezi klikatícími se meandry Vltavy.

Vlivem povodní se tvářnost říční nivy měnila, například v 18. století rozdělovalo ostrov napříč ještě jedno říční rameno. Řečiště Vltavy v této oblasti bylo v letech 1899 - 1902 významně ovlivněno výstavbou plavebního kanálu a zdymadla Podbaba. Kanál je dlouhý 2,8 km a ve své horní části odřízl sady patřící ke Královské oboře. Přerušil původní říční rameno tekoucí k Císařskému mlýnu. To bylo z velké části zasypáno a jeho torzem zachovaným do dneška je Malá říčka. Po pravé straně Císařského ostrova se nachází zřejmě poslední přírodní úsek koryta Vltavy v Praze s peřejemi.

Původní čisticí stanice v Bubenči, která byla dokončená roku 1905 a v současnosti je muzeem, zde umístila kalojemy. Roku 1967 byla na ostrově spuštěna Ústřední čistírna odpadních vod.

Popis editovat

Mosty a lávka editovat

 
Císařský ostrov s Trojskou lávkou, panorama, severozápadní část

Na ostrov vedou tři mosty a lávka. Nejpoužívanější most, který spojuje Císařský ostrov s nábřežím u Královské obory, byl v roce 2006 zbořen a nahrazen širším a vyšším. Další dva mosty na bubenečské straně slouží pro obsluhu čistírny. Lávka z roku 2020 spojuje ostrov s Trojou a je určena pro pěší a cyklisty. Nahradila starší lávku z roku 1984, která se v roce 2017 zřítila a čtyři lidé byli při pádu zraněni. V dlouhodobém plánu je vybudování mostu, který by umožnil tramvajové spojení Podbaby s Bohnicemi, a jeho dočasná náhrada lanovou dráhou.[2]

Povodně editovat

 
Výstavba čističky v lednu 2017.

Po povodních v roce 2002 vzala za své Zahrádkářská kolonie, psí cvičiště, nekryté jezdecké závodiště a velká část cenných vzrostlých stromů. Známý pražský jezdecký areál byl po katastrofálních povodních v roce 2002 nově vybudován včetně koňských stájí a kryté i venkovní jízdárny. V červnu 2013 celý areál opět těžce poškodila katastrofální povodeň. Dne 9. 6. 2013 po velké bouřce nad Prahou došlo k tomu, že si Vltava uprostřed ostrova vytvořila zcela nové říční koryto, ostrov tak rozdělila na dvě části. Voda v novém korytě ohrožovala budovu čistírny odpadních vod a pro její záchranu zasahovaly i ženijní jednotky armády.[3]

Ústřední čistírna vod editovat

 
Ústřední čistička odpadních vod. Pohled z Baby, nalevo za řekou pak Pražská zoologická zahrada a střecha Trojského zámku

Na ostrově byla v roce 1967 postavena Ústřední čistírna odpadních vod. Původní stavba a technologie musely být v tomto století modernizovány, aby vyhověly normám Evropské unie. Už od roku 2011 hrozily Praze pokuty, neboť normy požadovaly splnění limitů pro obsah dusíkatých látek v odpadních vodách, které čistírna nesplňovala. Město si vyjednalo výjimku[4] a v červenci 2013 Rada hlavního města Prahy schválila výstavbu nové čistírny.[5] Stavba měla být dokončena do konce roku 2017, to se ale nepodařilo. Zkušební provoz byl zahájen až v roce 2018 a plánuje se až do září 2021. Stavba čistírny vyšla na 6,1 miliardy korun, které město muselo uhradit samo, protože se nepodařilo získat peníze z EU.

Další názvy editovat

  • Purkrabský ostrov (dnes již nepožívaný název)[6]
  • Velký ostrov (dnes již nepožívaný název)[6]
  • Trojský ostrov (přenesením názvu ze zaniklého ostrova)

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ České ostrovní rekordy a zajímavosti - největší. geography.cz [online]. [cit. 2016-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-25. 
  2. ↑ Podbaba – Bohnice: Dočasná lanovka na 30 let, pak tramvaj na mostě a v tunelu [online]. 2020-05-05 [cit. 2023-05-15]. Dostupné online. 
  3. ↑ Velkou vodou rozpůlený Císařský ostrov v Praze spojí ženisté kamením
  4. ↑ Praha dala zelenou přestavbě čistírny na Císařském ostrově
  5. ↑ Nová část čističky na Císařském ostrově se schová pod zem
  6. ↑ a b Bubeneč - Císařský ostrov. www.bubenec.eu [online]. [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • LAŠŤOVKA, Marek, LEDVINKA, Václav a kol.: Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A–N). Praha: Libri, 1997, ISBN 80-85983-24-9, s. 111.
  • RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Na Císařském ostrově, s. 122–125. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Císařský_ostrov&oldid=23737142“