Brodek u Přerova (nádraží)

železniční stanice

Brodek u Přerova (dřívější název: Brodek)[1] je železniční stanice, která se nachází na trati Česká Třebová – Přerov, původní odbočné železniční trati společnosti c.k. privilegované Severní dráhy císaře Ferdinanda (SDCF) z Přerova do Olomouce v Brodku u Přerova. Je součástí třetího železničního rychlostního koridoru ČD.

Brodek u Přerova
Nádraží v roce 2014
Nádraží v roce 2014
StátČeskoČesko Česko
KrajOlomoucký
MěstysBrodek u Přerova
Souřadnice
Brodek u Přerova
Brodek u Přerova
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice331421
TraťČeská Třebová – Přerov
Nadmořská výška205 m n. m.
V provozu od1841
Zabezpečovací zařízeníESA 11
Dopravní koleje5
Nástupiště (nástupní hrany)3 (5)
Prodej jízdenekAno
Služby ve staniciVnitrostátní pokladní přepážkaPlatba v EurechBariérové WCVeřejné parkoviště
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Výstavba odbočné tratě SDCF Přerov–Olomouc probíhala v roce 1841, dne 17. října 1841 projel vlak do Olomouce.[2]

Zabezpečovací zařízení železniční stanice Hranice nad Moravou je dálkově řízeno z Centrálního dispečerského pracoviště Přerov (CDP Přerov).[3][4]

Tratě editovat

Vlečky editovat

  • v km 192,761 RSM Brodek u Přerova[5]
  • v km 0,660 IDS BC Brodek u Přerova[5]
  • v km 192,560 Cukrovar Brodek u Přerova[5]
  • v km 0,325 MORAVAMALT, s.r.o., sladovna Brodek u Přerova[5]

Stanice editovat

V roce 1841 byla postavena jako jediná železniční stanice na odbočném křídle Přerov–Olomouc SDCF. Staniční budovou byl strážní domek, který byl zbourán v roce 1927. V roce 1855 byla postavena podle plánů architektů Ernesta Ehrenhause výpravní budova.[2]

Výpravní budova editovat

V roce 1885 byla vybudována výpravní budova podle plánu architekta Ernesta Erenhause. Výpravní jednopatrová budova, která je obdélného půdorysu se třemi rizality (střední dvouosý, krajní jednoosé), na drážní straně ve středním rizalitu jsou dvojitá sdružená okna, s romantizujícími prvky. Výpravní budova byla krytá valbovou střechou. Korunní římsa byla zdobená zubořezem. V roce 1895 byla přistavěna přízemní boční křídla s plochou střechou.[1][2] V roce 1955 byla budova výpravny adaptována, byla vyměněna okna za čtvercová, původní vápencové omítky nahrazeny břizolitem. Zachovány zůstaly vystupující nároží a korunní římsa bez obloučkového vlysu.

Acetylenovna editovat

Nedaleko od výpravní budovy byla postavena z režného cihlového zdiva podle typového plánu (Spezialplan No 1873) z roku 1906. Přízemní tříosá stavba s plochou střechou. V budově byl umístěn tzv. mokrý plynojem. Byla to zvonová nádoba jejíž dolní okraj byl ponořen do vodní nádrže. Zvýšením nebo snížením tlaku acetylénu ve zvonu se zvon samočinně vynořil nebo ponořil do vody. Zvýšením tlaku ve vyvíječi plynu se nádoba s karbidem vynořila z vody a ustala reakce karbidu s vodou, při poklesu tlaku se karbid zanořil do vody a začal se vyvíjet acetylén (ethyn). Acetylén byl odváděn do čisticího přístroje, kde se zbavil nežádoucích příměsí snižujících svítivost (amoniak, sirovodík) v čisticí látce, nejčastěji se používalo chlorové vápno. Vyčištěný acetylén byl odveden do plynojemu přes plynoměr a následně do acetylénových lamp. V budově lampárny byl sklad karbidu a jáma na vápno.[6] Podle stejného typového plánu byla postavena dochovaná acetylénovna v Deutsch Wagramu v Rakousku.

Služby ve stanici editovat

V železniční zastávce jsou cestujícím poskytovány tyto služby: vnitrostátní pokladní přepážka (ČD), platba v eurech, platba platební kartou, prostory pro cestující, bezbariérové WC, veřejné parkoviště.[7] Restaurační zařízení je v blízkosti nádraží.

Turistické trasy začínají u nádraží:[8]

V blízkosti nádraží vede cyklotrasa 6049.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: NPÚ, ÚPS v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-66-0. S. 112–115. 
  2. a b c KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží (Architektura a stavební vývoj) I. díl. Litoměřice: [s.n.], 2003. 162 s. ISBN 80-902706-7-0, ISBN 80-902706-8-9. S. 114. 
  3. POLACH, Vlastimil. Centrální dispečerské pracoviště Přerov – pilotní projekt. automa.cz [online]. Časopis Automa [cit. 2017-06-19]. Dostupné online. 
  4. Operační program Doprava - DOZ Česká Třebová - Přerov. www.opd.cz [online]. Ministerstvo dopravy ČR [cit. 2017-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-02. 
  5. a b c d Drážní úřad. Seznam vleček k 10. 1. 2017. Dostupné online Archivováno 2. 6. 2020 na Wayback Machine.
  6. Borovcová... c.d., s. 86, 87
  7. Vše o stanici | České dráhy. www.cd.cz [online]. [cit. 2017-07-10]. Dostupné online. 
  8. Brodek u Přerova. Mapy.cz [online]. [cit. 2017-07-10]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava : NPÚ, ÚOP v Ostravě 2012.198 S. ISBN 978-80-85034-66-0
  • 160 let Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava 2001. Dostupné online.

Externí odkazy editovat