Boleslav III. Marnotratný
Boleslav III. Marnotratný též Lehnický, Štědrý či Bílý (1291 – 1352 klášter Lubuš) byl lehnicko-břežský kníže z lehnické větve slezských Piastovců, zeť Václava II. a švagr Jana Lucemburského.
| Boleslav III. Marnotratný | |
|---|---|
| lehnicko-břežský kníže | |
 Boleslavova jezdecká pečeť | |
| Narození | 1291 |
| Úmrtí | 1352 |
| Pohřben | klášter Lubuš |
| Manželky | Markéta Přemyslovna Kateřina Chorvatská |
| Potomci | Václav I. Lehnický Ludvík I. Lehnicko-Břežský Mikuláš |
| Rod | Slezští Piastovci |
| Otec | Jindřich V. Tlustý |
| Matka | Alžběta Kališská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Byl synem lehnicko-vratislavského knížete Jindřicha V. Tlustého. Po smrti svého otce byl ještě nezletilý a správu nad knížectvím vykonávali regenti. Roku 1303 byl ještě jako nedospělý oženěn svým poručníkem, českým králem Václavem II., s jeho dcerou Markétou.[1] Díky jeho spříznění s přemyslovským rodem se po smrti Václava III. o něm uvažovalo jako o nástupci na českém trůně.[2] Patřil mezi stoupence Lucemburků, v roce 1315 třeba ujistil krále Jana o své podpoře proti odbojnému Jindřichovi z Lipé. V roce 1322 se stal správcem Království českého po dobu královy nepřítomnosti.[2] Dne 9. května 1329 ve Vratislavi přijal od českého krále Jana Lucemburského své knížectví jako léno.[3] Stal se tak vazalem českého státu. V roce 1335 se účastnil historického setkání českého, polského a uherského krále ve Visegrádu.[4] Jeho ostatky byly uloženy v kapli Lubušského kláštera.[5]
Vývod z předků editovat
| Jindřich I. Bradatý | ||||||||||||
| Jindřich II. Pobožný | ||||||||||||
| Hedvika Slezská | ||||||||||||
| Boleslav II. Lysý | ||||||||||||
| Přemysl Otakar I. | ||||||||||||
| Anna Přemyslovna | ||||||||||||
| Konstancie Uherská | ||||||||||||
| Jindřich V. Tlustý | ||||||||||||
| Bernard III. Saský | ||||||||||||
| Jindřich I. Anhaltský | ||||||||||||
| Brigita Dánská | ||||||||||||
| Hedvika Anhaltská | ||||||||||||
| Heřman I. Durynský | ||||||||||||
| Irmegarda Durynská | ||||||||||||
| Žofie z Wittelsbachu | ||||||||||||
| 'Boleslav III. Marnotratný' | ||||||||||||
| Odon Poznaňský | ||||||||||||
| Vladislav Odonic | ||||||||||||
| Vječeslava Haličská | ||||||||||||
| Boleslav Pobožný | ||||||||||||
| Mestvin I. Pomořanský | ||||||||||||
| Hedvika Pomořanská | ||||||||||||
| Svinislava Velkopolská | ||||||||||||
| Alžběta Kališská | ||||||||||||
| Ondřej II. Uherský | ||||||||||||
| Béla IV. | ||||||||||||
| Gertruda Meranská | ||||||||||||
| Jolanta Polská | ||||||||||||
| Theodoros I. Laskaris | ||||||||||||
| Marie Laskarina | ||||||||||||
| Anna Komnena Angelina | ||||||||||||
Reference editovat
- ↑ FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 55. Dále jen Neznámá země.
- ↑ a b ŽÁČEK, Rudolf. K úloze slezských vévodů u lucemburského panovnického dvora. In: BORÁK, Mečislav. Slezsko v dějinách českého státu.. Opava: Tilia, 1998. ISBN 80-86101-18-5. S. 151.
- ↑ Neznámá země, s. 73
- ↑ Neznámá země, s. 76
- ↑ Neznámá země, s. 57
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Boleslav III. Marnotratný na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Jindřich V. Tlustý |
|
Vratislavský kníže 1296–1311 s Bolkem I. Surovým (regent, 1296–1301) |
|
Nástupce: Jindřich VI. Dobrý |
| Předchůdce: Jindřich V. Tlustý |
|
Lehnicko-Břežský kníže 1296–1311 s Bolkem I. Surovým (regent, 1296–1301) |
|
Nástupce: – |
| Předchůdce: Jindřich III. Hlohovský |
|
Kališský kníže 1306–1307 |
|
Nástupce: Jindřich III. Hlohovský |
| Předchůdce: – |
_COA.svg){kind=small}
|
Břežský kníže 1311–1352 |
|
Nástupce: Kateřina Chorvatská |
| Předchůdce: Vladislav Lehnický |
|
Lehnický kníže 1312–1342 |
|
Nástupce: Václav I. Lehnický Ludvík I. Lehnicko-Břežský |
| Předchůdce: – |
|
Namysłówský kníže 1323–1338 |
|
Nástupce: Vladislav Lehnický |
| Předchůdce: Kazimír III. Veliký |
|
Namysłówský kníže 1348–1352 |
|
Nástupce: Ludvík I. Lehnicko-Břežský |
