Wikipedie

Bohumír Roubalík

český malíř, ilustrátor a výtvarný pedagog

Bohumír Roubalík, uváděný i jako Goda Roubalík (25. listopadu 1845 Praha – 17. března 1928 Praha), byl český malíř, ilustrátor a výtvarný pedagog, člen generace Národního divadla. Maloval krajiny a portréty. Ilustroval výpravné publikace. Černobílé reprodukce jeho prací byly otiskovány v časopisech (např. Zlatá Praha, Světozor).

Bohumír Roubalík
Bohumír Roubalík (Národní album, 1899)
Bohumír Roubalík (Národní album, 1899)
Narození25. listopadu 1845
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí17. března 1928 (ve věku 82 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánímalíř a učitel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Od roku 1868 studoval na pražské malířské akademii u profesora Trenkwalda. Roku 1873 se účastnil světové výstavy ve Vídni, o dva roky později podnikl s novým ředitelem akademie Swertsem studijní cestu do Belgie přes Drážďany a Düsseldorf. Nějakou dobu žil v Antverpách a Bruselu; v Kortrijku provedl společně s Františkem Ženíškem velký nástěnný obraz na radnici, zachycující odchod vlámských vojevůdců do bitvy u Courtrai (1302). Potom se přesunul do Francie. Po návratu se věnoval zejména tvorbě portrétů. Rodina Nosticových, pro kterou maloval, mu zajistila několikaměsíční stáž ve Švýcarsku. Účastnil se výzdoby Národního divadla. Občas pobýval na pozvání jako malíř a soukromý učitel na šlechtických sídlech.[1]

 
Bohumír Roubalík (kreslil Jan Vilímek 1887)

Dlouhodobě pracoval jako externí výpomocný učitel na Akademii výtvarných umění.[2] Před nástupem Vlaho Bukovace zde vedl průpravnou třídu.[3] Roku 1904 byl jmenován profesorem. Protože se přitom na jeho faktickém postavení a platu nic nezměnilo, považovali to někteří za projev nedostatečné úcty a uznání, a poukazovali na jeho pedagogické úspěchy.[2]

Zemřel v sobotu 17. března 1928 v Praze,[4] pohřben byl na Olšanských hřbitovech. České akademii věd a umění odkázal přes 300 tisíc Kč.[5]

Dílo editovat

Ke známým pracím Bohumíra Roubalíka patří:

Galerie editovat

  •  
    Bohumír Roubalík – Fürstenberská zahrada
  •  
    Bohumír Roubalík – Královská zahrada na Pražském hradě
  •  
    Bohumír Roubalík Valdštejnská zahrada
  •  
    Bohumír Roubalík – Portrét muže (1871)
  •  
    Bohumír Roubalík – Fontána před letohrádkem na Pražském hradě
  •  
    Bohumír Roubalík – Hrubá Skála (1887)
  •  
    Bohumír Roubalík – Prozatímní divadlo

Reference editovat

  1. ↑ Bohumír (Goda) Roubalík. Humoristické listy. 1887-09-16, roč. 29, čís. 38, s. 322. Dostupné online [cit. 2011-02-13]. 
  2. ↑ a b Denní zprávy. K jmenování prof. Boh. Roubalíka. Národní listy. 1904-08-03, roč. 44, čís. 213, s. 2. Dostupné online [cit. 2011-02-13]. 
  3. ↑ Z kulturního světa. Zlatá Praha. 1928-04-12, roč. 45, čís. 16, s. 322. Dostupné online [cit. 2011-02-13]. 
  4. ↑ a b c d Výtvarné umění. Bohumír Roubalík. Národní listy. 1928-03-21, roč. 68, čís. 81, s. 9. Dostupné online [cit. 2011-02-13]. 
  5. ↑ K úmrtí malíře-mecenáše. Národní listy. 1928-03-23, roč. 68, čís. 83, s. 2. Dostupné online [cit. 2011-02-13]. 
  6. ↑ PINKAS, Otto. Cesta po Španělích. Praha: Politika, 1880. 190 s. Dostupné online. 
  7. ↑ ŠUBERT, František Adolf. Národní divadlo v Praze. Praha: J. Otto, 1881. 423 s. Dostupné online.  (např. obrázek na str. 153 nebo str. 283)
  8. ↑ ŠUBERT, František Adolf. Z českého jihu. Praha: J. Otto, 1882. 364 s. Dostupné online.  (např. obrázek na str. 41 nebo str. 49)
  9. ↑ Čechy. Praha: J. Otto, 1900. 336 s. Dostupné online. Kapitola Díl 3 Praha.  (např. obrázek na str. 15)

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bohumír_Roubalík&oldid=22827563“