Wikipedie

Bohušice

obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina
Další významy jsou uvedeny na stránce Bohušice (rozcestník).

Bohušice (s předložkou 2. pád do Bohušic, 6. pád v Bohušicích, německy Bauschitz) jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží jižně od města Třebíče a na severovýchod od města Moravských Budějovic. Žije zde 129[1] obyvatel. Od roku 1990 jsou Bohušice samostatnou obcí.

Bohušice
Náves s památkově chráněnou kapličkou sv. Cyrila a Metoděje
Náves s památkově chráněnou kapličkou sv. Cyrila a Metoděje
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMoravské Budějovice
Obec s rozšířenou působnostíMoravské Budějovice
(správní obvod)
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°5′7″ s. š., 15°51′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel129 (2023)[1]
Rozloha5,27 km²[2]
Katastrální územíBohušice
Nadmořská výška440 m n. m.
PSČ675 51
Počet domů58 (2021)[3][4]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduBohušice 1
675 51 Jaroměřice n/R.
ou.bohusice@volny.cz
StarostaFrantišek Plocek
Oficiální web: www.obecbohusice.cz
Bohušice
Bohušice
Další údaje
Kód obce550400
Kód části obce6602
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V jihozápadní části obce se nachází rozsáhlý Bohušický rybník (dříve až 17 ha, dnes je v soukromém vlastnictví, slouží jako rybník chovný a přibližná rozloha je asi 15 ha).

Sousedními obcemi sídla jsou Vícenice, Dolní Lažany, Jaroměřice nad Rokytnou, Blatnice a Lukov.

Název editovat

Místní jméno znamenalo ves lidí Bohušových. Pojmenování je rodu ženského, čísla pomnožného, genitiv zní Bohušic.[5]

Historie zápisu názvu editovat

  • 1355 – De Bohuschitz
  • 1381 – In villa Bohussicz
  • 1448 – Villam Bohussicze
  • 1481 – Bohusicze
  • 1526 – Tvrz a ves Bohussicze
  • 1528 – Statek Bohussyczky
  • 1609 – Ves Baussycze
  • 1671 – Bausitz
  • 1720 – Bauschitz
  • 1846 – Bauschitz, Baussice
  • 1872 – Bauschitz, Bohušice

Geografie editovat

Bohušicemi z východu na jih prochází silnice z Jaroměřic nad Rokytnou do Blatnice, západně pak vede lesní cesta do Vícenic. Jižní hranici území obce tvoří silnice II/152. Z východu na západ prochází přes Bohušice červená turistická trasa s názvem Březinova cesta, přes Bohušice pak také vede železniční trať Znojmo–Okříšky, v Bohušicích se nachází zastávka Bohušice.

Jižně od obce se nachází několik zalesněných ploch, jedna z nich na úplném jižním okraji území obce se jmenuje Mátlovo boroví. Zbylá část území obce je využívána zemědělsky.

Jižně od zastavěného území obce protéká řeka Rokytka, která protéká přes rozlehlý Bohušický rybník, který těsně přiléhá jihozápadně k zastavěnému území obce. Do Rokytky se na území obce vlévají dva nepojmenované potoky.

Jižně od obce se nachází dva nepojmenované vrcholy s kótami 447 a 439 m, na severním okraji území obce se pak nachází nepojmenovaný vrchol s kótou 501 m. Území obce tak je tvořeno mnoha nízkými kopci, jižní část území obce je mírně zvlněné.

Bohušice se nachází téměř uprostřed území obce.[6]

Historie editovat

Území Bohušic bývalo v pravěku hustě osídleno. Nejstarší nálezy spadají do období mladší doby kamenné; významné jsou však i nalezené předměty z období šáreckého stupně kultury s lineární keramikou. Výzkum zde prováděli František Vildomec a Jaroslav Palliardi; šlo o sídliště za panským dvorem. U Bohušic se též těžil grafit pro potřeby hrnčířství.[7]

Roku 1355 je doložena první písemná zmínka v deskovém zápisu, o tom, že v Bohušicích sídlil rod Markvartů (Markvart z Bohušic s manželkou a později pravděpodobně jejich synové Jan a Petr z Bohušic). V roce 1364 pak získal do svého držení část Bohušic Ježek zvaný Šosek (či Šolín), ten však téhož roku prodal Šosek svoji část Bohušic Nevlasovi z Lesonic. Ten pak v roce 1365 spolu s bratrem Markvartem z Lesonic (či z Lesůněk) koupili od Petra z Bohušic jeho dvůr, mlýn a jeden lán polí. V roce 1366 ve vsi sídlil Vyknar s manželkou Markétou. Markvart z Lesonic pak Bohušický majetek prodal bratrovi Nevlasovi. Později přešly Bohušice do majetku Jindřicha Schellenberga se synem Alexandrem. V roce 1379 polovina bohušického panství připadla Smilovi z Police a v roce 1409 pak Vznatovi Hechtovi z Rosic.

V roce 1412 pak část patřila stále Petrovi z Bohušic, část pak v roce 1416 patřila Jakubovi Ocáskovi z Bohušic (ten však majetek prodal Onšovi z Bohušic), další část Bohušic však patřila Benešovi z Krhova. Roku 1492 pak Johanka z Bohušic prodala celou ves Zikmundovi Manovi z Manova. Následně patřily Bohušice Václavu Manovi z Manova, Alexandrovi z Chlévského, Janu Kubovi z Kunštátu, Janu z Hrochova, Janu Hynkovi ze Sloupna, Tandaryáši Bullovi z Bořitova, Tasovi Meziříčskému z Lomnice, Kateřině Meziříčské z Lomnice, Zikmundovi z Tiefenbachu, Petrovi Rechenberkovi ze Želetic na Jaroměřicích a Arnoštu Stokhornarovi ze Storejnu. V roce 1619 pak byl majetek Arnošta ze Storejnu konfiskován a Bohušice pak připadly v roce 1622 Mikuláši Prusenovskému a Milotovi Hynkovi.

Od roku 1628 pak bohušické panství, Vícenice a dům ve Znojmě Gerhartovi z Questenberku – staly se tak součástí jaroměřického panství. Součástí jaroměřického panství byla ves až do roku 1849.[8]

Roku 1923 pak byla provedena reforma pozemků, kdy pole ve vsi byly rozděleny mezi příslušníky obce Bohušice, Popovice a Blatnice a v roce 1928 pak byla do vsi přivedena elektřina. V roce 1937 pak majitelka jaroměřického panství prodala dvůr v Bohušicích Františkovi Bláhovi z Bohušic, v roce 1945 odešla 1. května německá armáda z obce a 9. května byla obec osvobozena Rudou armádou. Roku 1953 pak bylo založeno JZD v obci, v zámku pak byly založeny stáje.

V roce 1989 nikdo nevystoupil v rámci Občanského fóra, ale v Jaroměřicích nad Rokytnou ano, bohušický poslanec byl odvolán z funkce. Občanské fórum v obci nebylo založeno ani v roce 1990. Dne 18. července téhož roku pak bylo odhlasováno, že se obec osamostatní. Novým starostou se 4. prosince stal František Plocek (nezávislý kandidát). Roku 1997 pak byl vybudován veřejný vodovod v obci a mezi lety 1999 a 2000 byla dokončena plynofikace vesnice.[9] V roce 2011 byla zřízena železniční zastávka nedaleko obce.[10]

Do roku 1849 patřily Bohušice do jaroměřického panství, od roku 1850 patřily do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna pod Jaroměřice nad Rokytnou, následně se obec osamostatnila.[11]

Obyvatelstvo editovat

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[12][13]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 246 285 288 307 272 292 275 222 208 176 153 114 120 120 123
Počet domů 42 43 45 46 45 44 51 54 49 48 41 50 51 54 58

Politika editovat

Volby do poslanecké sněmovny editovat

Volby do PSP ČR v obci Bohušice
2006[14] 2010[15] 2013[16] 2017[17] 2021[18]
1. ČSSD (43.24 %) TOP 09 (23.28 %) KSČM (20.83 %) ANO (26.31 %) SPOLU (38.27 %)
2. ODS (21.62 %) KSČM (21.91 %) TOP 09 (19.44 %) SPD (14.47 %) ANO (20.98 %)
3. KSČM (14.86 %) ČSSD (17.8 %) ANO 2011 (19.44 %) KDU-ČSL (13.15 %) SPD (11.11 %)
účast 70.09 % (75 z 107) 66.36 % (73 z 110) 60.00 % (72 z 120) 61.29 % (76 z 124) 67.50 % (81 z 120)

Volby do krajského zastupitelstva editovat

Volby do krajského zastupitelstva v obci Bohušice
2008[19] 2012[20] 2016[21] 2020[22]
1. ČSSD (38.59 %) KSČM (31.91 %) ANO 2011 (34.28 %) STAN+SNK ED (23.52 %)
2. ODS (24.56 %) TOP+STAN (23.4 %) KSČM (17.14 %) ANO (21.56 %)
3. KSČM (19.29 %) STO (17.02 %) ČSSD (14.28 %) ODS+STO (15.68 %)
účast 53.77 % (57 z 106) 42.86 % (50 z 119) 29.66 % (35 z 118) 44.83 % (52 z 116)

Prezidentské volby editovat

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jiří Dienstbier (21 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (16 hlasů) a třetí místo obsadil Miloš Zeman (13 hlasů). Volební účast byla 66.95 %, tj. 79 ze 118 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (46 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (30 hlasů). Volební účast byla 65.25 %, tj. 77 ze 118 oprávněných voličů.[23]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (33 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (21 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (12 hlasů). Volební účast byla 64.71 %, tj. 77 ze 119 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (43 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (41 hlasů). Volební účast byla 70.59 %, tj. 84 ze 119 oprávněných voličů.[24]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (27 hlasů), druhé místo obsadil Andrej Babiš (25 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (18 hlasů). Volební účast byla 73.45 %, tj. 83 ze 113 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (49 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (38 hlasů). Volební účast byla 77.68 %, tj. 87 ze 112 oprávněných voličů.[25]

Zajímavosti a pamětihodnosti editovat

  • zámek Bohušice – vyhořel, byl přestavěn na dvůr a poté zbořen[26]
  • Vesnická kaple sv. Cyrila a Metoděje – postavena mezi lety 1803 a 1804, rekonstruována v roce 2002[26]
  • Památník padlých občanů za první světové války – postaven roku 1924
  • Pozůstatky pravěkého osídlení

Osobnosti editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27]
  5. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 87–88. 
  6. ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 14. 1. 2024
  7. ↑ KOŠTUŘÍK, Pavel; KOVÁRNÍK, Jaromír; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; OLIVA, Martin. Pravěk Třebíčska. Ilustrace Petr Šindelář, Pavel Koštuřík, Josef Špaček. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči, 1986. 282 s. S. 177. Vědecký redaktor Vladimír Nekuda; odpovědný redaktor Jaromír Kubíček. 
  8. ↑ Roky 1355 - 1849 [online]. Obec Bohušice [cit. 2019-07-12]. Dostupné online. 
  9. ↑ Vývoj od r. 1979 dle kroniky [online]. Obec Bohušice [cit. 2019-07-12]. Dostupné online. 
  10. ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. V Budějovicích nová vlaková zastávka nebude, ve Starči ještě doufají. trebicsky.denik.cz. 2019-07-02. Dostupné online [cit. 2019-10-23]. 
  11. ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 283. 
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  13. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  15. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  17. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  18. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  21. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  23. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  24. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  25. ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-01-28]. Dostupné online. 
  26. ↑ a b Zámek a vesnická kaple [online]. Bohušice: Obec Bohušice [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bohušice&oldid=23561474“