Boškov
Boškov (německy Poschkau[3]) je vesnice v Oderských vrších v okrese Přerov, místní část Potštátu. Leží asi se 3 km jihozápadně od něj, v nadmořské výšce 550 m n. m. Katastr obce má rozlohu 902 ha a leží na hranici Vojenského újezdu Libavá v Olomouckém kraji.
| Boškov | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Potštát |
| Okres | Přerov |
| Kraj | Olomoucký kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°37′32″ s. š., 17°37′10″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 96 (2021)[1] |
| Katastrální území | Boškov (3,71 km²) |
| PSČ | 753 62 |
| Počet domů | 50 (2011)[2] |
  Boškov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 8583 |
| Kód k. ú. | 608581 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
První písemná zmínka je z roku 1394. V roce 1675 měl Boškov přibližně 225 obyvatel a patřil Karolíně d'Austria, provdané kněžně Contecroi. Tehdy bylo v Boškově 10 velkých gruntů, 6 středních gruntů, 11 tzv. zahradníků, 16 chalupníků bez pole a 1 mlynář. Po smrti Karolíny D'Austria připadlo panství císaři a ten je prodal roku 1663 Janovi svobodnému pánovi z Walderode.
V minulosti byl osídlen převážně německým obyvatelstvem, za druhé světové války byla vesnice součástí Německé říše (německý název Poschkau), patřila do okresu Moravský Beroun. Po válce, v roce 1946, bylo německé obyvatelstvo odsunuto. Do odsunu Němců patřila k Boškovu také zaniklá vesnice Heřmánky. Do roku 1989 obec trpěla blízkostí vojenského výcvikového prostoru Libavá a přítomností vojáků Sovětské armády.
Současnost editovat
Dnes zde žije 73 obyvatel, stojí 48 domů. Většina domů je využívána k víkendové rekreaci obyvatel Ostravska, Přerovska a Hranic. Ze stálých obyvatel je většina zaměstnána v lesním hospodářství. Ve vesnici není žádná občanská vybavenost (škola, školka, hostinec ani obchod), chybí kanalizace, plynofikace. Veřejný vodovod byl zprovozněn v roce 2012.
K vesnici také patří osada Kouty (německy Winkelsdorf).
Pamětihodnosti editovat
Kostel sv. Maří Magdaleny ze 16. století byl původně protestantský, později katolický. V 90. létech 20. století byla vyměněná břidlicová střecha za novou z kanadského šindele, zdivo je ve špatném stavu. Mše se konají jedenkrát ročně. U kostela je hřbitov.
V poli na jižním okraji obce stojí také kaple, pochází z počátku 20. století. Původně byla ve špatném stavu, nyní rekonstruována jako myslivecká chata.
Roku 1821 byla zřízená u Boškova tzv. Skelná huť, německy Glashütte (poblíž Olomouckého kopce), byl to pobočný závod Reichovy továrny v Krásně u Valašského Meziříčí. V továrně se vyráběly sodovkové láhve, cylindry, lékařské láhve, sklenice a jiné. Odvoz ke dráze byl svízelný. Výroba se tím prodlužovala a roku 1908 musela být výroba zastavena. Boškovští občané velmi usilovali v roce 1898 o zřízení železniční odbočky, čímž by byla továrna zachráněna. Ke stavbě železniční trati však nikdy nedošlo.
Za zmínku stojí i ruiny větrného mlýna na kopci cca 1 km jižně od vsi, kde se již nachází jen vyhlídka U jelena. Rok vybudování větrného mlýna holandského typu není znám, podle historických informací byl v provozu nejméně od roku 1875. V roce 1927 koupil nefunkční mlýn Zikmund Desfours-Walderode, který na základním kamenném válci postavil šestibokou věžičku, čímž vznikla 16 m vysoká rozhledna, která sloužila veřejnosti od roku 1929. Roku 1949 shodila střechu vichřice a stavba postupně chátrala. V 70. letech 20. století byla stržena a dnes zbyl z bývalého větrného mlýna jen val naznačující zbytky zdí. V 21. století zde byla postavena vyhlídka U jelena na jejímž vrcholu je plastika jelena vytvořená z ocelového plechu. Z místa je krásný rozhled po okolní krajině Nízkého Jeseníku, za dobrého počasí je vidět i vrchol Hrubého Jeseníku – Praděd, východním směrem lze vidět televizní vysílač u Veselí (okres Nový Jičín) a šest větrných elektráren.
Vodstvo editovat
Vodstvo Boškova jsou přítoky řeky Velička patřící do povodí řeky Bečva (přítok řeky Morava, povodí Dunaje a úmoří Černého moře). Boškovem protéká Boškovský potok a v jižní části katastru obce je Bradelný potok. Na území obce se nacházejí dva rybníky.
Další informace editovat
Do Boškova nevede turistická značka, ale pouze cyklostezka.
Přibližně 2,9 km severně, ve Vojenském újezdu Libavá, se nacházela zaniklá obec Heřmánky a poblíž bývalý vodní Hermesův Mlýn.
Reference editovat
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 624.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Boškov na Wikimedia Commons - Boškov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Aplikace adresy na MVCR
