Blešno
Obec Blešno (německy Bleschno) se nachází v okrese Hradec Králové, kraj Královéhradecký. Obec Blešno se nachází po obou stranách silnice I/11 vedoucí z Třebechovic pod Orebem do Hradce Králové. Má 451[1] obyvatel.
| Blešno | |
|---|---|
 Blešno, obecní úřad | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Třebechovice pod Orebem |
| Obec s rozšířenou působností | Hradec Králové (správní obvod) |
| Okres | Hradec Králové |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°12′50″ s. š., 15°55′51″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 451 (2023)[1] |
| Rozloha | 4,11 km²[2] |
| Katastrální území | Blešno |
| Nadmořská výška | 237 m n. m. |
| PSČ | 503 46 |
| Počet domů | 156 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Blešno 73 503 46 Třebechovice pod Orebem blesno@blesno.org |
| Starosta | Mgr. Miloš Buroň |
| Oficiální web: www | |
  Blešno | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 569879 |
| Kód části obce | 5584 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Podkladem ke jménu obce byla patrně rostlina zvaná blešník, která hojně rostla na břehu řeky Orlice. Jiné prameny uvádějí, že ves pokřtily pravděpodobně sousední obce od přídavného jména blešný – plný blech a má směšný přízvuk.
V Blešně byla osada již v době prehistorické, jak to dokazují sídelní jámy, vykopané roku 1903 na poli Jana Hrnčíře u jeho statku čp. 37. Nalezeny v ní byly střepy, železný nůž a přezka. V roce 1921 bylo při cestě vedoucí od zastávky do vsi vykopáno 7 koster skrčků bez milodarů, jež pocházeli ze starší doby bronzové. Během let 1906, 1907, 1911 a 1924 byly na poli Jana Hrnčíře č.kat. 491 nalezeny popelnicové hroby lužické. V nich byly nádoby, náramky z bronzu, zlomky dvou jehlic a knoflík. U statku Hodycova čp. 60 byla zjištěna kolová stavba z přechodu doby kamenné do bronzové – z doby tzv. zvoncových pohárů. Při kopání příkopu u statku byla nalezena bronzová sekyrka.
Jako první zmínka o obci se uvádí rok 1496. Tehdy prodala Johanka z Březovic, dcera Přibíka Kroměšína z Březovic, pána třebechovické tvrze, tuto tvrz i s dvorem a 11 obcemi a několik městeček k náležejících Mikuláši ml. Trčkovi z Lípy za 5 tisíc grošů českých. Mezi vesnicemi se uvádí i Blešno, které se tak tímto obchodem dostalo pod panství opočenské.
První zpráva o existenci obce a jejích obyvatel může být o sto let starší, v knize o kněžských svěceních k pražské arcidiecézi se nachází záznam z roku 1395, v němž se mezi svěcenci z hradeckého děkanátu uvádí Ondřej Janův z Blešnova, tedy z Blešna.
Ve starých trčkovských registrech z roku 1610 se uvádí, že rybáři z Blešna, kteří měli pronajatý rybolov na Orlici, chytávali mimo ostatní ryby také lososy a bobry. Obojí však byli povinni odevzdávat na opočenský zámek. V roce 1634 byl syn majitele Adam Edrman zavražděn spolu s Albrechtem z Valdštejna a majitel panství Jan Rudolf Trčka z Lípy v témže roce zemřel. Panství opočenské bylo zkonfiskováno a v roce 1636 je daroval císař Ferdinand II. bratřím Jeronýmu a Rudolfovi Colloredovým, kteří roku 1789 rozšířili sňatkem své jméno na Colloredo-Mansfeld. Součástí panství opočenského byla obec až do roku 1849, kdy se stala obcí samostatnou.
Mezi významné události obce patřilo v roce 1921 vybudování železniční zastávky (trať z Hradce Králové do Mezilesí přes obec byla dokončena roku 1874). Téhož roku bylo v Blešně 67 domů, 353 obyvatel z toho 244 katolíků, 102 českobratrských evangelíků a 7 příslušníků církve československé. Mezi zajímavosti patří, že když některý občan přestoupil k československé církvi, nebylo povoleno, aby se při úmrtí některého z nich zvonilo zvonkem na kapličce. Proto v roce 1922 koupila obec nový zvonek pro zvoničku, která je před obecním úřadem. Elektrifikace obce byla provedena až v roce 1938.
Obec byla od roku 1938, ale i před tím samostatná. Budoval se most přes Orlici, zpevněná cesta k němu, vybudování obecního úřadu, dešťové kanalizace, původního chodníku, sportoviště zvláště zimní stadion se šatnami, místní osvětlení a některé další drobnější úpravy obecního majetku. Před rokem 1992 byla obec krátkou dobu pod správou Třebechovic pod Orebem.
V roce 1992 přestala být obec součástí Třebechovic pod Orebem a stala se obcí samostatnou. Během jedenácti let byly vybudovány chodníky spolu s cyklostezkou a návsí, obec plynofikována, napojena na městský vodovod, provedena modernizace elektřiny, rozhlasu a osvětlení obce.
Obecní symboly editovat
Znak editovat
Znakem býval na pečeti i kulatém razítku obce veslující rybář na loďce se sítí na její přídi. Od 13. května 2003 má obec nový znak, který tvoří v zeleno-modře zvýšeně vlnitě děleném štítě nahoře na dělicí linii zlatá loďka, dole postavená stříbrná vrš.
Vlajka editovat
List vlaky o poměru stran 2:3 tvoří dva vodorovné pruhy, zelený a modrý, v poměru šířek 5:3. Uprostřed žlutá loďka.[4]
Geografie editovat
Obec se nachází v Orlické tabuli. Jižně od ní protéká řeka Orlice, jejíž tok a přilehlé pozemky jsou součástí přírodní památky Orlice. K severu se nad obcí táhne nízké návrší s několika lesíky, k jihu se prostírají rozsáhlé louky kolem Orlice. Přírodním parkem Orlice vede i část naučné stezky s popisem fauny a flory a cyklostezka, která spojuje Blešno s okolními obcemi.
Hospodářství a společnost editovat
Fotbalové a nohejbalové hřiště i tenisový kurt zajišťují sportovní vyžití jak mládeže, tak i dospělých. V blízkosti je dětský koutek s prolézačkami a houpačkami a klubovna, která slouží pro pořádání společenských akcí. V obci jsou zajištěny služby jako pošta, obchod se smíšeným zbožím a prodejna textilu. Má zde své sídlo též několik firem. Občerstvení celoročně zajišťuje hostinec U Janků a ranč Běla s provozem v letních měsících, kde je navíc možnost projížděk na koních kolem řeky Orlice.
Doprava editovat
Vesnicí vede silnice I/11 a podél severního okraje také železniční trať Velký Osek – Choceň, na které je u vsi zřízena železniční zastávka Blešno.
Pamětihodnosti editovat
Nejcennější památkou je pseudorománská kaple Srdce Ježíšova z roku 1913. Interiér byl nově renovován v roce 2002 a kaplička znovu vysvěcena královéhradeckým arcibiskupem Karlem Otčenáškem. Památník 10 obětem první větové války z roku 1923, který stojí v blízkosti obecního úřadu pod stoletou lípou je dílem sochaře V. Škody. Později byla připsána na památník jména tří obětí druhé světové války. Ve východní části vesnice stojí kamenný kříž z roku 1858.
Galerie editovat
-
Kaple Srdce Ježíšova -
Pomník -
Hostinec -
Stavení čp. 21 -
Stavení čp. 19 (ranč) -
Klubovna -
Socha svatého Vavřince
Reference editovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Symboly Blešna v Rekosu
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Blešno na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Blešno v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Blešno v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
