Bitva u Gergovie

konflikt galských válek

Bitva u Gergovie se odehrála v roce 52 př. n. l. mezi římskými legiemi vedenými Juliem Caesarem a galskou koalicí vedenou vůdcem kmene Arvernů Vercingetorikem. Galové v bitvě zvítězili.

Bitva u Gergovie
konflikt: Galské války
Gergovia byla umístěna na této pláni. Hlavní bitevní pole se nalézalo ve střední pravé části obrázku.
Gergovia byla umístěna na této pláni. Hlavní bitevní pole se nalézalo ve střední pravé části obrázku.

Trvání52 BC
MístoGergovie v Galii. V současnosti město La Roche-Blanche francouzský departement Puy-de-Dôme.
Souřadnice
Výsledekgalské vítězství
Strany
Římská republikaŘímská republika Římská republika galské kmeny
Velitelé
Julius Caesar Vercingetorix
Síla
celkem 6 legií
(V., VI., VIII., X., XI., XIII.):
25 000 Římanů, 10 000 kavalérie z kmene Aedů
30 000 Galů, převážně Arvernů
Ztráty
podle Julia Caesara:
46 centurionů a 700 legionářů
moderní odhady:
několik tisíc mrtvých Římanů a Aeidů a 6000 zraněných
několik stovek mrtvých a zraněných

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Místo bitvy se dnes nachází u města La Roche-Blanche, nedaleko Clermont-Ferrandu. Bitva je ve Francii velmi známá a byla zmíněna ve francouzském komiksu Asterix, konkrétně v knize Asterix a galský školní rok.

Předehra editovat

Stejně jako většina informací o galské historii, tak i informace o této bitvě pocházejí většinou z Caesarovy publikace Zápisky o válce galské. Galské zdroje se žádné nedochovaly.

V zimě roku 53 př. n. l. zaútočil Vercingetorix na Gergovii, ze které byl předtím vyhnán. V této době Caesar shromažďoval vojsko pro budoucí výpady proti Galům a tato událost ho postavila před nelehké dilema, buď ponechat své vojsko přes zimu v bezpečí, ale ukázat slabost Říma ve věci ochrany svých spojenců Aedů a ztratit tak jejich podporu, nebo vytáhnout proti Vercingetorikovi do otevřené bitvy a riskovat tím možnost, že legiím dojdou zásoby potravin. Julius Caesar se rozhodl jednat. Ponechal dvě legie a zásobovací konvoj v Agedincu a zbývající vojáky vedl ke Gergovii. Cestou obléhal Vellaunodunum, Genabum a Noviodunum, což rozhořčilo Vercingetorika, a proto se vydal naproti Caesarovi. Vojska se střetla v otevřené bitvě u Novioduna, ve které Caesar zvítězil. V zimním období byl nedostatek potravin a Galové se rozhodli jít proti Caesarovi taktikou spálené země, proto svá oppida včetně zásob ničili. Jediní Biturigové si vynutili právo ponechat si zásoby potravin i zachovat jejich hlavní sídlo Avaricum. Římané proviant potřebovali, a proto se po bitvě u Novioduna vydali k oppidu Bituringů, které obléhali a nakonec dobyli v bitvě u Avarica. Poté se Caesar vydal směrem ke Gergovii. Vercingetorix jeho plány vytušil, proto ničil veškeré mosty, aby Římanům zabránil v rychlém pochodu. Ubránit Gergovii bylo esenciální, neboť toto oppidum se tyčilo více než 350 metrů nad přilehlou planinou a vedla k němu pouze jedna cesta, která nebyla tak široká, aby se na ní vtěsnal větší počet legionářů. Držba toho místa poskytovala obránci značnou výhodu. Julius Caesar si toho byl vědom, a proto k oppidu spěchal.

Když Římané nocovali nedaleko města Varennes, kde Veringetorix zbořil jeden z mostů na řece Elave (patrně dnešní řeka Morge), oddělil Caesar ze svého vojska třetinu vojáků a zbylé dvě třetiny nechal pochodovat na jih uspořádaně v šesti oddílech, aby vzbudili dojem celistvé armády. Vercingetorix se nechal oklamat a Římany sledoval. Caesar s dvěma legiemi ve Varennesu opravil pobořený most a řeku překročil. Nakonec i druhá část Římanů se vrátila, překročila řeku a společně se vydali ke Gergovii.

Bitva editovat

Po pětidenním pochodu dorazili Římané ke Gergovii. Legie byly unavené pochodem podél řeky tam a zpět. Caesar si uvědomil, že přímý útok pro vysokou polohu oppida je riskantní, a tak se rozhodl pro tradiční obléhání. Brzy zjistil, že poblíž Gergovie mají Galové malý vrch, díky kterému jsou schopni se zásobovat vodou a potravinami. Nočním útokem vrch obsadil a umístil na něm dvě legie. Následně obsazený vrch spojil se svým hlavním táborem dvěma příkopy a bariérou. Touto bariérou oddělil Galy od zásob potravin a vody.

V průběhu tohoto obléhání byli vůdci Aedů oklamáni vyslanci Vercingetorika, kteří jim poskytli dezinformace o Caesarových jednotkách, nebo v to Caesar věřil.[1] Caesar se s tímto kmenem dohodl, že 10 000 mužů ochrání jeho zásobovací linie. Vercingetorix ale přesvědčil jejich vůdce Convictolitava, aby se při příchodu ke Gergovii, k němu Aeduové připojili[1] a zaútočili na Římany, tím by oslabili Caesarovo postavení. Caesar se o tomto spiknutí dozvěděl, a tak vyčlenil čtyři legie s nimiž obklíčil a porazil jednotky galského kmene Aedů.[1] Následně prořímská frakce převzala kontrolu nad vládou Aedů a Caesar se vrátil do Gergovie s desetitisícičlennou prořímskou kavalérií, složenou z Aedů. Dvě legie, které v Gergovii zanechal, aby pokračovaly v obléhání, byly pod tvrdým tlakem Vercingetorikových jednotek.[1]

Julius Caesar během obléhání musel Vercingetorika dostat z vrchu oppida, aby obléhání pro něj neskončilo fiaskem, proto využil jednu legii k odlákání pozornosti, zatímco ostatní se přesunuli na lepší pozici a obsadili tři galské tábory. Poté rozkázal ústup, aby Galy donutil opustit výhodná postavení na vrcholu. Většina Caesarových vojáků, ale rozkaz neslyšela a ve vidině vyvolané lehkostí, s níž obsadili tři tábory, se tlačila k oppidu a zahájila přímý útok. V tom dorazili prořímští Aeduové, které zprvu Římané pokládali za nepřátelské Arverny, a tak Caesar musel nastolit v jednotkách pořádek, což ho stálo mnoho úsilí a času. Hluk přímého útoku varoval Vercingetorika, který následně spatřil Římany a Aedui těsně pod hradbami Gergovie a rozhodl se okamžitě zaútočit svou kavalerií, která prorazila římskou linii. Poté jezdci sesedli z koní a připojili se k pěchotě, která Římanům přivodila těžké ztráty. Vzhledem k situaci se Caesar rozhodl pro ústup, opustil obležení a s jednotkami utekl z území Arvernů na území Aedů.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Battle of Gergovia na anglické Wikipedii.

  1. a b c d DODGE, Theodore Ayrault. Cæsar: A History of the Art of War Among the Romans Down to the End of the Roman Empire ... [online]. Michiganská univerzita: Houghton, Mifflin, 1892, rev. 2006-07-19 [cit. 2018-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat