Belianská jeskyně

národní přírodní památka

Belianská jeskyně je jedna z největších a jediná zpřístupněná vysokohorská krápníková jeskyně v Tatranském národním parku. Celková změřená délka jeskyně je 3829 m.[1] Prozkoumaná délka jeskyně činí 1752 metrů při výškovém rozdílu 160 metrů. Pro veřejnost je zpřístupněno 1135 metrů s výškovým rozdílem 115 metrů. Doba prohlídky je 70 minut. Otevřena je od úterý do neděle.

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní památka
Belianská jeskyně
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Belianská jeskyně – jezírko
Belianská jeskyně – jezírko
Základní informace
Vyhlášení1979
Nadm. výška890 m n. m.
Rozlohax ha
Poloha
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
OkresPoprad
Souřadnice
Belianská jeskyně
Belianská jeskyně
Další informace
Kód499
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nachází se poblíž obce Tatranská Kotlina ve vysokohorském krasovém terénu nejvýchodnější části Belianských Tater. Vchod do jeskyně leží na severním svahu Kobylího vrchu, ve výšce 890 m n. m., asi 130 m nad hladinou říčky Belé. Jeskyně byla známá zlatokopům již roku 1826, o čem svědčí uhlem napsané jména a data na jejich stěnách. Jejich objev však zůstal utajen až do roku 1881, kdy vnikli do jeskyně její první známí objevitelé Július Husz a Johan Britz, na dalších objevech se pak podíleli i B. Kaltstein a I. Verbovský.

Zpřístupněná byla za velkých těžkostí již v roce 1884. Již v roce 1896 (tj. 12 let po objevení žárovky) bylo v jeskyni zavedené elektrické osvětlení.

Zajímavostí je, že kolem roku 1934 se v jeskyni prováděly pokusy se zaledněním spodních částí jeskyně, aby vzrostla její atraktivita. Tyto pokusy byly poměrně úspěšné, velmi se však poškodila krápníková výzdoba a začaly praskat vápencové stěny jeskyně, proto se později s pokusy přestalo.

Během vzniku Belianské jeskyně, jejíž vývoj probíhal od vrchního pliocénu až do konce pleistocénu, působila erozivní a korozivní činnost ledovcových a atmosférických vod v místech vrstevnatých škár a tektonických linií.

Belianská jeskyně – pokladny

Jeskyně se rozprostírá ve směru sever-jih a vytváří tři morfologické části – vstupní, výstupní a sestupné. Vstupní horizontální části, ve kterých se nacházejí komínové prostory spojené umělými tunely, nemají krápníkovou výzdobu a jeví stopy po řícení. Výstupní části, které začínají Rozcestím, prudce stoupají do výšky ve vzdálenosti 112 m od vchodu. Tyto prostory zahrnují prostorné řícením zvětšené dutiny, vzniklé na vrstevnatých plochách. Z krápníkové výzdoby zde vznikly nástěnné vodopády (Vysoký dóm, Zbojnická komora, Dóm SNP) a pagodovité stalagmity (Palmová síň). Zvláštní je nakloněný, 2 m vysoký a 1 m široký stalagmit ve Zříceném dómu, který má podobu šikmé věže v Pise. Na plochém hlinitém dně jeskyně se vytvořily malé jezírka (Palmová síň, Zlaté jezírko v Zbojnické komoře). Sestupné prostory prudce klesají téměř paralelně s výstupními částmi nejprve směrem na SZ, později na SV.

Dómovité prostory jsou vyzdobené krápníkovými vodopády (Vodopádový dóm, Hudební síň, Hluboký dóm). V Galerii je pozoruhodný stalagmit Bílá pagoda, v Bílém dómu je zajímavý Bílý sloup. Krápníkové útvary jsou místy odumřelé, jinde jsou však lesklé, živené prosakujícími atmosférickými vodami.

V Belianské jeskyni se vyskytuje až 8 druhů netopýrů, např.: netopýr velký (Myotis myotis), netopýr vousatý (Myotis mystacinus) a netopýr východní (Myotis blythi). Žije zde také plch velký (Glis glis) a v jezírkách bezkrunýřka Chappuisova (Bathynella chappuisi) a druhy řádu chvostoskoků (Colembolla). Na shnilém dřevu byly zjištěny plísně (Mucor mucedo, Penicilium glaucum). Teplota vzduchu v jeskyni kolísá mezi 5 - 5,8 °C, vlhkost mezi 93 - 97 %.

Chráněné území editovat

Belianska jaskyňa je národní přírodní památka ve správě příspěvkové organizace Správa slovenských jeskyní. Nachází se v katastrálním území města Vysoké Tatry v okrese Poprad v Prešovském kraji. Území bylo vyhlášeno či novelizováno v roce 1979 na rozloze x ha. Ochranné pásmo nebylo stanoveno.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Belianska jaskyňa. www.ssj.sk [online]. [cit. 2019-02-08]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Tento článek obsahuje text ze stránky na webu http://www.mineraly.sk/ (GFDL licence, souhlas webmastera).