Bedřich Pokorný
Bedřich Pokorný (6. března 1904 Brno[1] – 25./31. března 1968? Kanice) byl český voják a policista, důstojník československé tajné služby.
| Bedřich Pokorný | |
|---|---|
| Narození | 6. března 1904 Brno  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | ?. března 1968 (ve věku 63–64 let) Kanice  Československo |
| Příčina úmrtí | sebevražda |
| Povolání | zpravodajský důstojník |
| Politická strana | Komunistická strana Československa |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život editovat
Pokorný vstoupil do armády v roce 1924 a od roku 1926 navštěvoval vojenskou akademii v Hranicích. Po absolvování zpravodajského kurzu byl v roce 1934 jmenován zpravodajským důstojníkem 12. divize v Košicích a později v Prešově se zpravodajskou činností zaměřenou proti Maďarsku.
Po okupaci českých zemí a vytvoření Slovenského státu se vrátil domů. Dostal práci v protektorátní správě a stal se finančním úředníkem moravského zemského úřadu v Brně. Během okupace údajně spolupracoval s několika odbojovými skupinami, včetně komunistického odboje. Jeho odbojová činnost však byla později, během politických procesů v 50. letech, zpochybňována a Pokorného skutečné aktivity v období Protektorátu jsou dodnes nejasné.
V dubnu 1945, po osvobození Brna Rudou armádou, získal vysokou funkci velitele Národní bezpečnostní stráže v Brně a zemského velitele Sboru národní bezpečnosti na Moravě. Během léta roku 1945 organizoval pronásledování a vyhnání sudetských Němců i brněnský pochod smrti.
V červenci 1945 vstoupil do komunistické strany a byl jmenován velitelem jedné ze sekcí zpravodajské služby ministerstva vnitra v Praze. Pokorný vedl vyšetřování mnohých německých válečných zločinců. Za účelem diskreditace nekomunistických politiků zfalšoval výpověď zatčeného říšského zmocněnce pro Protektorát Čechy a Morava K. H. Franka. Zfalšovanou výpovědí chtěl komunistické odpůrce obvinit z kolaborace. Z podvodu byl usvědčen veřejným žalobcem dr. Drábkem a díky úsilí ministra spravedlnosti dr. Prokopa Drtiny byl za trest převelen na Slovensko.
Během února 1948 vytvořil výkonnou agenturní síť, díky níž získával interní informace z nekomunistických stran a výrazně tak přispěl ke komunistickému převratu. Po převratu dosáhl postu přednosty Obranného zpravodajství MV, zástupce přednosty odboru MV pro politické zpravodajství a přednosty BAc. Tato funkce byla od 1. října 1949 změněna na přednostu správy Táborů nucených prací. Účastnil se vyšetřování okolností smrti Jana Masaryka.
28. ledna 1951 byl Pokorný zatčen a v prosinci 1953 odsouzen ve vykonstruovaném procesu na 16 let za sabotáž, spiknutí a spolupráci s bývalými agenty gestapa a udavači, kterou mařil práci policie. Rozhodnutím prezidenta republiky byl po 5,5 letech ve vězení osvobozen, rehabilitován a bylo mu obnoveno členství v Komunistické straně Československa.
V březnu 1968, během pražského jara, spáchal Pokorný sebevraždu. Jeho úvahy o životě, minulosti a budoucnosti v jeho deníku jsou datované 25. března, dne 31. března byl nalezen oběšený v lese[2] u Kanic.[3][4]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Matrika 17259, sn. 158 [online]. MZA [cit. 2022-10-18]. Dostupné online.
- ↑ DVOŘÁKOVÁ, Jiřina. Bedřich Pokorný – vzestup a pád. Sborník Archivu Ministerstva vnitra. 2004, čís. 2, s. 233–267. Dostupné online. ISSN 1214-4274.
- ↑ MENŠÍKOVÁ, Miroslava. Major Bedřich Pokorný [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2020-03-01 [cit. 2022-10-18]. Dostupné online.
- ↑ KAŠTÁNEK, J.; STRÖBINGER, R. Muž z fotografie o skonu J. Masaryka. Lidová demokracie. 1968-04-19, roč. XXIV., čís. 108, s. 5. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
- Bedřich Pokorný v Encyklopedii dějin města Brna
- Špion pomohl Gottwaldovi vyhrát Únor. Sám pak skončil ve vězení [online]. idnes.cz [cit. 2013-08-04]. Dostupné online.
- Jiřina Dvořáková. Bedřich Pokorný – vzestup a pád [online]. Archiv bezpečnostních složek. Dostupné online.
