Bečva

řeka, přítok Moravy

Bečva (německy Betschwa, Betsch; polsky Beczwa) je řeka na Moravě. Je největším levostranným přítokem řeky Moravy. Délka toku řeky Bečvy činí 61,5 km. Plocha povodí měří 1620,19 km².[1] Řeka Bečva protéká několika městy: nejvýznamnější z nich jsou Přerov, Valašské Meziříčí, Hranice, ale dále také protéká menšími obcemi jako jsou Poličná, Hustopeče nad Bečvou, Teplice nad Bečvou, Lipník nad Bečvou.

Bečva
Bečva v Přerově
Bečva v Přerově
Základní informace
Délka toku61,5 km
Plocha povodí1620,19 km²
Průměrný průtok17,5 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí4-11-02-001
Zdrojnice
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Zlínský krajValašské Meziříčí), (Olomoucký krajHranice, Lipník nad Bečvou, Přerov)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh toku editovat

Řeka vzniká soutokem Vsetínské Bečvy, která je dlouhá 59 kilometrů a kratší Rožnovské Bečvy o délce 38 kilometrů, pod Valašským Meziříčím. Obě řeky pramení na svazích Vysoké; Vsetínská Bečva na jižní a Rožnovská Bečva na severní straně.

K prameni Rožnovské Bečvy se lze dostat z horské chaty Třeštík po červené turistické značce. Odbočka k prameni je cca 200 m od vrcholu hory Vysoká, vede na sever.

K pramenu Vsetínské Bečvy lze dojít od rozhledny Súkenická, také z nedaleké horské chaty Třeštík.

Bečva se vlévá do Moravy u Tovačova, viz článek Soutok Bečvy a Moravy.

Větší přítoky editovat

Vodní režim editovat

Průměrný průtokústí činí 17,5 m³/s.

Hlásné profily:[2][3]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Teplice nad Bečvou 41,40 1275,32 km² 15,5 m³/s 908,0 m³/s
Dluhonice 9,30 1592,81 km² 17,3 m³/s 892,0 m³/s

Historie editovat

 
Most přes Bečvu u Rybářů

Oba prameny Bečvy zakreslil na své mapě Moravy z roku 1627 již Jan Amos Komenský. V minulosti sloužila řeka jako dopravní cesta pro plavbu dřeva a také jako zásobárna ledu. Protože byly obě části řeky ve třicátých letech 20. století takřka po celé délce regulovány, hrozí na dolním toku řeky záplavy. Jedny z největších postihly okolí řeky po celém toku v roce 1997. Přinesly několikamilionové škody a ztrátu 49 lidských životů. Dalším rokem záplav byl rok 2010, kdy 17. 5. 2010 byla ve stanici Valašské Meziříčí naměřena hodnota 435 cm a průtok 346 [m3·s−1].

Ekologie editovat

Bečva je poslední větší štěrkonosnou řekou, na jejímž toku není vybudována přehrada.[4] Okolí řeky Bečvy u Skaličky na Přerovsku je ukázkou zachovalé přírody. Tok tady přirozeně meandruje, stromy jsou volně popadané do vody, nacházejí se tu rozsáhlé štěrkové lavice a vyskytuje se zde množství vzácných živočichů. „V celé České republice můžete nalézt snad jen dvě nebo tři srovnatelné lokality,“ dodal předseda Východomoravské pobočky České společnosti entomologické Dušan Trávníček a zdůraznil unikátnost zkoumaného území.[5]

Z ekologického hlediska by namísto zvažované výstavby vodního díla Skalička měla být zvažována taková systémová řešení, která by jednak minimalizovala nebezpečí povodní, jednak řešila optimální zadržování (retenci) vody v krajině.[4]

Úniky chemikálií v roce 2020 editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Úniky toxických látek do Bečvy 2020.

V září 2020 unikla do řeky toxická látka (pravděpodobně kyanid), která způsobila ekologickou katastrofu. Rybáři vylovili přibližně 40 tun otrávených ryb.[6] Chemikálie unikla do řeky v oblasti Valašského Meziříčí a zamořila více než třicetikilometrový úsek po Přerov. Případ začala vyšetřovat policie jako podezření ze spáchání trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti.[7]

V říjnu, listopadu a prosinci pak do řeky opakovaně unikl nikl a další neznámé látky.[8][9][10]

Využití řeky Bečvy editovat

Největším odběratelem vody z řeky je elektrárna v Přerově s odběrem 18 mil. m³ za rok. Dalšími velkými odběrateli jsou chemický závod Deza ve Valašském Meziříčí, chemické závody v Přerově, cukrovar v Prosenicích, teplárna v Přerově a chemická firma Cabot.

Další informace editovat

Kolem řeky Bečvy vede cyklostezka Bečva.

Fotogalerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2014-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05. 
  2. Evidenční list hlásného profilu stanice Teplice nad Bečvou [online]. [cit. 2014-09-01]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. Evidenční list hlásného profilu stanice Dluhonice [online]. [cit. 2014-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-31. 
  4. a b KONVIČKA, Ondřej et al. Brouci (Coleoptera) řeky Bečvy a jejího okolí v místě plánované výstavby vodního díla Skalička. I. část. Acta Carpathica Occidentalis. 2018, vol. 9, s. 106. ISSN 1804-2732. Dostupné také z:
  5. Entomologové našli na březích řeky Bečvy unikátní druhy hmyzu: místo má ale zaplavit přehrada. Ekolist.cz [online]. 13. 8. 2019 10:28 [cit. 28. 8. 2019]. Dostupné z:
  6. Rybáři vylovili z Bečvy 40 tun uhynulých ryb, odklízení skončilo. Ekolist.cz [online]. 2020-9-30. Dostupné online. 
  7. Kriminalisté zjistili vyústění kanálu do Bečvy, kudy vtekl kyanid. Ekolist.cz [online]. 2020-9-26. Dostupné online. 
  8. KRÁL, David. Do Bečvy opět unikla neznámá látka. Na stejném místě, odkud zabíjel kyanid. Deník [online]. 2020-10-27 [cit. 2020-10-27]. Dostupné online. 
  9. JANOUŠ, Václav; ŠTĚRBA, Radek; PROCHÁZKOVÁ, Petra. Do Bečvy u Valašského Meziříčí opět unikly chemikálie, řeka napěnila. iDNES.cz [online]. 2020-11-24 [cit. 2020-12-04]. Dostupné online. 
  10. Do Bečvy opět unikla neznámá látka, objevily se i mrtvé ryby. Problémem mohla být rožnovská čistírna. Lidovky.cz [online]. 2020-12-02 [cit. 2020-12-03]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • KONVIČKA, Ondřej; EZER, Eduard; TRÁVNÍČEK, Dušan; RESL, Květoslav; TRNKA, Filip; KAŠÁK, Josef; KOHOUT, Vojtěch; ZELÍK, Pavel; BOBOT, Ludvík and VESELY, Milan. Brouci (Coleoptera) řeky Bečvy a jejího okolí v místě plánované výstavby vodního díla Skalička. I. část. = Beetles (Coleoptera) of the Bečva river and its surroundings at the site of the planned construction of the Skalička dam. Part I. Acta Carpathica Occidentalis. 2018, vol. 9, s. 63–111. ISSN 1804-2732. Dostupné také z:
  • RYŠÁNEK, Vít. Soutoky řek na území Čech, Moravy a Slezska. Praha: Libri, 2006. 237 s. ISBN 80-7277-311-9.

Související články editovat

Externí odkazy editovat