Wikipedie

Barbora z Rottalu

moravsko-rakouská šlechtična, možná nemanželská dcera císaře Maxmiliána I.

Barbora z Rottalu, svobodná paní z Tolberka (německy Barbara von Rottal Freiin von Thalberg; 22. července 1500 nebo 31. března 1501[3]? – 31. března 1550, pravděpodobně na panství Fulnek na Moravě, pohřbena byla v minoritském kostele ve Vídni)[4] byla rakouská a moravská šlechtična z rodu Rottalů, zřejmě nemanželská dcera císaře Maxmiliána I. Byla provdána za Zikmunda z Ditrichštejna (1484–1533), který významně pozvedl rod Ditrichštejnů.

Barbora z Rottalu
Erb rodu Rottalů
Erb rodu Rottalů
Narození29. června 1500
Úmrtí31. března 1550 (ve věku 49 let)
Vídeň
ChoťZikmund z Ditrichštejna
Oldřich Cetrys z Kynšperka
Balcar Švajnic
DětiZikmund Jiří z Ditrichštejna
RodičeMaxmilián I. Habsburský[1] a Jiří z Rottalu na Thalbergu a Markéta z Edelsheimu
PříbuzníRegina z Ditrichštejna[2], Bartoloměj z Ditrichštejna-Hollenburgu, Johann Heinrich von Dietrichstein a Marie Anna z Ditrichštejna[2] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ editovat

Podobně jako není známé přesné datum Barbořina narození, předmětem sporů je také její původ, neboť existují důkazy, že nebyla dcerou svého nominálního otce Jiřího z Rottalu na Thalbergu (* kolem roku 1460–1526), nýbrž mohla být nemanželskou dcerou císaře Maxmiliána I.[5] Rozdílné názory jsou také na identitu Barbořiny matky. Podle některých jí nebyla Markéty z Rappachu, manželka Jiřího z Rottalu,[6] nýbrž Markéta z Edelsheimu, což však nelze z pramenů blíže doložit.[7]

O otcovství císaře Maxmiliána existuje řada více či méně přímých důkazů. Jedním z nich je jeho velký zájem o sňatek Barbory z Rottalu se svým chráněncem Zikmundem z Ditrichštejna.[8] Císař budoucí sňatek osobně plánoval již v roce 1508, kdy Barboře bylo pouhých 8 let. Císař s 25letým Ditrichštejnem uzavřel smlouvu, že se neožení bez „souhlasu císaře“. Císařský dokument byl vydán 22. prosince 1513 v Augsburgu („Augsburská dohoda“).[9] Císař si navíc nechal od Ditrichštejna podepsat závazek ke sňatku s Barborou z Rottalu, které bylo v té době asi 13 let, a pokud tak neučiní, přijde o několik svých panství.[10][11] Další podmínkou byl vstup Barbory z Rottalu, jejího otce Jiřího z Rottalu i Zikmunda z Ditrichštejna do Maxmiliánem obnoveného Korutanského řádu sv. Jiří. Císař tak vyvíjel značný tlak, aby ho Ditrichšejna zavázal ke sňatku s velmi mladou Barborou, což ukazuje, že měl na jejím sňatku velmi osobní zájem.

Život editovat

Barbora z Rottalu jako zřejmě nemanželská dcera císaře Maxmiliána I. a Markéty z Rappachu, vyrůstala v domácnosti své matky, provdané za Jiřího z Rottalu svobodného pána z Tolberka, a tedy pravděpodobně i v Ditrichštejnském paláci v Herrengasse ve Vídni, který sňatkem Barbory připadl Ditrichštejnům. Palác v roce 1811 získala arcivévodkyně Marie Beatrix z Este, dcera a jediná dědička modenského vévody Herkula III., odkud pochází pozdější název budovy - Palais Modena, kde v současnosti sídlí rakouské ministerstvo vnitra.

Sňatek z Ditrichštejnem editovat

 
Zikmund z Ditrichštejna, Barbořin první manžel

Samotná skutečnost, že se císař takto angažoval ve sňatku šlechtické dcery je velmi neobvyklá. Panovník se obvykle nezabývá vdavky konkrétních šlechtických dcer.[12] Za nejjasnější známku toho, že císař Maxmilián byl skutečným otcem Barbory z Rottalu, je zřejmě svatební obřad z 23. července 1515.

Sňatek baronky Barbory z Rottalu byl koncipován zcela jinak, než bývá obvyklé. Stal se součástí významného setkání evropských panovníků, známého jako „první vídeňský kongres“ v roce 1515. Zde se ve vídeňské katedrále sv. Štěpána konala "vídeňská dvojsvatba", při níž byli oddáni vnuk císaře Maxmiliána s dcerou českého a uherského krále Vladislava II. a Maxmiliánova vnučka s Vladislavovým synem. Tímto sňatkem byl vytvořen rozhodující základ pro velmocenské postavení habsburského rodu, který tím později v roce 1526 získal českou a uherskou královskou korunu. Následujícího dne se pak uskutečnil třetí sňatek mezi Barborou z Rottalu a Zikmundem z Ditrichštejna, po kterém následoval rytířský turnaj.

Večer se pak pro tento pár konala slavnostní večeře ve vídeňském Hofburgu, na které se prý podávalo 300 jídel, a kterého se účastnili nejvýznamnější knížata a hodnostáři. Kromě císaře Maxmiliána I. a krále Vladislava II. také jeho bratr, polský král Zikmund I., uherský Ladislav II., české princezny Anna Jagellonská a Marie Habsburská a jejich manželé princ Ludvík, vévodové Jindřich Brunšvický, Vilém IV. a Ludvík X. Bavorští, Albrecht VII. Meklenburský a Kazimír Braniborský, Jan III. Falcký. Z duchovních knížat dva kardinálové uherský primas a arcibiskup ostřihomský Tomáš Bakócz (1498-1521) a gurský biskup Matyáš Lang z Wellenburg (1505-1522) a třináct biskupů, včetně kníže-arcibiskupa salcburského Leonharda z Keutschachu (1495-1519) a zastoupeni byli brémský arcibiskup Kryštof Brunšvicko-Wolfenbüttelský (1511–1558) a řada dalších velmožů.

Ještě pozoruhodnější je, že Barbora z Rottalu byla nejen pozvána na takovouto hostinu do Hofburgu, ale navíc zaujala čestné místo v královském kruhu, neboť seděla po pravici císaře Maxmiliána a po levici českého a uherského krále Vladislava II. Byla tedy na čestnějším místě, než královské princezny. Navíc, ačkoli u stolu byla přítomna matka nevěsty , Markéta z Rappachu a Zikmund z Ditrichštejna, nebyl přítomen otec nevěsty a "hostitel" Jiří z Rottalu. Císař Maxmilián vzdával Barboře z Rottalu královské pocty i v tomto vysoce oficiálním prostředí, což zřejmě nelze vysvětlit jinak, něž že on sám byl jejím otcem. Zvláštní vztah mezi císařem Maxmiliánem a rodem Ditrichštejnů je patrný i z jeho závěti, v níž nařídil, aby se na Zikmunda a rod Ditrichštejnů v láskyplných přímluvách pamatovalo stejně často jako na něj při zádušních mších a modlitbách.[13]

Jako doklad hostiny a přítomných osob existují dvě vyobrazení, malba ze 17. století a kopie originálu ze 16. století uložená v Universalmuseum Joanneum ve Štýrském Hradci. [14] [15]

Manželství editovat

Barbora byla vdaná celkem třikrát:

Závěr života editovat

Barbora z Rottalu zemřela 31. května roku 1550, pravděpodobně na zámku Fulnek a byla pohřbena v minoritském kostele ve Vídni v kryptě svého rodu, v níž byl roku 1525 pochován její (zřejmě nevlastní) otec Jiří z Rottalu, roku 1522 její matka Markéta z Rappachu, její děd Kryštof z Rappachu a 1445 její pradědeček Kryštof z Rappachu.[17] [18] Na jejím hrobě je nápis: "Zde leží žena urozená, paní Barbora rozená svobodná paní z Rottalu a Tallbergu, vznešeného pána Balthasara von Schweinitz na Fulneku, která zemřela loni v květnu 1550". [19]

Reference editovat

  1. ↑ Dostupné online. [cit. 2019-09-14]
  2. ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  3. ↑ Ludwig Igàlffy-Igàly, Über die Abstammung der Barbara von Rottal und die Versippung österreichischer und schlesischer Landeshauptleute. In: Adler. Zeitschrift für Genealogie Band. 3 (Wien 1953/55) S. 244
  4. ↑ Karin Bachschweller, Barbara von Rottal. Der Versuch einer Biographie S. 50
  5. ↑ Karin Bachschweller, Barbara von Rottal. Der Versuch einer Biographie, PDF
  6. ↑ Igàlffy-Igàly, Über die Abstammung der Barbara von Rottal und die Versippung österreichischer und schlesischer Landeshauptleute. 244
  7. ↑ Anna Ehrlich "Auf den Spuren der Josefine Mutzenbacher", S. 64.
  8. ↑ Mezler-Andelberg, Barbara von Rottal, Maximilian I. und Siegmund von Dietrichstein 678
  9. ↑ Karin Bachschweller, Barbara von Rottal. Der Versuch einer Biographie. Seiten 23/24.
  10. ↑ Herwig Wolfram (Hg.), Österreichische Geschichte 1400–1522. Das Jahrhundert der Mitte. An der Wende vom Mittelalter zur Neuzeit (Wien 1996) 310–312
  11. ↑ Karin Bachschweller, Barbara von Rottal. Der Versuch einer Biographie. Seite 25)
  12. ↑ Österreichisches Haus-, Hof- und Staatsarchiv Wien, AUR 1508 XII 24
  13. ↑ BLKÖ:Dietrichstein, Sigmund, erster Freiherr von Hollenburg – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2022-05-11]. Dostupné online. (německy) 
  14. ↑ Karin Bachschweller, Barbara von Rottal. Der Versuch einer Biographie. Seite 33.
  15. ↑ J. Vyslouzil, Das älteste Ölgemälde, das die Hochzeit von Mitgliedern des Kärntner und Steiermärkischen Adels am Kaiserhof darstellt, Blätter f. Heimatkunde 48 (1974) S. 52–65.
  16. ↑ Ernst Heinrich Kneschke, Neues allgemeines Deutsches Adels-Lexicon: im Vereine mit mehreren Historikern, Band 8
  17. ↑ Emil von Rajakovics, War Margarete von Rappach die Mutter der Barbara von Rottal? In: Adler. Zeitschrift für Genealogie Band. 4 (Wien 1956/58) S. 19
  18. ↑ Karin Bachschweller, Barbara von Rottal. Der Versuch einer Biographie http://othes.univie.ac.at/24450/1/2012-12-18_0706613.pdf S. 48
  19. ↑ Karin Bachschweller, Barbara von Rottal, op. cit. S. 49

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Barbara von Rottal na německé Wikipedii.

Literatura editovat

  • Adel im Wandel. Politik, Kultur, Konfession 1500–1700. Katalog der Niederösterreichischen Landesausstellung auf der Rosenburg vom 12. Mai bis 28. Oktober 1990. Hochzeit Sigmunds von Dietrichstein mit Barbara von Rottal in:[1] Archivováno 8. 3. 2022 na Wayback Machine.
  • Karin Bachschweller: Barbara von Rottal. Der Versuch einer Biographie, diplomová práce na Vídeňské universitě http://othes.univie.ac.at/24450/1/2012-12-18_0706613.pdf
  • Johann Hübner: Genealogische Tabellen nebst denen darzu gehörigen Genealogischen Fragen zu Erläuterung der politischen Historie mit sonderbahrem Fleiße zusammengetragen, und vom Anfange bis auf diesen Tag continuiret, online jako Google kniha
  • Ludwig Igàlffy-Igàly: Über die Abstammung der Barbara von Rottal und die Versippung österreichischer und schlesischer Landeshauptleute. In: Adler. Zeitschrift für Genealogie Band. 3 (Wien 1953/55)
  • Heinrich Kneschke: Neues allgemeines Deutsches Adels-Lexicon: im Vereine mit mehreren Historikern, Band 8 ​[2]
  • Richard Perger, Wilhelm Georg Rizzi, Das Palais Modena in der Herrengasse zu Wien.
  • Roman von Procházka: Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien. Neustadt an der Aisch 1973, ISBN 3-7686-5002-2,
  • Roman von Procházka: Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien. Ergänzungsband. Herausgegeben vom Vorstand des Collegium Carolinum, Forschungsstelle für die böhmischen Länder. R. Oldenbourg Verlag, München und Wien 1990, ISBN 3-486-54051-3 Stammfolge Dietrichstein zu Nikolsburg (reichständisches Haus)
  • Emil von Rajakovics: War Margarete von Rappach die Mutter der Barbara von Rottal? In: Adler. Zeitschrift für Genealogie Band. 4 (Wien 1956/58)
  • J. Vyslouzil: Das älteste Ölgemälde, das die Hochzeit von Mitgliedern des Kärntner und Steiermärkischen Adels am Kaiserhof darstellt, Blätter f. Heimatkunde 48 (1974)
  • Hermann Wiesflecker: Maximilian I. Die Fundamente des habsburgischen Weltreiches (München/Wien 1991) ISBN 3-7028- 0308-4
  • Constantin von Wurzbach: Dietrichstein, die Grafen und Fürsten von, Genealogie. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 3. Theil. Verlag der typogr.-literar.-artist. Anstalt (L. C. Zamarski, C. Dittmarsch & Comp.), Wien 1858 für Inneres (Wien 1997)
  • Constantin von Wurzbach: Dietrichstein, die Grafen und Fürsten von, Genealogie. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 3. Theil. Verlag der typogr.-literar.-artist. Anstalt (L. C. Zamarski, C. Dittmarsch & Comp.), Wien 1858, S. 295–298.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Barbora_z_Rottalu&oldid=23785551“