Bíňa
Bíňa (maďarsky Bény, starší slovenské Názvy Béň, Bíň) je obec na Slovensku v okrese Nové Zámky.
| Bíňa | |
|---|---|
 Kostel Panny Marie | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°55′20″ s. š., 18°38′33″ v. d. |
| Nadmořská výška | 130 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Nitranský |
| Okres | Nové Zámky |
  Bíňa | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 23,5 km² |
| Počet obyvatel | 1 433 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 61 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Anita Herbácskóová |
| Vznik | 1135 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | obecbina |
| Adresa obecního úřadu | Obecný úrad Č. 107 943 56 Bíňa |
| Telefonní předvolba | +421-36 |
| PSČ | 943 56 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | NZ |
| NUTS | 503088 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dějiny editovat
Pobyt římských vojsk na území kolem dolního toku řeky Hron editovat
V roce 172 se v blízkosti castella na dolním toku řeky Hron nacházel římský císař Marcus Aurelius, který na čele svých legií vyrazil z Carnunta proti germánským kmenům, ohrožujícím Římskou říši. Tady, ve vojenském táboře, napsal své dílo „Ta eis heauton“, kde místo označil hned v úvodu: „Psané v zemi Kvádů nad Granuou“). Jedná se tak o první literární filozofické dílo sepsané na území dnešního Slovenska.
Událost o „zlatém dešti“, který Římany, odříznutých útočícími Germány od vod Hrona, zachránil před porážkou, jež je zaznamenána na oslavném římském sloupě, se stala také na dolním Hronu, a to 11. června 172. Toto datum je prvním v historii zaznamenaným přesným časovým údajem týkajícím se území dnešního Slovenska.
Tyto události by se mohly týkat území dnešní Bíně, resp. jejího bezprostředního okolí. Naznačují to zeměpisné údaje (dolní Hron, nad Hronom), ale zejména z vojenského hlediska v té době mimořádně výhodná strategická poloha místa, což s velkou pravděpodobností nemohlo být nevyužité při obranném tažení, jehož význam byl dán přítomností samotného císaře.
Do tohoto období by mohly spadat i tzv. bíňské valy – mohutné a dosud zachovány zbytky neurčitého původu. Kdo byl jejich původcem a uživatelem, je dodnes nejisté.
Bíňský poklad editovat
108 zlatých mincí z Byzantské říše z 5. století, nalezených při zemních pracích v r. 1964 (Jozef Paulík).
Obyvatelstvo editovat
Etnické složení obyvatelstva (podle údajů z roku 2001) editovat
- Maďaři – 89,64 %
- Slováci – 9,04 %
- Romové –- 0,97 %
- Češi – 0,21 %
- Němci – 0,07 %
Náboženské složení obyvatelstva (podle údajů z roku 2001) editovat
- Římští katolíci – 95,13 %
- Bez vyznání – 2,43 %
- Protestanti (hl. Reformování) – 0,83 %
Památky editovat
V obci je římskokatolický románský kostel Panny Marie z před roku 1217 s viditelnými zbytky obvodových zdí přilehlého kláštera a kaple – rotundy Dvanácti apoštolů z 12.–13. století.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bíňa na slovenské Wikipedii.
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava.
Literatura editovat
- Kolníková, E .: Nález pozdně SOLID v Bini, okr. Nové Zámky. Numismatické sborník X, 5-50, 1968
- Bínsky poklad. In: NOVOTNÝ, Bohuslav, et al. Encyklopédia archeológie. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1986. S. 101. (slovensky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bíňa na Wikimedia Commons - Www.apsida.sk - profil románského kostela
- Www.apsida.sk - profil románské rotundy
