Avia BH-1
Avia BH-1 byl československý experimentální a sportovní letoun konstruktérů Beneše a Hajna. Byl to první typ vyrobený v továrně Avia.
| Avia BH-1 | |
|---|---|
 Avia BH-1 (replika) | |
| Určení | experimentální a sportovní letoun |
| Původ | Československo |
| Výrobce | Avia |
| Šéfkonstruktér | Pavel Beneš a Miroslav Hajn |
| První let | 13. října 1920 |
| Vyřazeno | 1922 |
| Vyrobeno kusů | 1 |
| Další vývoj | Avia BH-3 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Letoun byl koncipován jako dolnokřídlý jednoplošník s tlustým profilem křídla, které bylo vyztuženo dvěma páry vzpěr, upevněnými k trupu. Podvozek byl pevný záďový. První verzi BH-1 exp (z toho vznikla přezdívka „exprevít“) poháněl řadový vodou chlazený motor Austro-Daimler. Stroj byl jednomístný s otevřeným pilotním prostorem. V trupu byl umístěn i prostor pro cestujícího, ale kvůli slabému výkonu motoru nebyl využit a byl zakryt plechem.
Letoun zalétal zkušební pilot továrny Aero Josef Novák 13. října 1920. Krátce po zalétání byl vystaven na první československé mezinárodní letecké výstavě v Průmyslovém paláci v Praze. Zde vzbudil velkou pozornost a Avia obdržela od prezidenta Masaryka, protektora výstavy, 100 000 Kč na podporu dalšího vývoje.
Na jaře příštího roku byl letoun přestavěn na verzi BH-1 bis. Motor Austro-Daimler byl nahrazen výkonnějším rotačním sedmiválcem Gnome Omega a prostor pro cestujícího byl odkryt a vybaven sedadlem. Přestavěný letoun byl zalétán 20. května 1921.
V září 1921 se stroj zúčastnil prvního velkého československého leteckého závodu – Okružního letu republikou. Závod, provedený dne 18. září na trati Praha – Olomouc – Nitra – Bratislava – Olomouc – Praha (celkem 850 km), skončil úspěchem BH-1, který dorazil k cíli bez trestných bodů a získal zvláštní cenu Ministerstva veřejných prací za „dopravní schopnost“. Pilot Munzar, podporován pozorovatelem Kochem,[1][2] dovedl stroj hladce k cíli. Letoun s motorem o výkonu 45 HP si stál skvěle v soutěži s letouny, které měly pětkrát silnější motory.[3] Dalším větším vystoupením BH-1 byla účast na leteckém dnu v Plzni 27. srpna 1922. Letoun pilotoval Zdeněk Lhota. Roku 1922 byl stroj poškozen při havárii a již nebyl opraven.
Typ se stal základem pro další vývoj dolnoplošníků v Avii (BH-3, BH-5, BH-9 a dalších).
V letech 1997 až 2001 postavil Marcel Sezemský letuschopnou repliku BH-1.
Specifikace (BH-1 exp) editovat
Podle Václava Němečka,[4] údaje v závorce platí pro BH-1 bis
Technické údaje editovat
- Posádka: 1 (2)
- Délka: 5,86 (5,7) m
- Rozpětí: 10,08 m
- Nosná plocha: 10,4 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 265 (270) kg
- Vzletová hmotnost: 405 (490) kg
- Plošné zatížení: 40 (47) kg/m²
- Pohonná jednotka: 1 × vodou chlazený řadový čtyřválcový motor Austro-Daimler o výkonu 25/30 k (rotační vzduchem chlazený sedmiválcový motor Gnome Omega o výkonu 48 k)
Výkony editovat
- Maximální rychlost: 121 (137) km/h
- Cestovní rychlost: 90 (100) km/h
- Dostup: 2 000 (3500) m
- Stoupavost: 10 (7) min na 1 000 m
- Dolet: – (410) km
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Němeček (1968), s. 81.
- ↑ Beneš (1955), s. 283.
- ↑ Z LETECKÝCH ZÁVODŮ ČSL. AVIATICKÉHO KLUBU.. Český svět. 13.10.1921, roč. 18 (1921-2), čís. 2, s. 31. Dostupné online.
- ↑ Němeček (1968), s. 284-285.
Literatura editovat
- NĚMEČEK, Václav. Československá letadla. Praha: Naše vojsko, 1968. Kapitola Vývoj letadel Avia.
- BENEŠ, Pavel. Naše první křídla. Praha: Mladá fronta, 1955. Kapitola K prvnímu motorovému typu.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Avia BH-1 na Wikimedia Commons - Stavba repliky BH-1
