August Zátka
August Zátka, plným jménem August Pantaleon Zátka (27. července 1847 České Budějovice[1] – 31. ledna 1935 České Budějovice[2][3]), byl rakouský a český advokát a politik z vlivného českobudějovického rodu Zátkových, na přelomu 19. a 20. století poslanec Českého zemského sněmu, předák českojazyčné komunity v Budějovicích, po vzniku Československa krátce předseda správní komise Českých Budějovic.
| JUDr. August Zátka | |
|---|---|
 | |
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1878 – 1913 | |
| Předseda správní komise Českých Budějovic | |
| Ve funkci: 1918 – 1919 | |
| Předchůdce | Josef Taschek |
| Nástupce | Otakar Svoboda |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Národní str. (staročeši) |
| Narození | 27. července 1847 České Budějovice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 31. ledna 1935 (ve věku 87 let) České Budějovice  Československo |
| Místo pohřbení | Hřbitov svaté Otýlie |
| Choť | Jana Zátková |
| Rodiče | Hynek Zátka |
| Profese | advokát |
| Commons | August Zátka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| dědeček | Matouš Zátka |
|---|---|
| otec | Hynek Zátka |
| matka | Terezie Marie Hansová |
| bratr | Ferdinand Zátka |
| bratr | Vlastimil Zátka |
| bratr | Dobroslav Zátka |
| manželka | Jana Zátková-Klavíková |
Biografie editovat
Mládí editovat
Chodil na piaristickou obecnou školu, pak od roku 1857 na gymnázium v Jindřichově Hradci, kde bydlel u strýce Jana. Zůstal zde až do roku 1861, i po strýcově odchodu, teprve toho roku přešel na německé piaristické gymnázium v Českých Budějovicích, v oktávě opět studoval v Jindřichově Hradci, kde roku 1864 i maturoval. Následně vystudoval práva a 15. července 1869 promoval a získal titul doktora práv.[4] Absolvoval vojenskou službu a soudní praxi v Štýrském Hradci. Ve věku 23 let se vrátil do Budějovic jako začínající advokát. Zároveň se po boku svého otce, podnikatele a politika Hynka Zátky, zapojil do veřejného života. Od března 1876 měl vlastní advokátní kancelář v Budějovicích.[5][6]
Roku 1878 se oženil s Janou Zátkovou, rozenou Klavíkovou, vnučkou bývalého budějovického starosty Františka Josefa Klavíka. Jana Zátková byla rovněž aktivní ve veřejném životě, působila jako spoluzakladatelka a dlouholetá předsedkyně místního ženského spolku Ludmila, prvního městského ženského spolku a iniciátorka vzniku dívčích škol[7].
Politika editovat
V 70. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky, v níž vystřídal svého otce Hynka Zátku. V zemských volbách v Čechách v roce 1878 byl zvolen v kurii venkovských obcí (volební obvod Budějovice – Lišov – Trhové Sviny – Hluboká – Týn n. Vltavou) do Českého zemského sněmu.[8] Zvolen byl jako člen Národní strany (staročeské).[9] Mandát obhájil ve volbách v roce 1883,[10] volbách v roce 1889 i volbách v roce 1895,[6] přičemž v roce 1889 i 1895 nadále kandidoval za staročechy.[6][11] Ve volbách v roce 1901 byl na sněm zvolen za kurii obchodních a živnostenských komor (obvod Budějovice).[12] Mandát obhájil ve volbách roku 1908, nyní za kurii městskou, obvod České Budějovice,[13] přičemž byl společným kandidátem českých politických stran.[14] Zemským poslancem byl nepřetržitě 35 let.[5]
Kromě toho zasedal od roku 1872 do roku 1910 v okresním zastupitelstvu. Do obecního zastupitelstva v Budějovicích poprvé nastoupil roku 1876. Od roku 1885 působil jako starosta místní Občanské záložny. Podílel se na rozvoji českého hospodářského a společenského života a budování českého školství. V roce 1872 založil pobočku Ústřední matice školské v Budějovicích. Roku 1883 patřil k první garnituře Čechů, která získala většinu v dosud převážně německé obchodní komoře v Českých Budějovicích.[3][5][6] V roce 1906 vedl českou volební kampaň v komunálních volbách, jejímž výsledkem byla česká většina v třetím voličském sboru v obecním zastupitelstvu, čímž se český živel výrazně posunul k ovládnutí dosud převážně německé městské samosprávy.[15]
Školství editovat
Výhradním jeho dílem je českobudějovické školství, kde v roce 1917 bylo 26 škol a které byly navštěvovány 8000 žáky, pod jeho vedením vznikla řada průmyslových závodů, pracujících více než s 20 miliony korun kapitálu a skýtajících tisícům našinců obživu a neodvislost. Jeho nezlomné energii děkujeme, že pro České Budějovice byl získán zemský mandát, mandát na říšskou radu a česká většina v obchodní komoře v Českých Budějovicích.[16]
Vznik Československa editovat
27. října 1918 promluvil na manifestaci občanů Budějovic a ohlašoval brzkou národní samostatnost.[15] Krátce se stal i nejvyšším představitelem města, protože v listopadu 1918 byl jmenován předsedou správní komise Českých Budějovic. Na českobudějovické radnici vítal 20. prosince 1918 prezidenta T. G. Masaryka při jeho triumfálním návratu do vlasti [17]. Na postu setrval jen do následujícího roku, kdy byla ustavena řádná obecní samospráva a kdy Zátka neuspěl ve volbách. V roce 1922 nicméně získal jako první osoba po roce 1918 titul čestného občana Budějovic. Pro udělení titulu hlasovali i němečtí členové zastupitelstva, kteří ho ocenili jako čestného protivníka. Čestné občanství mu udělily i mnohé další obce v regionu.[5]
Úmrtí editovat
August Zátka zemřel ve svém domě v roce 1935 na sešlost věkem. Pohřben byl na hřbitově u sv. Otýlie (u jižní ohradní zdi, hrobky vpravo č. 69).[5]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ ZÁTKA, Hynek [online]. hiu.cas.cz [cit. 2013-09-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-27.
- ↑ a b Zátka August Pantaleon [online]. abart-full.artarchiv.cz [cit. 2013-09-23]. Dostupné online.
- ↑ Promoce. S. 1. Národní listy [online]. 1869-07-12 [cit. 2020-07-16]. S. 1. Dostupné online.
- ↑ a b c d e MUK, Jan: Z kroniky rodu Klavíkova a Zátkova [online]. Rodokmen, číslo 4, 1947. [cit. 2013-09-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c d NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online.
- ↑ Zátková Jana | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1878skc/1/stenprot/001schuz/s001002.htm
- ↑ Národní listy 18. 9. 1878, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5011270&picp=&it=0&s=djvu
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/002schuz/s002001.htm
- ↑ Národní listy 3. 7. 1889, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=0&id=7307685&picp=&idpi=11406920
- ↑ Seskupení poslanců sněmu král. českého. Národní listy. Říjen 1901, roč. 41, čís. 289, s. 2. Dostupné online.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1908skc/1/stenprot/001schuz/s001004.htm
- ↑ Národní politika 28. 2. 1908, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=0&id=7196152&picp=&idpi=11183855
- ↑ a b Dr. Augustin Zátka. Národní listy. Únor 1935, roč. 75, čís. 32, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Dr. August Zátka sedmdesátníkem. Světozor. 1.8.1917, roč. 1916-1917 (17.), čís. 49, s. 8. Dostupné online.
- ↑ Preclík Vratislav: Z Horního Dvořiště do Českých Budějovic, in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 55-56, str. 7-11, ročník XI., listopad-prosinec 2003, registrace Ministerstva kultury ČR,č.7435, Registrace ISSN 1210-1648
Literatura editovat
- BLÜMLOVÁ, Dagmar. Sto tváří z jihočeské kulturní historie.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu August Zátka na Wikimedia Commons 
Autor August Zátka ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je August Zátka
- Nekrolog v deníku Národní listy
- Sčítací operát pro dům čp. 168/169, č.o. 1 ve Sterneckově ul. v Českých Budějovicích (1921)
