Asma Džahangírová
Asma Džahangírová, rozená Džiláníová, (27. ledna 1952 Láhaur – 11. února 2018 tamtéž) byla pákistánská právnička a sociální aktivistka.
| Asma Džahangírová | |
|---|---|
.jpg) | |
| Rodné jméno | Asma Jilani |
| Narození | 27. ledna 1952 Láhaur |
| Úmrtí | 11. února 2018 (ve věku 66 let) Láhaur |
| Příčina úmrtí | srdeční zástava |
| Bydliště | Islámábád |
| Alma mater | Kinnaird College for Women (do 1978) Pandžábská univerzita |
| Povolání | lidskoprávní aktivistka a advokátka |
| Zaměstnavatel | Organizace spojených národů |
| Ocenění | Martin Ennals Award for Human Rights Defenders (1995) Cena Ramona Magsaysaye (1995) King Baudouin International Development Prize (1998) Human Rights Award (1999) Millennium Peace Prize for Women (2001) … více na Wikidatech |
| Příbuzní | Hina Jilani (sestřin manžel) |
| Funkce | Human Rights Commission of Pakistan (1987–2011) UN Special Rapporteur on Extrajudicial Executions (1998–2004) United Nations Special Rapporteur on Freedom of Religion or Belief (2004–2010) President of Supreme Court Bar Association of Pakistan (2010–2012) Special Rapporteur on human rights in Iran (2016–2018) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pocházela ze vzdělané paštunské rodiny, její otec byl předním odpůrcem pákistánského vojenského režimu. Vystudovala Kinnaird College for Women a Paňdžábskou univerzitu, od roku 1982 pracovala na Nejvyšším soudu Pákistánu a stala se první ženou v čele advokátní komory. Byla aktivní v Ženském akčním fóru a v roce 1983 byla uvězněna za podporu Hnutí za obnovu demokracie, zaměřeného proti diktatuře generála Muhammada Zijáula Haka.[1] Po propuštění pobývala v Ženevě, kde pracovala v organizaci Defence for Children International.
V roce 1987 spoluzakládala Pákistánskou komisi pro lidská práva a v roce 1993 se stala její předsedkyní. Se svojí sestrou zavedla bezplatné právní poradenství pro ženy a vymáhala důsledné dodržování zákazu dětské práce. Požadovala zrušení trestu smrti v Pákistánu, protestovala proti vraždám ze cti a snažila se prosadit, aby bylo ženám dovoleno provdat se i bez souhlasu mužských příbuzných. Odmítala také pákistánský zákon proti rouhání jako záminku k diskriminaci náboženských menšin.[2] Vystupovala proti korupci a usilovala o ukončení války v Kašmíru. V roce 2007 organizovala protesty právníků proti režimu Parvíze Mušarafa a po vyhlášení výjimečného stavu jí bylo nařízeno tříměsíční domácí vězení. V roce 2012 vystoupila s obviněním, že pákistánská bezpečnostní služba naplánovala její zavraždění.[3]
Pracovala pro Mezinárodní krizovou skupinu, byla pozorovatelkou Organizace spojených národů v otázkách svobody vyznání a zasedala v porotě Mezinárodní norimberské ceny za lidská práva. V letech 2010 až 2013 byla místopředsedkyní Mezinárodní federace pro lidská práva. Obdržela Cenu Martina Ennalse, zvanou „Nobelova cena v oblasti lidských práv“, cenu Stefanusalliansen, Řád čestné legie a v roce 2014 jí byla udělena Cena za správný život.[4]
Reference editovat
- ↑ BBC Dostupné online
- ↑ Tribune Dostupné online
- ↑ The New York Times Dostupné online
- ↑ Peace for Asia Dostupné online Archivováno 5. 9. 2022 na Wayback Machine.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Asma Džahangírová na Wikimedia Commons
