Arciděkan
Arciděkan (oslovení Veledůstojný pán, zkr. Vldp.; latinsky Admodum Reverendus Dominus, zkr. A.R.D.) je v římskokatolické a pravoslavné církvi čestný titul pro duchovní správce některých významných farností[1][2] nebo čestný titul významného kněze (osobní arciděkan nebo také arciděkan ad personam).[2][3]
Ve východním křesťanství je obdobným titulem protopresbyter.
Historie editovat
Původně se jednalo o představeného územní jednotky zahrnující několik děkanátů nebo vikariátů, označované jako arciděkanství, krajský děkanát, archidiakonát (tj. arcijáhenství), archipresbyterát (například v českobudějovické diecézi) nebo komisariát. Označení arciděkan pak v Čechách zůstalo jako čestné pro duchovní správce některých významných farností, ačkoliv striktně vzato se o arciděkana a arciděkanství jednalo jen v případě Liberce a jinde šlo o arcijáhna a arcijáhenství.[4] Později byly na arciděkanství povýšena také další farnosti (resp. děkanství), například Ústí nad Labem,[5] Kašperské Hory,[6] Praha-Vinohrady,[7] nebo Pardubice.[8] Při sjednocení názvů římskokatolických farností v České republice, k němuž došlo na základě rozhodnutí České biskupské konference k 1. červenci 1994, bylo označení arciděkanství z názvů řady těchto farností vypuštěno, ovšem některým z nich bylo toto označení se souhlasem příslušného diecézního biskupa ponecháno.
Současná arciděkanství editovat
V současné době mají v České republice status arciděkanství tyto římskokatolické farnosti:
- v litoměřické diecézi:
- Bílina (od roku 1934; v současné době spravováno administrátorem)
- Horní Police (od roku 1723, v současné době spravováno administrátorem)
- Liberec (od 6. července 1879)
- Mladá Boleslav (od roku 1941, v současné době spravováno administrátorem)
- Šluknov (od roku 1922)
- Ústí nad Labem (od roku 1928)
- v královéhradecké diecézi:
- v českobudějovické diecézi:
Arciděkanství v minulosti editovat
V minulosti byla arciděkanství i v dalších městech:
- v pražské arcidiecézi:
- v českobudějovické diecézi:
- Český Krumlov
- Kašperské Hory (od roku 1930 do 30. června 1994)
- v plzeňské diecézi:
- Cheb
- Domažlice (do 30. června 1994)
- Město Touškov (do 30. června 1994)
- Horšovský Týn (do 30. června 1994)
- Klatovy (do 30. června 1994)
- Plzeň
- Sedlec (od roku 980; dnes součást Karlových Varů)
- Sokolov (od roku 1672)
- Tachov
(Seznam nemusí být úplný.)
Osobní arciděkani editovat
Osobními arciděkany (arciděkany ad personam) jsou například:
- v plzeňské diecézi:
- František Klika, Rokycany (od 8. května 2013)
- v litoměřické diecézi:
- Josef Čermák, Kadaň (od 1. února 2011)
- Zdeněk Maryška, Sobotka (od 26. června 2005)
- Josef Mazura, Ústí nad Labem-Střekov (od 1. února 2011)
- Rudolf Prey, Postoloprty (od 1. února 2011)
- Pavel Procházka, Šluknov (od 1. února 2011)
- František Segeťa, Srbská Kamenice (od 1. února 2011)
- v královéhradecké diecézi:
- Mons. František Hladký, Hradec Králové (od 1. ledna 2008)
Někteří významní osobní arciděkani v minulosti:
- Msgre. Josef Němeček (1824–1912)
- Jindřich Langner (1870–1956)
- Msgre. Josef Kuška (1873–1953)
- Msgre. Alois Tylínek (1884–1965)
- Gerlak Josef Mazal OPraem. (1893–1962)
- Jakub Hradil (1910–1986, osobním arciděkanem od roku 1970)
- ThDr. Jaroslav Baštář (1914–1994, osobním arciděkanem od roku 1984)
- Mons. Jaromír Korejs (1921–1997, osobním arciděkanem od roku 1989)
- Václav Růžička († 1999)
- František Šmejkal († 1999)
- Josef Buchta (1912–2000)
- Zdeněk Vodička († 2003)
- ThLic. Heřman Keymar († 2003)
- PhDr. ThDr. Eduard Broj (1906–2003)
- Václav Duchek (1922–2003, osobním arciděkanem od 8. září 1982)
- MUDr. Ladislav Kubíček (od roku 1993)
- František Kolanda (1927–2004)
- František Krásenský SJ (1925–2005, osobním arciděkanem od roku 1987)
- Karel Kahoun (1923–2006)
- Vojtěch Kodera (1914–2006)
- Jan Peprla (1920–2007, osobním arciděkanem od roku 2005)
- Oldřich Vinduška (1918–2007, osobním arciděkanem od 28. června 2002)
- Josef Zlámal OMelit
- Josef Šťastný (1942–2009, osobním arciděkanem od 1. září 1999)
- Jan Kozár (1933–2009, osobním arciděkanem od 1. dubna 1993)
- Mons. Jan Machač (1915–2009)
- Antonín Kubíček (1912–2010)
- Jiří Mošna (1928–2010, osobním arciděkanem od roku 1988)
- Ferdinand Plhal SDB (1926–2010, osobním arciděkanem od 1. března 2003)
- ThDr. Bedřich Ťupa (1915–2010)
- Josef Matura (1923–2012, osobním arciděkanem od 1. února 2011)
- v pražské arcidiecézi:
- Jaroslav Ptáček OCr, Praha (1928–2016, arciděkanem od 28. března 1988)
- Bedřich Blažek, Kolín (1928–2017, arciděkanem od 1. ledna 2005)
- Václav Nekolný, Uhlířské Janovice[9] (1934–2022, arciděkanem od 1. ledna 2005)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Jiří Rajmund Tretera: Církevní právo, Jan Krigl, Praha 1993, str. 122-123
- ↑ a b Archivovaná kopie. www.rodinaonline.cz [online]. [cit. 2012-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-24.
- ↑ http://www.farnostjanovice.cz/files/vestnik-2-09.pdf[nedostupný zdroj]
- ↑ Ottův slovník naučný – 2. díl, str. 609
- ↑ http://katalog.dltm.cz/web/katalog_detail.php?sablona_soubor=detail/farnosti_detail.xml¶metry%5Bfarnosti%5D%5Bid%5D=4803[nedostupný zdroj]
- ↑ http://katalog.bcb.cz/Katalog/Farnosti/KASPERSKE-HORY[nedostupný zdroj]
- ↑ http://www.ok.cz/ludmila/historie.htm
- ↑ Archivovaná kopie. www.farnost-pardubice.cz [online]. [cit. 2012-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-09-27.
- ↑ S vírou ve vykoupení a s nadějí na věčný život oznamujeme, že Nejvyšším Veleknězem byl z tohoto světa povolán Kristův kněz P. Václav Nekolný čestný kanovník Kolegiátní kapituly svatého Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi. : Připraven na setkání s Pánem zemřel v pondělí 7. března 2022 ve věku 87 let a v 59. roce svého kněžství. 1. vyd. Praha - Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Arcibiskupství pražské - kněží pražské arcidiecéze - sestra Jana s manželem Václavem a rodinou - Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi, 2022. 2 s. S. 1.
