Arbatskaja (stanice metra v Moskvě)

Arbatskaja
	Pentagonální budova vestubulu stanice Arbatskaja na Filjovské lince metra
Stát	Rusko
Město	Moskva a Krasnogorsk Urban Settlement
Vznik	5. dubna 1953
Linky	Arbatsko-Pokrovskaja
Externí odkazy
Souřadnice sídla	55°45′8″ s. š., 37°36′22″ v. d.
Kód památky	7732735000
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arbatskaja (rusky Арбатская) je stanice moskevského metra na Arbatsko-Pokrovské a Filjovské lince. Rozkládá se pod ulicí Arbat v centru města.

Nástupiště na Arbatsko-Pokrovské lince editovat

Arbatskaja je podzemní, ražená, přestupní stanice. Je součástí nejstaršího úseku třetí linky; otevřena byla 5. dubna 1953. Nahradila starší stanici z 30. let, která byla roku 1941 poničena bombou; nyní patří starší nástupiště Filjovské lince.

Arbatskaja je jedna z nejznámějších stanic moskevského metra. Nachází se 40 m hluboko pod zemí, její nástupiště je jedno z nejdelších v celé sítí metra; měří 250 m. Pilíře stanice plynule přecházejí v klenbu všech tří lodí. Ta není jako u ostatních stanic kruhová, ale elipsovitá. Stěny jsou omítnuté, s různými pseudobarokními ornamenty; stěny za nástupištěm jsou pak obloženy dlaždicemi. Osvětlení zajišťují lustry, které jsou umístěné v střední lodi ve dvou, a v bočních po jedné řadě.

Ze stanice vede jeden přímý výstup do povrchového vestibulu. Ten prošel rekonstrukcí; mezi 18. květnem 2006 a 3. zářím 2007 byl uzavřen^[1], vyměněny byly i původní eskalátory, staré více než 50 let.^[2] Přestup je možný do stanic Biblioteka imeni Lenina, Aleksandrovskij sad a Borovickaja. Není však umožněn přestup na nástupiště Arbatské na Filjovské lince, což dodnes mate mnoho cestujících.

Nástupiště na Filjovské lince editovat

Historie editovat

Tato stanice je nejstarší, zprovozněna byla již roku 1935 jako jedna z prvních a je tedy nejstarší na celé lince. Původně byla součástí Sokolničeské linky, od níž byla oddělena a přidělena k lince Arbatsko-Pokrovské. Za druhé světové války při bombardování Moskvy byla poničena německou bombou. V dobách vrcholu stalinismu byla uzavřena a vzniklo nové nástupiště, ražené a hluboko pod zemí, později došlo však k jejímu opětovnému otevření; od této doby je to východní konečná Filjovské linky. S novou částí není propojena.

Popis nástupiště a vestibulu editovat

Nástupiště je ostrovní, hloubené, podpírané dvěma řadami sloupů. Ty jsou obložené růžovým mramorem, obklad stěn za kolejemi tvoří dlaždice. Vzhled a ztvárnění se podobá stanici Park Kultury, a některým jiným stanicím v Berlíně. Má jeden výstup, vyvedený do velkého povrchového vestibulu originální pětiboké konstrukce (vestibul má zhruba čtvercový půdorys, se čtyřmi zaoblenými stěnami, v současné době natřenými červenou barvou, díky čemuž je dobře rozpoznatelný). Plánuje se však vybudovat druhý výstup, zhruba v horizontu roku 2008. Zatím však nebyly ujasněné plány, jak by měl výstup zhruba vypadat.^[2]

Odkazy editovat

Reference editovat

↑ Informace o rekonstrukci na stránkách provozovatele metra (rusky). www.mosmetro.ru [online]. [cit. 2007-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-30.
↑ ^a ^b Reportáž o otevření zrekonstruovaného vestibulu i eskalátorových tunelů

Externí odkazy editovat

← směr Ščjolkovskaja	Metro v Moskvě – Arbatsko-Pokrovskaja –	směr Pjatnickoje šosse →
Ploščaď Revoljucii	Arbatskaja	Smolenskaja
Ščjolkovskaja – Pervomajskaja – Izmajlovskaja – Partizanskaja – Semjonovskaja – Elektrozavodskaja – Baumanskaja – Kurskaja – Ploščaď Revoljucii – Arbatskaja – Smolenskaja – Kijevskaja – Park Pobědy – Slavjanskij bulvar – Kuncevskaja – Molodjožnaja – Krylatskoje – Strogino – Mjakinino – Volokolamskaja – Mitino – Pjatnickoje šosse

← směr Kuncevskaja	Metro v Moskvě – Filjovskaja–	směr Aleksandrovskij sad →
Smolenskaja	Arbatskaja	Aleksandrovskij sad
Kuncevskaja – Pioněrskaja – Filjovskij park – Bagrationovskaja – Fili – Kutuzovskaja – Studenčeskaja – Kijevskaja (větev) – Smolenskaja – Arbatskaja – Aleksandrovskij sad

[1] Informace o rekonstrukci na stránkách provozovatele metra (rusky). www.mosmetro.ru [online]. [cit. 2007-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-30.

[tr-2] Reportáž o otevření zrekonstruovaného vestibulu i eskalátorových tunelů

[1]

[2]