Arado Ar 396

Arado Ar 396 byl německý dvoumístný dolnoplošný cvičný letoun se zatahovacím podvozkem, který měl být náhradou za starší typ Arado Ar 96.

Arado Ar 396
Určení	cvičný letoun
Výrobce	Arado
První let	1944
Zařazeno	1944
Uživatel	Luftwaffe Československé letectvo Armée de l'Air Aéronavale
Vyrobeno kusů	58 + produkce společnosti SIPA
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik

V roce 1943 zahájilo Reichsluftfahrtministerium program úspor hliníkových slitin, barevných kovů a kvalitních ocelí v letecké výrobě, zejména u nebojových typů. V rámci úspor těchto materiálů měl být školní Ar 96 nahrazen novým strojem, produkovaným z nedeficitního dřeva a běžné oceli.

Společnost Arado přesunula vývoj nového typu Ar 396 ke společnosti Société Industrielle pour l'Aeronautique v okupované Francii. Němečtí a francouzští konstruktéři zde navrhli jednoduchý letoun dřevěné konstrukce, pouze střední kabinová část trupu byla navržena jako příhrada z ocelových trubek potažená tenkým ocelovým plechem. Ocelové trubky byly také v nosnících křídla. Za pohon byl vybrán vzduchem chlazený invertní dvanáctiválcový vidlicový motor Argus As 411 TA-1 o výkonu 426 kW s dvoulistou automaticky stavitelnou vrtulí.

Letecký výrobce SIPA měl postavit tři prototypy Ar 396 a 25 sériových strojů ověřovací série.

Vývoj

Společnost SIPA postavila pouze tři prototypy Ar 396 V1 až V3 (Werk-Nr.460041-460043), z důvodu spojenecké invaze v Normandii v červnu 1944 byla výkresová dokumentace, přípravky a dva postavené letouny přemístěny do Protektorátu Čechy a Morava. Zde bylo firmou Letov vyrobeno 10 letounů (Werk- Nr.46001-460010), z nichž první byl zalétán 24. listopadu 1944. Společnost Avia do května 1945 vyrobila 46 kusů. Po ukončení války byla výroba v Československu zastavena.

Po osvobození Francie bylo rozhodnuto pokračovat v produkci Ar 396 v podniku SIPA, přičemž zde zanechaný třetí prototyp byl přeznačen na SIPA S.10-01. Rovněž výrobce motorů Argus As 411, letecké oddělení automobilky Renault, pokračovalo v jejich produkci pod novým označením Renault 12S-00. Zálet prvního stroje S.10 z osmadvaceti celkově vyrobených letounů s původními agregáty Argus byl proveden 29. prosince 1944. Výroba ve Francii pokračovala 50 kusy upraveného S.11 již s pohonnými jednotkami Renault a třílistou stavitelnou vrtulí Ratier. Dále vzniklo 54 exemplářů modifikované varianty S.111 s překryty kabiny odsuvnými místo odklopných.

V roce 1950 byla v závodě SIPA zahájena rekonstrukce S.111 na celokovový typ S.12 se zvětšeným směrovým kormidlem a palivovými nádržemi. Upravena byla také křidélka a vztlakové klapky. Prototyp s vylepšeným motorem SNECMA 12S-02 o výkonu 441 kW poprvé vzlétl 18. května 1951. Do roku 1953 vzniklo 50 sériových strojů.

V roce 1953 byla zalétána nová varianta S.121 s možností nosit výzbroj na podkřídelních závěsnících případně kulomety v křídle. Francouzské letectvo převzalo celkem 58 kusů. Na bojové pak byly přestavovány i starší verze, čímž vznikly subvarianty S.111A s kovovými ocasními plochami a křídlem a S.12B.

Nasazení

Stroje S.10, S.11, S.111 a S.12 létaly v pilotních školách francouzského letectva a námořnictva. Celokovové S.12 a S.121 vydžely ve službě do poloviny 60. let 20. století.

Ozbrojené varianty S.111A, S.12B a S.121 se uplatnily jako lehké bitevní letouny ve válce v severní Africe. Výzbroj tvořila dvojice kulometů MAC 34/39 ráže 7,5 mm se zásobou po 600 nábojích, se čtyřmi vypouštěcími závěsy Type 14 pro čtyři protizemní neřízené rakety Matra T.10 a se dvěma pumami po 50 kg na závěsech Schloss. Ty mohly být nahrazeny pouzdry se čtyřmi pumičkami po 10 kg proti živé síle. Instalovány byly radiostanice HF SCR 300 a zrcadlové reflexní zaměřovače SFOM.

Specifikace (Ar 396)

Údaje podle

Technické údaje

• Osádka:
• Rozpětí: 11,00 m
• Délka: 9,29 m
• Výška: 2,45 m
• Hmotnost prázdného stroje: 1643 kg
• Vzletová hmotnost: 2060 kg
• Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený invertní vidlicový dvanáctiválec Argus As 411

Výkony

• Maximální rychlost ve výšce 2400 m: 354 km/h
• Cestovní rychlost: 274 km/h
• Přistávací rychlost: 114 km/h
• Doba výstupu do výšky 4000 m: 10,3 min
• Dostup: 7000 m
• Dolet: 600 km

Odkazy

Literatura

• MURAWSKI, Marek. Letadla Luftwaffe Část 1. Hostomice: Intermodel, 1997. 240 s. ISBN 80-901976-2-0. 
• ŠOREL, Václav, a kolektiv. Češi a Slováci v oblacích. Ilustrace Jaroslav Velc. 1. vyd. Plzeň: Mustang, 1993. 125 s. (Pilot ; sv. 2). ISBN 80-85831-02-3. 10000 výt. 
• BALOUS, Miroslav. Ptali jste se. Letectví a kosmonautika. Říjen 2009, roč. 85., čís. 10, s. 50. ISSN 0024-1156. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ar 396 na Wikimedia Commons
• Arado Ar 396
• Kamufláže letounu Arado Ar 396 Archivováno 2. 4. 2015 na Wayback Machine.

Portály: Letectví