Aortální chlopeň
Aortální chlopeň (Valva aortae) je jednou ze čtyř chlopní lidského srdce. Je trojcípá, cípy jsou poloměsíčitého tvaru (stejně jako chlopeň plicní). Nachází se na rozhraní levé komory a aorty. Jakmile projde krev touto chlopní, proudí pak dále do velkého krevního oběhu.
Funkce editovat
Aortální chlopeň je střídavě ve fázích systoly (stahu) a diastoly (ochabnutí), otevírá se a zavírá, tvoří přepážku mezi levou komorou a aortou. Když se levá komora stahuje (při systole), narůstá v ní tlak. Jakmile je tlak větší než tlak v aortě, chlopeň se rozevře a krev může projít z komory do aorty. Tlak následně klesá, chlopeň se opět uzavírá; zabraňuje tak krvi, aby se vracela zpět z aorty do levé komory.
Při uzavření této chlopně se ozve druhý ze srdečních zvuků, „dub“ z opakovaného „lub-dub“.
Poruchy editovat
Nejčastější poruchou je aortální stenóza (zúžení chlopně). Postižená chlopeň zvápenatí, cípy se přestanou pohybovat.
Další významnou poruchou je aortální regurgitace, neboli nedomykavost chlopně. Vzniká buď z roztažení aortálního kořene při onemocnění vazivových tkání, nebo z postižení cípů chlopně různými chorobami (infekční endokarditida, revmatická horečka). Důsledkem této poruchy je proudění krve zpět z aorty do komory, což vyvolává přetížení práce srdce.
Ve většině případů (pokud není porucha vskutku vážná) lze vývoj zpomalit různými léky. Vážné poruchy chlopně však vyléčit nelze.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu aortální chlopeň na Wikimedia Commons - Chlopenní srdeční vady (IKEM)
