Anna Žofie Dánská

Anna Žofie Dánská
	kurfiřtka saská
	Anna Žofie Dánská
Doba vlády	22. srpna 1680 – 12. září 1691
Narození	1. září 1647; Flensburg
Úmrtí	1. července 1717; (ve věku 70 let); zámek Lichtenburg u Prettinu
Předchůdce	Magdaléna Sibyla Braniborsko-Bayreuthská
Nástupce	Eleonora Sasko-Eisenašská
Manžel	Jan Jiří III. Saský
Potomci	Jan Jiří IV. Saský; August II. Silný
Dynastie	Oldenburkové
Otec	Frederik III. Dánský
Matka	Žofie Amálie Brunšvická
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Žofie Dánská, německy: Anna Sophie von Dänemark, dánsky: Anna Sophie af Danmark, nebo také Kurfyrstinde Anna Sophie af Sachsen (1. září 1647, Flensburg – 1. července 1717, zámek Lichtenburg u Prettinu) byla rodem dánská princezna a sňatkem saská kurfiřtka.

Biografie editovat

Původ, mládí editovat

Narodila se jako nejstarší dcera dánského krále Frederika III. (1609–1670) a jeho manželky Žofie Amálie Brunšvické (1628–1685).

Anna Žofie byla sestrou dánského krále Kristiána V., švédské královny Ulriky Eleonory, falcké kurfiřtky Vilemímy Ernestiny a anglického spolukrále Jiřího.

Tak jako ostatním jejím sourozencům se jí dostalo dobrého vzdělání. Ovládala řadu jazyků - kromě rodné dánštiny i němčinu, latinu, francouzštinu, španělštinu a italštinu. Po smrti jejího otce 6. února roku 1670 nastoupil na dánský trůn její nejstarší bratr Kristián jako Kristián V.; s ním Anna Žofie udržovala velmi intenzivní korespondenci, v níž spolu pojednávali otázky dánské politiky.

Manželství, potomci editovat

Dne 9. října roku 1666 se provdala za saského kurfiřta Jana Jiřího III. (1647–1691). Z manželství se narodili dva následující synové:

Jan Jiří IV. Saský (18. října 1668 – 27. dubna 1694), saský kurfiřt od roku 1691 až do své smrti, ⚭ 1692 Eleonora Sasko-Eisenašská (13. dubna 1662 – 9. září 1696)
August II. Silný (12. května 1670 – 1. února 1733), saský kurfiřt, polský král, velkokníže litevský od roku 1797 až do své smrti, ⚭ 1693 Kristýna Eberhardýna Hohenzollernská (19. prosince 1671 – 4. září 1727)

Její manžel měl řadu milenek; s operní zpěvačkou Margaritou Salicola měl nelegitimního syna a s Ursulou Margaretou von Haugwitz měl mít dceru, Magdalenu Sibyllu von Neidschutz. Zemřel v Tübingen 12. září roku 1691 při epidemii, pravděpodobně cholery nebo moru, a byl pohřben v katedrále ve Freibergu.

Sklonek života, smrt editovat

V roce 1685 k ní do Saska přijela a zůstala u ní na zámku Lichtenburg u Prettinu pobývat její sestra, falcká kurfiřtka Vilemína Ernestina, vdova po falckém kurfiřtovi Karlu II. Falckém. Zemřela 22. nebo 23. dubna roku 1706 a byla pochována do hrobky, kterou vybudoval Balthasar Permoser pro Annu Žofii. Ta zemřela o jedenáct let později, 1. července roku 1717, a byla uložena po boku své sestry. Náhrobek byl v roce 1811 přemístěn do knížecí kaple dómu ve Freibergu.